Z obecného dobra se vylhat nejde
„Merz tančí, jak sociální demokraté a Zelení pískají.“ Tímto potupným titulkem konzervativní list Die Welt dal najevo nechuť z toho, že předseda křesťanských demokratů Friedrich Merz vyšel mimořádně velkoryse vstříc sociálním demokratům a Zeleným ve snaze dosáhnout ústavní změny a upravit v ústavě ukotvenou rozpočtovou brzdu. Tedy tak, aby Německo mohlo zvýšit obranyschopnost, byť částečně na dluh.
Merz je ústavní změny s to dosáhnout jen za stávajícího složení parlamentu, kde zmíněné tři strany mají ústavní většinu.
V nově složeném parlamentu, vzešlém z únorových voleb, majícím se sejít na konci března, strany krajně pravicové i krajně levicové mají sílu zabránit jakékoli změně ústavy.
Merz údajně kompromisem uzavřeným se Zelenými a socialisty popřel své předvolební sliby, že nepřipustí další zadlužování německého státního rozpočtu.
Musel se naopak obrnit andělskou trpělivostí a politickou empatií, aby s budoucím koaličním partnerem, se sociálními demokraty a se Zelenými, dohodl ohromné navýšení rozpočtu nejen v oblasti bezpečnosti, ale i v oblasti výstavby infrastruktury a investic do ochrany před oteplováním klimatu.
Německý Spolkový sněm schválil balík na podporu obrany a infrastruktury. Uvolní na ně půl bilionu eur
Číst článek
Navýšení rozpočtu na obranu země by listu tolik nevadilo. Evropská unie v reakci na nynější pochroumané vztahy mezi ní a stávající americkou administrativou pracuje na tom, aby výdaje členských zemí na obranu, pokud jsou pořizovány na dluh, byly počítány mimo dluhovou brzdu.
Někdy jde totiž o víc
Redaktoři pominuli jeden velice podstatný aspekt demokratické politiky. Jím se demokratické strany liší od populistů všeho druhu.
Chápou totiž, že v životě lidském i politickém mohou nastat situace, kdy je v sázce víc než stranická reputace a kdy se úzký stranický zájem musí podřídit zájmu obecného dobra.
6:36
Programové ústupky německých stran CDU-CSU vůči Zeleným jsou podle expertky Smejkalové přiměřené
Číst článek
V současné době je jím zcela nepochybně posílená obranyschopnost evropských zemí, mají-li v otázce bezpečnosti, jsouce částečně vydány na pospas nevypočitatelnými americkými spojenci, obstát v konfrontaci s reálným nebezpečím, jež představuje především Putinovo Rusko, ale i další země, jako je Čína, Severní Korea anebo Írán.
Friedrich Merz slevil ze svých stranických postojů právě proto, aby motivoval pro stejné rozhodování politicky poněkud odlišně uvažující socialisty a Zelené a aby tak dosáhl optimálního výsledku pro bezpečnost celé země.
To rozhodně nelze považovat za tančení, jak někdo druhý píská, ale za projev politické uvědomělosti. Ta počítá i s tak nejasným pojmem, a přesto reálným, jako je obecné dobro. Nepochybně dal tím lekci i české politické kultuře, hledající způsob, jak věci spíš zaonačit než trpělivě kráčet k rozumné dohodě.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Důležité věci neřeší psaníčka, ale večeře ve dvou
Kateřina Perknerová
Ve volbách občané ohodnotí, jak dobrými správci státu vládní politici byli
Lukáš Jelínek
Trump střílí na Jemen, ale hledí na Írán
Jan Fingerland
Jak se zaručeně nestát miliardářem? Co vám influenceři neřeknou?
Julie Hrstková