Rozkládají sociální sítě mozek? Je to sebeironie, říká expert. ‚Ztěžují soustředění,‘ oponuje psycholožka
Oxfordská univerzita jako letošní slovo roku vybrala brain rot (rozklad mozku). Označuje ne zrovna smysluplný obsah na internetu i to, co se s námi asi děje, když ho konzumujeme příliš. „Sítě jako TikTok snižují schopnost soustředit se,“ tvrdí v pořadu Pro a proti psycholožka Natálie Nevřelová z Národního ústavu duševního zdraví. „Úplně bych ten fenomén nespojoval se sociálními sítěmi,“ namítá odborník na online komunikaci Adam Zbiejczuk.
Hrozí nám kvůli internetu a zvlášť kvůli sociálním sítím brain rot, tedy rozklad mozku?
Natálie Nevřelová: Zjednodušeně ano. Už i u mladé generace vnímáme negativní efekty jednoduchého obsahu, obzvlášť pokud je obsah hodně dynamický a zrychlený. Sítě jako TikTok snižují i u mladých lidí, kteří by s tím neměl mít zas tak velké problémy, schopnost soustředit se třeba ve výukových blocích, které jsou delší.
Poslechněte si celé Pro a proti o rizikách spojených se sociálními sítěmi. Debatují psycholožka Natálie Nevřelová a odborník na on-line komunikaci Adam Zbiejczuk
Uvidíme, jaké budou dlouhodobé dopady, až současná generace mladistvých dojde do pozdní dospělosti.
Adam Zbiejczuk: Myslím, že to označení používají sami mladiství nebo děti jako trošku sebeironické. Když říkají, že vám to „vypálí mozek“ a podobně, tak je v tom podle mě vidět určitá nadsázka.
30:10
Pozor, IQ dětí se snižuje. A mohou za to sociální sítě i videohry, varuje neurolog Stránský
Číst článek
Přistupoval bych k tomu v tomto ohledu trochu opatrněji. Osobně si myslím, že je vhodné říct, že ten fenomén je jednak poměrně nový a jednak bych ho úplně nespojoval se sociálními sítěmi jako takovými. Třeba TikTok sám o sobě říká, že není sociální síť, že je to obsahová síť založená na komunitě.
Ale určitě je pravda, že nárůst velmi krátkých videí, které vidíme napříč různými platformami – nakonec YouTube Shorts jsou odpovědí Googlu na velkou popularitu TikToku – samozřejmě může přispět ke zhoršení pozornosti zejména u těch lidí, kteří k tomu mají, řekněme, předpoklady.
Fáze paniky?
Provozovatelé sociálních sítí si najímají psychology, aby vytvořili obsah na míru, na kterém se zvlášť mladí stanou závislými. Pane Zbiejczuku, neměli bychom se toho obávat?
Zbiejczuk: Toto slyším už od roku 2008. Když se podíváte na to, jakým způsobem se mluvilo o filmu, jakým způsobem se mluvilo o počítačových hrách v 90. letech…
Ale ve filmech ani v počítačových hrách nejsou algoritmy.
Zbiejczuk: Jasně, nicméně diskurz je velmi podobný. Vždycky přichází to, co říkal Marshall McLuhan v šedesátých letech, že s každou novou technologií máte fázi nadšení, fázi paniky, fázi přizpůsobení a fázi otupení.
Co se týče naší generace, tak se říkalo: „Budete hrát počítačové hry, budete na tom závislí. Protože hrají střílečky, tak pak půjdou na ulici a všechny tady vystřílí.“
Chápu váš argument. Jak byste se ale vyrovnal s námitkou, že na sociálních sítích na rozdíl od filmu panují algoritmy, které nám dokážou vybrat obsah na míru?
Zbiejczuk: Myslím, že obsah na míru samo o sobě není nic negativního. Zároveň i ta představa, že jsme loutky v rukou TikToku, Mety, Googlu, je podle mě velmi přehnaná.
To se budeme bavit jak o dospívajících, tak klidně o dospělých, kterých se týká například fenomén krátkých videí na YouTube.
Paní Nevřelová, nepojí se s nástupem nových technologií v tom přehnaný pesimismus? Ten jsme přece zaznamenali i v minulosti, když nastupovala předchozí, dnes už tradiční média.
Nevřelová: Určitě souhlasím s tím, co bylo řečeno, že nějaká panika je při nástupu nové technologie, při novém objevu nebo posunu vždycky běžná.
Dopamin za lajk. Sociální sítě jsou komerční veletrh a roste kvůli nim úzkost i deprese, říká neurolog
Číst článek
Ale podívala bych se na příklady. Skandinávské státy mají velmi vysokou počítačovou gramotnost, je považována za nejvyšší v Evropě. A v literatuře, která se týká sociálních sítí, mladistvých a používání moderních technologií ve Skandinávii, najdeme málo důkazů o tom, že by tam měli reálné problémy se závislostmi na telefonu nebo podobně.
Ale v jižních státech, jako je Španělsko nebo Portugalsko, to mají přesně opačně. Mají tam nízkou počítačovou gramotnost a reportují velmi vysoké procento kyberšikany a tak dále.
A co tím chci říci? Myslím si, že právě sociální a mediální výchova je v tomto strašně důležitá. Protože sociální sítě a nové technologie tady jsou. A diskuze, jestli je zakazovat, nebo nezakazovat, je mimo mísu, protože pokrok se nedá zastavit.
Co je ale důležité, je připravovat současnou generaci a obecně uživatele na realitu jejich využívání. Naučit je rozpoznat obsah, který je fake news.
A ještě rychlá poznámka: s videohrami je to těžší. My vidíme, že závislost na videohrách je reálné téma, které se v psychoterapii řeší právě u mladistvých.
Jaká rizika přináší sociální sítě? Jak by měli rodiče pomáhat svým dětem v používání nových technologií? A jaký nebezpečný obsah se na sociálních sítích šíří? Poslechněte si celé Pro a proti ze záznamu v úvodu článku.
