Pochopitelně každý z nás reaguje na změnu času jinak. Leckdo si toho ani nevšimne, jiní tvrdí, že se necítí dobře, že jim trvá déle si zvyknout. Čím to je, že to každý máme nastavené úplně odlišně?
Každý jsme jinak senzitivní. Mladší generace většinou snáší změny změny a starší, tedy senioři, hůře. Je to ale velice individuální.

Podle některých vašich kolegů lékařů má střídání času negativní vliv na zdraví a na psychiku lidí. Proto neplní svůj původní účel, tedy úsporu energií. Jak přesně můžou změny času lidskému organismu škodit?
Záleží na tom, zda jde o změnu na letní čas, kdy přijdeme o jednu hodinu, nebo čas mění na zimní, kdy naopak máme jednu hodinu navíc. Lidský organismu se samozřejmě musí nějakým způsobem přizpůsobit, takže to není ideální. Pokud by zůstal jeden čas, podle vědců zimní, bylo by to optimální.

Vy byste se tedy k této variantě přikláněla?
Je to celosvětový a hlavně celoevropský trend. Pokud se týká spánkových společností nebo společností tzv. cirkadiánní rytmicity, všichni jsou jednotně pro zimní čas, který je pro nás normální.

Máte pro senzitivnější lidi nějaké tipy, jak se na noční změnu času připravit? Má smysl zkusit jít třeba spát o hodinu dřív, nebo na tom nezáleží?
Jít spát o hodinu dříve samozřejmě smysl má, lidé se mohou také dříve navečeřet a celkově uzpůsobit svůj biorytmus tomu, aby se jim lépe vstávalo, když přijdou o jednu hodinu. Náš biologický rytmus není 24, ale téměř 25 hodin, o to je přechod na letní čas dramatičtější.

Vojtěch Bidrman, Kristina Kouklová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít