Kdyby se volby konaly nyní, je jen malá šance, že by tato vláda pokračovala, upozorňuje politolog
Budoucnost koalice Spolu, změna image premiéra Petra Fialy (ODS), koho reprezentuje hnutí STAN a jaké vyhlídky mají Piráti. První polovina bilančního rozhovoru s politologem Vladimírem Naxerou z Fakulty filozofické Západočeské univerzity pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál se zaměřuje na vládní strany včetně Pirátů, kteří během podzimu z kabinetu odešli.
V jaké formě je nyní vládní čtyřkoalice? Do voleb zbývá zhruba tři čtvrtě roku a preference vládních stran rozhodně nenapovídají, že míří k obhajobě.
Pokud bychom hodnotili stav koalice podle toho, jak vypadají průzkumy volební podpory, tak je třeba říci, že podpora jim jednoznačně klesá. A to zejména v případě koalice Spolu. Je to vidět jak v případě jednotlivých stran, tak i když je měřená celá koalice. Naopak tendence podpory opozičního hnutí ANO je úplně opačná. Rozdíl mezi ANO a Spolu je tak nyní opravdu velký.
Hlasy z ODS: Premiéra Fialu přes dílčí výhrady podporujeme. Koalici Spolu také, ale chceme změny
Číst článek
U vládního hnutí STAN můžeme v posledních několika měsících pozorovat rostoucí tendenci, ale i tak za současné podpory v podstatě neexistuje šance na to, že by se zopakovala vláda současné čtyřkoalice bez Pirátů, ale vlastně i kdyby byla s Piráty.
Proměna, propad a někdy i nárůst preferencí v průběhu volebního období jsou u vlád normální. Absolutně si netroufám předjímat, jak se můžou v posledních několika měsících do voleb vyvinout preference, ale náskok ANO je nyní opravdu zásadní.
Pochopitelně mi nejde o předpověď výsledků, ale zhodnocení letošního roku, kdy jsme měli troje volby – evropské, krajské a senátní. Tento trojboj přišel po delším období bez voleb s celostátním přesahem, který tedy pro vládní strany nepřinesl příliš dobrých zpráv…
Určitě ne. Je to vidět nejen na průzkumech veřejného mění, ale i těch tří voleb, kdy všechny vládní strany i s Piráty zůstaly daleko za tím, co by mohly považovat za úspěch.
Letošní hlasování ukázala rostoucí vliv osobností a lídrů na zisk jednotlivých stran. I v reakci na to třeba koalice Spolu vyhlašuje, že chce do sněmovních voleb povolat „to nejlepší“. Jak potom v tomto kontextu vypadá lavírování úspěšných hejtmanů Jana Grolicha (KDU-ČSL) nebo Martina Kuby (ODS), kteří se v celostátní politice nechtějí angažovat?
Vliv lídrů a konkrétních osob na politiku je poměrně dlouhodobá tendence. Personifikace politiky posiluje a je to vidět i v případě celé řady českých politických stran. Vidíme to u Motoristů, u Přísahy, u ANO i SPD. Do značné míry ostatně třeba i u ODS, kde je stranická propagace a reklama dělaná zejména skrze osobu premiéra Petra Fialy. Je to tendence, ve které Česká republika moc nevybočuje z obecných trendů.
Pohled odborníků: koalice Spolu je outsiderem, i proto mění Fiala ‚svou značku‘ a snaží se být lidský
Číst článek
Co se týče těch konkrétních regionálních lídrů, nevím, jestli bych si troufl tvrdit, že Grolich a Kuba jsou „to nejlepší“, co lidovci a ODS mají. Jejich úspěch byl fenomenální, ale je otázkou, zda není kontextuálně podmíněný tím konkrétním krajem. Cesty takto úspěšných regionálně populárních politiků někdy nebývají tak snadné, jak se může na první pohled zdát.
Fiala vs. Babiš
Zmínil jste, že i ODS soustředí svou marketingovou komunikaci na svého předsedu. Jak čtete proměnu image premiéra Fialy, ke které v poslední době přistoupil?
Je to opravdu zásadní změna. ODS a celá koalice Spolu v předchozích volbách dost stavěla na jasně viditelném kontrastu mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem (ANO), kdy byl Fiala prezentován jako klidná síla a důstojný profesor oproštěný od velkých emocí.
Tohle se do určité míry vytrácí. Proměňuje se forma, obsah komunikace, ale i platformy, kdy si například pořídil účet na TikToku. Ty změny se dají pozorovat od zářijových voleb a odchodu Pirátů z vlády. To, jak se premiér stylizuje, je opravdu výrazně odlišné oproti dřívějšku. Je otázka, jak moc je to autentické a jak tak velká změna může na voliče zapůsobit.
Věříte tomu, že bude mít koalice Spolu dlouhodobějšího trvání, nebo převládnou vzájemná pnutí a tento projekt se rozpadne? Třeba i proto, že je hodně podporován současným stranickým vedením všech tří stran, což v budoucnu už tak být nemusí?
Koalice Spolu je určitě spojená s osobností v čele a s konkrétní situací, kdy došlo k jejímu vytvoření proti Andreji Babišovi. Ale zároveň si domnívám, že pokud v jednotlivých stranách zůstanou ve vedení stávající lidé, tak je šance na udržení koalice i ve střednědobém horizontu. Samozřejmě do toho výrazně promluví výsledek příštích voleb.
9:17
Ambice mají nejvyšší, podporu jen pětinovou. Aby se Spolu udrželo u moci, musí zabrat a potřebuje Piráty
Číst článek
Ale obecně si myslím, že jak u Petra Fialy, tak u obou menších stran tato snaha aktuálně je, byť v ODS to má i určitou opozici a řada vlivných představitelů strany s tím nesouhlasí. Je to výhodné především pro TOP 09 a KDU-ČSL a jejich životaschopnost.
Pojďme ke Starostům, ti po odchodu Pirátů z vlády ve volebních modelech posílili, krajské volby se jim poměrně vydařily, ale stále se perou s nestálou podporou a malým voličským jádrem. Nyní se hnutí znovu zaměřuje na venkov. Dokáže tam uspět, nebo už je spíše stranou městských liberálů?
Tohle dilema bylo ve STAN přítomné od počátku, nějakou dobu se ale dalo řešit koaliční spoluprací. Naposledy s Piráty, kdy v minulých volbách měli oprávněný předpoklad, že Piráti osloví městské voliče a STAN venkov.
Je ale pravda, že jak se STAN profiluje na celostátní úrovni, a zejména v osobě předsedy Víta Rakušana a některých dalších představitelů tak cílí spíše na středově liberální a liberální voličstvo. Na druhou stranu třeba mnozí senátoři nebo krajští politici a jednotliví úspěšní starostové menších obcí bývají co do hodnotových otázek podstatně konzervativnější.
Liberálně-konzervativní rozpor určitě ve straně je, i když STAN získal nálepku, že začíná být stranou městských liberálů, tak se domnívám, že jeho těžiště je stále na venkově v drobnějších obcích.
Pirátské vyhlídky
A jaká je další perspektiva Pirátů v české politice? Během podzimu odešli po třech letech z vlády, klesly jim preference a v posledních měsících do sněmovních voleb musí vysvětlit voličům i to, že s jejich odchodem z vlády se nesla slova o „zpackané digitalizaci“, tedy jedné z hlavních kompetencí, na kterých si zakládali.
Piráti jednoznačně výrazně oslabili. A to už od minulých sněmovních voleb, kdy získali pouze čtyři poslanecké mandáty, což neodpovídalo preferencím, protože koalice Pirátů a Starostů vykazovala dost výraznou převahu voličů Pirátů. Od té doby šli v evropských volbách ze tří mandátů na jeden, v krajských volbách se dostali do zastupitelstva v jediném kraji.
Úplně bych si netroufl tvrdit, že za propad preferencí v poslední době může uspěchaná digitalizace stavebního řízení a nemyslím si, že by to bylo z dlouhodobého hlediska zásadní téma, které by mělo od strany odehnat voliče, byť věřím, že se projevilo ve výsledku krajských voleb.
9:28
STAN se nabízí jako třetí cesta mezi ANO a Spolu. Sice sílí, jádro jeho podpory ale zůstává křehké
Číst článek
A co je tedy tím, co dle vás může za pirátský úpadek?
Pokud něco Pirátům dlouhodobě škodí, tak to, jak komunikují navenek témata a jak řeší spory mezi frakcemi v rámci strany, což souvisí i s umístěním strany na pravolevé ose, byť Piráti se tam neumístí úplně snadno.
Část straníků má představu o tom, že za propad Pirátů mohou „komouši uvnitř strany“, pokud bych citoval Jana Lipavského. Tvrdí, že je třeba se zbavit levicového křídla, zavřít fórum, oslabit prvky vnitrostranické demokracie a transformovat se do podoby standardnější politické strany. Domnívám se, že spíše toto může odehnat část voličů Pirátů a průběžně je to už odehnalo.
Že tedy jednoduše ztratili svůj protestní apel a pro mnohé své skalní voliče tak přestali být lákaví?
U Pirátů byla poměrně velká část strany, která nesouhlasila se zapojením do vlády Petra Fialy, nesouhlasila s celou řadou vládních kroků i s tím, že více neprosazovali svá témata.
Toto křídlo straníků, ale i voličů nezmizelo a stále ve straně zůstávalo a zůstává. Do budoucna to ale může být pro Piráty problém, protože pod novým předsedou Zdeňkem Hřibem mají jednoznačně liberálně středové nebo středopravicové směřování. V tomto prostoru je ale v českém stranickém systému docela přehuštěno.
Zejména v roce 2017 nabízeli Piráti něco výrazně jiného. Nabízeli protikorupční apel, který byl antiestablishmentový a zároveň nebyl populistický a byl velice liberální. Ten antiestablishmentový apel z logiky věci oslabil vládním angažmá a když byl z vlády premiérem odvolán Ivan Bartoš a Piráti měli tu dnes již slavnou tiskovou konferenci, kde začala padat hesla o mafiánech a lobbistech, tak to působilo strašně nedůvěryhodně, když předtím tři roky s těmito lidmi seděli ve vládě.
Pokud by v té vládě vůbec nebyli a celou dobu představovali demokratickou alternativu vůči ní, tak by jejich preference byly zřejmě zásadně odlišné.
