Politolog k formě opozice: Favorit ANO, vyčerpaná SPD, návrat KSČM, klesající Přísaha a otazník u Motoristů
Druhá polovina rozhovoru s politologem Vladimírem Naxerou z Fakulty filozofické Západočeské univerzity pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál se věnuje opozici, která už si brousí zuby na převzetí moci po příštích volbách. Velkým favoritem je dopředu hnutí ANO, naopak SPD hodnotí odborník jako částečně vyčerpanou, KSČM se zdařil krok se skrytím za značku Stačilo!, u Přísahy je vidět propad a šance Motoristů záleží na europoslanci Filipu Turkovi.
Co ještě může zabránit tomu, aby hnutí ANO vyhrálo sněmovní volby v příštím roce? Preference jsou sice proměnlivé, ale jejich voličské jádro je mnohdy na úrovni podpory celé koalice Spolu.
V případě ANO se jejich podpora blíží průměrně 35 procentům, což je opravdu hodně, a i když do voleb je ještě dlouho, nevidím scénář, který by měl vést k tomu, že ANO nebude první.
Volby by v listopadu vyhrálo hnutí ANO s 33,5 procenty. TOP 09 a lidovci by hranici nepřekročili
Číst článek
Samozřejmě je otázka, o kolik vyhraje, jak dopadnou ostatní strany a jak dopadnou jeho potenciální koaliční partneři. Přesně to rozhodlo v minulých sněmovních volbách, kdy současná vládní koalice získala pohodlnou většinu jen díky tomu, že Přísaha, ČSSD a KSČM zůstaly těsně pod pětiprocentní hranici a to pak vytvořilo optickou převahu protibabišovského tábora.
Jak lze číst lavírování ANO o tom, kdo je jejich preferovaný koaliční partner a kdo kandidát na premiéra?
Pro jejich voličské jádro tohle asi není rozhodující. Spíš to chápu jako snahu neodhánět další potenciální voliče a nezavírat si zbytečně dveře před možnou vládní spoluprací.
Pokud se podíváme na krajské volby a na kraje, kde ANO utvářelo koalici a kde je nejsilnějším subjektem, tak je vidět, že dokáže vládnout opravdu s různými subjekty: s ODS, se STAN i s SPD. Ukazuje, že z koaličních partnerů si může vybírat.
Co se týká osoby premiéra a ne úplně jasného sdělení, kdo by tím premiérem měl být, tak předseda stínové vlády ANO je Karel Havlíček, který ale zároveň drží stínovou ministerskou pozici, což ukazuje na to, že tato pozice je otevřená. Že tam není jasně zmiňován Andrej Babiš, může zase být kalkul směrem k tomu, že pravděpodobně existuje skupina voličů i případných koaličních partnerů, kteří mají problém osobně s Babišem, ale nikoli s hnutím ANO jako takovým.
Vyčerpaný Okamura?
Co letošní rok ukázal o stavu druhého sněmovního opozičního hnutí SPD? Jeho podpora se zdála dlouhodobě stabilizovaná, ale evropské i krajské volby musely vyvolat ve vedení nervozitu. Právě v kampani před krajskými volbami i proto výrazně přitvrdili. Dosáhli toho, o co se snažili a budou v tom pokračovat?
SPD pravděpodobně musela upravit svůj styl a kampaň s ohledem na to, že se začínají objevovat další strany, se kterými se potenciálně může přetahovat o voliče. Zároveň přitvrzení rétoriky bylo reakcí na určitý pokles preferencí.
16:07
Rok do voleb pokračuje konkurz na budoucí koaliční nevěstu pro ANO. V opozici se pospojovaly tři tábory
Číst článek
Přinejmenším v krajských volbách do toho promluvila i koalice se stranou PRO Jindřicha Rajchla, což je výrazně odlišný typ aktéra než SPD. PRO do koalice vneslo trochu jiný drive, než jakého byla schopná SPD, která se možná do určité míry vyčerpala, ostatně jako její dlouhodobý lídr Tomio Okamura. Teď musí reagovat na nabídku nových potenciálních lídrů, ať už je to Rajchl, Kateřina Konečná nebo někdo další.
Komunistický comeback
Právě komunistickou předsedkyní Kateřinou Konečnou vedená koalice Stačilo! uspěla jako jediná neparlamentní strana v evropských i krajských volbách. Je to předpoklad pro to, aby uspěla i ve sněmovních stranách a komunisté se vrátili do Sněmovny? Povedl se šéfce KSČM rebranding strany do levicově protestního Stačilo!?
Rebranding, respektive schování KSČM za značku Stačilo! se daří. V krajských volbách jsme viděli, že Stačilo! kandidovalo v různých krajích v různém složení, v Ústeckém kraji dokonce byla součásti SOCDEM, což je velká neznámá do dalších sněmovních voleb.
Byl bych trochu opatrný s tvrzením, že je Stačilo! levicový subjekt. U KSČM pochyby nejsou, ale ti menší partneři jako ČSNS nebo SD-SN v rámci Stačilo! jsou strany, které nemůžeme chápat jako levicové. A obecně KSČM je strana, která je výrazně odlišná od toho, jak vypadá radikální levice v západní Evropě. Toto spojení radikální nebo krajní levice a krajně pravicových stran v rámci koalice Stačilo! je opravdu specifické.
V průzkumech se KSČM vytáhla zpět do oblasti kolem pětiprocentní hranice. Je na dobré cestě vrátit se zpět do Sněmovny?
Aktuální průzkumy naznačují, že by se zpět do Sněmovny mohli dostat. Důležitá v tomto ohledu bude strategie Sociální demokracie. Jestli udělá nějaký pokus o spojení s komunisty.
4:59
Jsem připravena kandidovat ve sněmovních volbách, říká Konečná. Její KSČM do nich jde jako Stačilo!
Číst článek
Je to něco, co by mohlo mít podporu nového vedení sociální demokracie, ale rozhodně tam bude poměrně velká část straníků i voličů, pro které by tento krok byl problematický. Na druhou stranu představa, že by sociální demokracie sama překročila pětiprocentní hranici, není reálná. Takže myslím, že společná kandidátka KSČM a SOCDEM a ostatních menších stran pod názvem Stačilo! by se přes pět procent dostat mohla.
Motoristé bez Přísahy
Jak čtete dynamiku mezi Přísahou nynějšího senátora Róberta Šlachty a Motoristy sobě? Společná kandidátka získala v eurovolbách nečekaně přes deset procent, tehdy byli Motoristé přívěskem větší Přísahy, v preferencích se od té doby ale síla obou subjektů vyměnila. Vydrží toto spojenectví a má Přísaha šanci a sílu být svébytnou stranou?
Přísaha šla v krajských volbách sama hlavně proto, že Motoristé nedisponovali jakoukoliv regionální strukturou a doteď se profilovali jako strana jednoznačně pražská.
Jak evropské, tak krajské i senátní volby ukázaly, nakolik zrovna tyto dvě strany stojí na těch dvou lídrech Róbertu Šlachtovi a Filipu Turkovi. Šlachta neměl problém získat senátní mandát, ale jeho Přísaha nikde jinde neuspěla.
V minulých sněmovních volbách téměř překročili pět procent, což bylo dáno jejich novostí i tím, jak Šlachta šikovně zužitkoval svůj osobní příběh bojovníka proti korupci. Teď je ale vidět jasný propad, a pokud by Přísaha mohla uspět, tak pouze s někým v koalici.
A co Motoristé? Jejich nedávný kongres naznačil velké ambice, ale mají program a lidi, aby je naplnili?
U Motoristů se domnívám, že aktuální odhady jejich podpory kolem pěti procent mohou být výchylkou spojenou s poměrně velkou mediální odezvou jejich kongresu, a zejména spojenou s osobou europoslance Filipa Turka.
Optimální vláda bychom byli my a ANO. Babiše bychom táhli doprava, tvrdí šéf Motoristů Macinka
Číst článek
Motoristé v podstatě netěží z žádného nového štěpení v české politice. Zdvihli některá témata typická pro některé proudy české pravice, jako je odpor k environmentálním politikám, podpora automobilové dopravy jako vyjádření maximální osobní svobody, odpor vůči Evropské unii atd., a to vše obalili populistickým narativem o zlé elitě, která lidem bere spalovací motory.
Pokud bychom si odmysleli ten populistický nános, tak mají blízko k některým proudům v ODS, zejména ke Klausovcům, kteří v ODS stále jsou. Není náhoda, že Alexandr Vondra po evropských volbách říkal, že programově by se Motoristé a ODS shodli. Je otázka, jaký je potenciál růstu Motoristů. Nějaký asi ano, ale zároveň není automatický. Bude hodně záležet i na tom, jak dál bude v rámci strany figurovat Filip Turek. A bude záležet i na tom, zda se podaří Motoristům odlákat nejen opoziční voliče, ale případně i byť menší část voličů ODS.
A nedělají podle vás v tomto chybu, když se otevřeně hlásí o to být preferovaným koaličním partnerem hnutí ANO? Pro řadu, byť zklamaných, voličů pravice to nemusí být lákavá vidina…
Pro ně asi jiná varianta neexistuje. V otázce dalšího růstu jejich podpory v tomto problém úplně nevidím. Řekl bych, že dál porostou, ale nemyslím si, že by se z Motoristů do příštích voleb stala strana, která by měla získat třeba 15 procent.
Na závěr abychom toto naše dvoudílné povídání o jednotlivých vládních i opozičních stranách zakončili… S vědomím toho, že jste o současné vládě na základě současných preferencí řekl, že je jen malá šance, že po příštích volbách bude v tomto složení pokračovat, lze předpokládat, že příští česká vláda bude složena ze stran dnešní opozice?
Tohle bych si naprosto nedovolil předjímat. Nicméně si nemyslím, že vznik příští vládní koalice jdoucí napříč tábory dnešní vlády a opozice je principiálně nemožný.
