Posun může způsobit některým lidem obtíže. Pomoci může podle primáře Psychiatrické nemocnice Bohnice Richarda Krombholze dodržování zásad spánkové hygieny.
Přestože někdo třeba nemusí mít s touto změnou problém, může nám komplikovat například spánkový režim. „Záleží i na našem genetickém rozpoložení,“ přibližuje neuroložka Soňa Nevšímalová.
Původně střídání času šetřilo elektrickou energii, šlo především o efektivnější využívání přirozeného světla. Změna času má ale vliv na lidské tělo. „Souvisí to s cirkadiálními rytmy,“ říká psycholog.
Začal standardní středoevropský čas, pro který se vžilo označení zimní. Platit bude následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle příštího roku.
Libanonská vláda na poslední chvíli rozhodla, že se čas v zemi měnit nebude. S tím ale část společnosti nesouhlasí. Na území, které má zhruba poloviční rozlohu Moravy, jsou tak dvě časová pásma.
Pokud se chce člověk přizpůsobit změně času, může o hodinu dříve večeřet nebo jít spát. Náš biologický rytmus není 24, ale téměř 25 hodin, proto je přechod na letní čas dramatičtější, říká neuroložka.
Evropská komise v roce 2018 navrhla zákon, který měl sezónní časové změny zrušit. Europoslanci ho převážnou většinou přijali v roce 2019 s tím, že časové změny ustanou v roce 2021.
Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky na lidské zdraví.
Ve 3.00 se hodiny posunou zpátky na 2.00, noc tak bude o hodinu delší. Kdo bude v době změny času cestovat veřejnou dálkovou dopravou, bude na cestě o hodinu déle.
Vláda potvrdila, že Česko dál bude střídat letní a zimní čas jako dosud. Proč se země Evropské unie nedokázaly shodnout na slibovaném jednotném čase? Odpovídá socioložka Dana Hamplová.
Kvůli dopadům na lidské zdraví by byl podle expertek z Akademie věd vhodnější standardní – zimní čas. Letní čas by totiž v zimním období prodloužil zhruba o hodinu ranní absenci denního světla.
„Podzimní střídání je pro nás příjemnější, protože náš biologický rytmus je posunutý tak, že to není přesně 24 hodin, ale trochu déle,“ vysvětluje neuroložka Soňa Nevšímalová.
Pro zrušení času je podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK až 70 procent obyvatel Česka. Pravidelná změna času je zavedena třeba ve většině států Severní Ameriky i většině evropských zemí.
I když by se mohlo stát, že na přírodu nemá formální změna času vliv, není to tak úplně pravda. Při posunu času každý půlrok skokově přibyde zvířat sražených na silnicích.
„Rakouské předsednictví navrhlo posunutí tohoto zrušení až na rok 2021, což je věc, která by měla asi podporu ČR,“ sdělil senátorům ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).
Jako příklad premiér Andrej Babiš (ANO) zmínil to, že „se dětem nechce chodit v létě spát, kdy je ještě po 21.00 světlo.“ Variantu doporučují i vědci, kteří se zabývají výzkumem biologických rytmů.
Portugalsko, Řecko a Británie se vyslovily proti nápadu, aby bylo povinné střídání času ukončeno. Kypr, Nizozemsko, Dánsko, Irsko či Francie prý zatím na věc nemají jednoznačný názor.
V noci na neděli se změní čas, ve tři hodiny v noci se posunou hodinky zpět na 02.00 a noc se tak o hodinu prodlouží. V zemích EU půjde možná o poslední povinnou změnu.
Skupina europoslanců chce skoncovat se střídáním letního a zimního času. Energetické úspory, kvůli kterým vzniklo, už jsou podle nich minimální. Navíc tvrdí, že střídání času škodí lidskému zdraví.
