Ačkoli politici všeho druhu se svatosvatě zapřísahávají, že s posunem hodinek zatočí, už léta jen nad věcí mudrují. K činu se zatím nedostali. Nedokáží se dohodnout na tom, zda se mají vrátit k původnímu zimnímu času, anebo si podržet čas letní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ivan Štern: Změna času a Kocourkovští

Sílí také hlasy, které namítají, proč by poledne v rámci jednoho pásma mělo určovat řekněme sklouznutí slunce po pražském poledníku, a ne sklouznutí slunce po poledníku bruselském? Mezi oběma poledny je rozdíl několika desítek minut. Místečko, které poledne v Bruselu i v Praze určuje v pásmu dnes a které se nachází někde mezi, jako by bylo zapomenuto.

Byly doby, kdy lidé ručičky na kostelních hodinách řídili podle slunce tak, jak právě klouzalo po místním poledníku. Bylo běžné, že kostelní hodiny místo od místa se vzájemně buď předbíhaly, nebo zpožďovaly. To podle toho, zda poutník putoval od kostelní věže na východ, anebo naopak na západ. To, že v následující obci hodiny ukazují jiný čas, z pohledu předchozího nepřesný, mu bylo ukradené. Už po cestě se nestaral, pokud se vůbec kdy staral, kolik ukazovaly věžní hodiny v obci předchozí. 

Dva ciferníky

Stejně přesný čas v pásmu a odlišný mezi pásmy na chlup přesně o celé hodiny si vynutil až kapitalismus. Rozvoj železniční dopravy a mezinárodní obchod. Shoda na tom, že v rámci pásma bude všude stejný čas, měla opodstatněný ekonomický podtext. Nikdo se proto neštětil, že u nich v obci slunce přece sklouzává po místním poledníku jindy než u přespolních. 

Dělení dne na hodiny, na dvakrát dvanáct hodin, ráno a večer, bylo a je také věcí dohody. Není výsledkem nějakého přírodního zákona. Dvanáctkou, kterou lidé vepsali do ciferníku hodin, si připomínají, že ta číslice symbolizuje úplnost, završenost. Dvanáct hvězdiček nalezneme na svatozáři panenky Marie. Také na vlajce Evropské unie. Odbije-li dvanáctá, plně dokonáno jest ráno, případně jest plně dokonán večer.

Rozum to prostě nebere. Naši předci se dokázali shodnout na všech těchto obtížných a snadno zaměnitelných hodnotách, zatímco dnes jejich potomci, ač lid si to přeje, nejsou s to se dohodnout na tak jednoduché věci, zda si ponechat zimní nebo letní čas. Připomínají tak trochu Kocourkovské. Na každou stranu kostelní věže umisťovali dva ciferníky hodin. To proto, když jdou dva, aby oba věděli, kolik je hodin.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost

Ivan Štern Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít