Děti na zakázku:
Číňan si objednal novorozence na Ukrajině. Vyzvedl si ho v Praze, zaplatil miliony

• Čínský otec se před šesti lety rozhodl, že si chce s partnerem pořídit dítě. Jeho cesta za novorozencem se ale kvůli koronavirové pandemii zadrhla. V exkluzivním rozhovoru pro server iROZHLAS.cz nyní popisuje, jak funguje byznys s dětmi na lince Ukrajina – Praha.
• Ukrajinská reprodukční klinika totiž využívala mezer v zákonech obou zemí. Na svém území provedla umělé oplodnění náhradní matce, v Česku ji nechala dítě porodit.
• Celkem 30 případů rozkryla Národní centrála proti organizovanému zločinu, která následně celý spis předala na Ukrajinu.
• Vztahy mezi Číňanem a klinikou se kvůli rostoucím nákladům za péči o dítě vyostřily. V jednu chvíli totiž vůbec nevěděl, co se s dítětem děje.

Praha 29. ledna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„125 dní jsem neměl žádný kontakt. Nevěděl jsem, s kým dítě je, a taky jsem nevěděl, kdo o něj pečuje. To období bylo úplně nejhorší, každý den jsem nemohl usnout,“ popisuje muž čínské národnosti Dong v exkluzivním rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Před pěti lety zaplatil v řádu nižších milionů korun ukrajinské klinice, aby mu náhradní matka odnosila dítě. Poznal ho ale až rok po porodu.

V tu dobu už se o kliniku zajímala Národní centrála proti organizovanému zločinu. Kriminalisté totiž zjistili, že do Česka přijížděly desítky mužů z různých zemí a odvážely odsud novorozence. Matkami byly ženy z Ukrajiny. 

Ukrajinská klinika s pobočkami v Charkově a Kyjevě sehnala náhradní matku. Z darovaného vajíčka a spermie muže, který si dítě za vysokou částku objednal, vytvořili lékaři embryo, které vložili do jejího těla. V poslední fázi těhotenství dopravili ženu do Prahy, kde porodila, vzdala se práv na dítě a předala ho biologickému otci, kterého viděla poprvé v životě.

Čeští detektivové měli podezření, že jde o obchod s dětmi. Klinika i otcové totiž využili mezery v zákonech obou zemí. Vyšetřování, které kriminalisté vedli pod názvem Operace Španěl, dříve popsaly Seznam Zprávy.

Server iROZHLAS.cz nyní získal exkluzivní svědectví jednoho takového muže z Pekingu. Dong je dnes otcem již čtyřletého dítěte. Redakce jeho totožnost zná, ale s ohledem na bezpečnost rodiny ho nebude zveřejňovat.

Dong se se svým přítelem rozhodli mít dítě v roce 2018 a začali hledat cestu, jak by si jako homosexuální pár mohli toto přání splnit. „Protože už jsme spolu byli dlouho, tak jsme se rozhodli na sebe vzít rodinné povinnosti a mít dítě,“ líčí.

Sedli si proto k počítači a začali hledat, které reprodukční kliniky by jim to umožnily. První odkaz, který jim vyskočil, byl na centrum na Ukrajině. Dong měl s touto zemí již zkušenosti, protože tam několik let pracoval.

Klinika nabízela, že zajistí náhradní matku i dárkyni vajíčka pro muže, kteří žijí single, a homosexuální páry. Komunikace proběhla hladce, proto Dong zanedlouho na východ Evropy odcestoval.

„Poslali mě na vyšetření, které stálo asi 1300 eur. Měl jsem pocit, že už nemám možnost zařadit zpátečku, že ten proces už začal. Neměl jsem na vybranou,“ říká s tím, že se několikrát ujišťoval, zda je vše legální a ukrajinské zákony to umožňují. Podstoupil také odběr spermií.

Lékaři mu nabídli, že by porod náhradní matky Very mohl proběhnout na Ukrajině, ale pouze pokud splní jednu podmínku: ožení se s jinou Ukrajinkou a budou předstírat neplodný pár. Dong se proto znovu vrátil do Evropy. „Posléze klinika zorganizovala fingovaný sňatek,“ poznamenali čeští kriminalisté.

Situace se zkomplikovala

Náhradní matky, které se klinice hlásily, byly zpravidla samoživitelky s již alespoň jedním dítětem. Často byly ve velmi špatné finanční situaci, kdy si od odnošení dítěte slibovaly výrazné finanční přilepšení do jejich života.

Klinika Dongovi sice od začátku nabízela porod v Česku, Dong ho ale neznal, a tak upřednostňoval zemi, kde si náhradní mateřství domlouval. Fingované sňatky byly v minulosti standardním postupem reprodukčních klinik, protože proces náhradního mateřství může na Ukrajině podstoupit pouze heterosexuální manželský pár, který má s početím problém.

Situace se ale začala komplikovat, protože o fingované sňatky se začali zajímat ukrajinští kriminalisté. „Manažer kliniky mi pak řekl, že by mohly nastat nějaké potíže, ale neupřesnil jaké. Doporučil, že by bylo lepší jet do Prahy. Začal jsem si zjišťovat o Česku informace a řekl jsem si, že by tam mohla být lepší zdravotní péče, tak jsem souhlasil,“ popisuje Dong, jak se náhradní matka, v jejímž lůně rostlo jeho dítě, dostala do Česka.

Jenže do toho na začátku roku 2020 zasáhla koronavirová pandemie a Dongova cesta za dítětem se dramaticky zkomplikovala. Těhotná Vera ještě stihla v březnu 2020 do Česka přicestovat, Dong ale zůstal v Číně.

V Praze se měli sejít před porodem na matrice, aby souhlasně prohlásili, že otcem dítěte je Dong. Až poté mohl požádat o svěření do péče a vrátit se do vlasti.

„Z důvodu uzavření hranic k tomu ale nedošlo a dítě, které se Veře narodilo, zůstalo nadále na území České republiky v péči jedné z chův,“ poznamenali čeští vyšetřovatelé.

Čínský otec se snažil už před porodem domluvit, aby dítě zůstalo u náhradní matky, to ale klinika zamítla. Snažil se kontaktovat české velvyslanectví v Číně s prosbou o pomoc. To se ale klinice nelíbilo. „Řekli mi, že nemám možnost do Prahy přijet běžnou cestou, protože jsem na velvyslanectví napsal dopis, a tvrdili mi, že mě dali na černou listinu českého ministerstva vnitra,“ popisuje Dong.

Klinika nutila náhradní matku Veru zůstat v Česku do doby, než Dong přijede. Nakonec zajistila dítěti chůvu.

Mezitím začala Dongovi účtovat náklady na péči o dítě: 4570 eur (asi 115 tisíc korun). Náhradní matka Vera z částky ale mnoho neměla, v Česku žila nuzně. „Trpěla akutním nedostatkem peněz, klinika jí žádné finanční prostředky nezaslala. V určitém období po dobu devíti dnů měla pouhých 70 korun na živobytí,“ konstatovali kriminalisté.

Zatímco její vlastní dítě na Ukrajině právě nastupovalo do základní školy, ona začala v Česku načerno pracovat, aby měla alespoň na jídlo. „Jednalo se o náročnou práci úklidu na stavbě, což jí způsobilo krvácení, protože byla krátce po porodu,“ zjistili vyšetřovatelé.

Do toho pokračovaly Dongovy snahy dostat se do Česka, odkud mu stále chodily jen další a další faktury. Požadoval proto po klinice, aby mu začala částky rozepisovat a lépe zdůvodňovat, proč má každý měsíc zaplatit několik tisíc eur.

S vedením kliniky si začal vyměňovat e-maily a navrhoval přes právníka, jak situaci vyřešit. Za trest ale přestal dostávat o dítěti zprávy. „Zakázali kontaktní osobě, aby mi posílala fotky a videa dítěte, zakázali jí také, aby mi volala. Nevěděl jsem, kde dítě je a zda je v pořádku. Tou dobou už jsem byl pod opravdu velkým psychickým tlakem,“ říká v Dong rozhovoru. Trvalo to přes čtyři měsíce.

V tu dobu již i tento případ prověřovala česká policie, Dong s ní začal po výslechu na ambasádě spolupracovat. 

Policii popsal, že mu majitel kliniky vyhrožoval, že pokud nezaplatí dodatečné faktury, nechá dítě umístit do dětského domova. „Několikrát mu vyhrožovali a vydírali jej, vyhrožovali mu, že by se mohlo stát i něco jeho právnímu zástupci na Ukrajině,“ podotkli kriminalisté.

‚Jak z pitomého filmu‘

Do Prahy se Dong dostal až v květnu 2021, dítěti již bylo 13 měsíců a zcela se fixovalo na chůvu, u které žilo. I za pomoci českých kriminalistů dítě našel, pronajal si byt kousek od něj a snažil se navázat kontakt.

„Když už si na mě dítě trošku víc zvyklo, tak jsem pronajal nový byt a tam jsme se přestěhovali všichni i s chůvou a její rodinou, byli jsme tam všichni spolu. Učil jsem se, jak se o něj starat. V Praze jsme byli celkem sedm měsíců,“ vzpomíná.

„Ve dvou a půl letech začala chodit do školky. Jakmile přijela, tak byla na všechno zvědavá, všechno ji zajímalo. Podporuji ji v tom, aby dělala to, co ji baví. Teď se učí angličtinu a chodí na plavání. Hodně spolu také cestujeme,“ vypráví Dong.

„Je to celé jak z nějakého pitomého filmu. Nikomu bych to samozřejmě nedoporučil,“ ohlíží se za ušlou cestou, kterou absolvoval, aby mohl mít biologické dítě, a která ho stála nakonec zhruba 100 tisíc eur (asi 2,5 milionu korun).

Obelhána se ale cítila i náhradní matka Vera. Jak už zaznělo, několik měsíců ji drželi v bídě v Česku pod výhrůžkou, že pokud se vrátí na Ukrajinu, nedostane zaplaceno. Problém měla i s tím, komu dítě odnosila. „Na klinice jí jednoznačně řekli, že dítě bude mít i matku a nevěděla, že bude mít jen otce, respektive že jej bude vychovávat homosexuální pár,“ poznamenali pražští vyšetřovatelé.

Podezření, že jde o obchod s dětmi, se kriminalistům nepotvrdilo, protože si děti odváželi biologičtí otcové. V Česku proto stíhat nikoho nezačali, ale ve spolupráci s organizací Eurojust přispěli k otevření případu na Ukrajině. Tam stojí v současné době čtyři lidé z vedení kliniky před soudem, hrozí jim 15 let vězení.

Vít Kubant a Antonín Viktora

Související témata: klinika, náhradní mateřství, Ukrajina, Praha, Česko, porod, Národní centrála proti organizovanému zločinu, Čína, operace Španěl, Děti na zakázku