‚Za měsíce, kdy pečujete o sebe a miminko, i bolestné.‘ Pár si na náhradní mateřství musel půjčit
Pavla letos porodila syna ženy, která nemůže mít vlastní dítě, protože je na vozíku. Pár, kterému dítě odnosila, si musel na náklady spojené s náhradním mateřstvím vzít půjčku. „Je to vyvážení dlouhých měsíců, kdy pečujete o miminko a sebe,“ mluví o finanční kompenzaci náhradní máma Pavla ve čtvrtém díle seriálu Radiožurnálu Odnosím vám dítě.
„K náhradnímu mateřství mě přivedla myšlenka pomoci. Dát někomu ten pocit lásky a odpovědnosti k dítěti,“ vysvětluje Pavla z Přerovska.
Odnosit dítě cizímu páru se rozhodla loni na podzim. Hned po prvním umělém oplodnění otěhotněla a odnosila syna neplodnému páru. Ten si na zaplacení výdajů souvisejících s náhradním mateřstvím vzal půjčku.
„Je to zvláštní pocit, už dopředu víte, že to dítě není vaše. Na druhou stranu je to stejný pocit jako nosit mé předchozí děti. Roste a kope úplně stejně,“ popisuje Pavla.
Náhradní matky by se měly dočkat větší ochrany. EU chce vykořisťování zařadit na seznam obchodu s lidmi
Číst článek
O možnosti stát se náhradní matkou se Pavla dozvěděla přes sociální sítě. Počítala i s finanční kompenzací. „Je to vyvážení dlouhých měsíců, kdy pečujete o sebe a miminko. Jsou tam určité náklady a také ušlý zisk, kdy byste mohla pracovat, ale nepracujete. Samozřejmě je tam i nějaké bolestné,“ říká Pavla.
Pavle z Olomouckého kraje je přes 40. Říká, že si uvědomuje i zdravotní rizika. Na ně ji upozornila také gynekoložka. Tu plán na odnošení dítěte jinému páru překvapil, ale svou pacientku nesoudila.
Moc lidí o tom nevědělo
Pavla je rozvedená. Má doma dvě děti, s druhým je na rodičovské dovolené, do práce tak nechodila a vzhledem k silnější postavě a volnějšímu oblečení si okolí jejího těhotenství nevšímalo.
„Děti o tom nevěděly. Dcera má tři roky a syn je v pubertě, takže ho maminčino břicho moc nezajímá,“ popisovala tehdy.
S biologickými rodiči dítěte, které nosila, byla Pavla v kontaktu hlavně přes telefon. Pár totiž bydlí stovky kilometrů daleko. Oba jí moc děkovali a byli vděční, že to pro ně dělala.
Finanční kompenzace
Odměna pro náhradní matky se většinou pohybuje ve vyšších stovkách tisíc korun a nesmí jít o platbu za dítě, aby nešlo o obchod s dětmi. Náhradním matkám se tak platí třeba ušlá mzda, těhotenské oblečení nebo strava a doprava na těhotenská vyšetření.
Letos v červnu zamířila do porodnice na plánovaný císařský řez a vlastní děti nechala doma na hlídání své matce. Ta jako jedna z mála věděla pravdu o tom, že Pavla nosí dítě jinému páru.
Několik hodin před porodem byla nervózní: „Připravovala jsem se psychicky na bolest a pobyt v nemocnici, protože je to úplně odlišné od domova. Také mohly přijít komplikace. Člověk nikdy neví, co se může přihodit.“ Po několika hodinách Pavla porodila černovlasého chlapce.
„Miminko jsem viděla a byl to hezký zážitek, viděla jsem, že se pěkně usmívá a je spokojené. Bylo to opravdu na chvíli, čas strašně letěl. A mateřský pud se ve mně úplně výrazně neprobudil,“ vzpomíná Pavla.
Dítě si pak přebral biologický otec, který je uvedený v rodném listě. Byl totiž před porodem s Pavlou na matrice, kde podepsali prohlášení o určení otcovství.
Seriál Reprodukce 2.0 na irozhlas.cz
První díl seriálu: Reprodukční kliniky v Česku za jediný rok vytvoří z pohlavních buněk desítky tisíc embryí. Některé z nich putují při léčbě přímo pacientům, některé se zničí kvůli špatnému vývoji a další jsou zmrazeny pro budoucí využití. Roční kryokonzervace pacienty stojí v Česku několik tisíc korun. Co ale s embryi, které už pár nevyužije? Má tři možnosti: anonymně je darovat, poskytnout na vědecké účely, nebo je nechat zničit. To je pro některé páry etické dilema.
Druhý díl seriálu: Reprodukční kliniky v Česku musí pacienty umělého oplodnění testovat na pohlavně přenosné nemoci pouze v případě, že podstupují mimotělní oplodnění (IVF) nebo si nechávají pohlavní buňky zamrazit. Párů, které do center asistované reprodukce přichází za metodou inseminace, se testování netýká, i když zákonem není nijak stanoveno, v jakém vztahu partneři mají být.
Třetí díl seriálu: Darování pohlavních buněk je v České republice zcela anonymní. Neexistuje ani registr anonymních dárců, který by ale v budoucnu mohl vzniknout v rámci připravované novely, která leží v Poslanecké sněmovně. Za darování sice nenáleží mužům a ženám oficiálně žádná finanční odměna, ale kliniky jim vyplácejí peníze za „prokazatelně vynaložené výdaje spojené s darováním“. Mužům výrazně méně než ženám. Za jeden odběr tak žena může vykázat výdaj až 33 tisíc korun. V Česku neexistuje kontrola nad tím, kolikrát a kam chodí dárci a dárkyně darovat.
Čtvrtý díl seriálu: Na mužskou neplodnost se mnohdy v centrech asistované reprodukce neklade takový důraz jako na početí dítěte. Plodnost mužů sice zpravidla neklesá s ohledem na zvyšující se věk, ale mohou trpět vadami, které například zabraňují správnému vývoji spermií. Příběh zlínského páru ilustruje, že klinika místo vyřešení vady u partnera přistoupila k hormonální stimulaci ženy, a dokonce i ke laparoskopické kontrole průchodnosti vejcovodů. Onemocnění muže se podařilo vyřešit až poté, co se pár sám obrátil na specializovaného lékaře - androloga.
Pátý díl seriálu: Na reprodukční kliniky přichází páry s jediným cílem: mít dítě. Podstupují mnoho vyšetření, inseminace i mimotělní oplodnění. To, že na konci jejich cesty skutečně bude dítě, jim ale nikdo zaručit nemůže. A proto některé páry přistoupí k adopci. Odbor sociálních věcí pražského magistrátu jen za rok 2022 takových žádostí zaznamenal 101. Za stejný rok se porařilo zprostředkovat 19 adopcí.
- Roky zkoušela umělé oplodnění, dítě nakonec adoptovala. ‚Nejlepší rozhodnutí za deset let,‘ popisuje
Další texty k tématu:
- Jedna z metod umělého oplodnění nefunguje, napsali odborníci. Kliniky ji dál nabízí za úplatu
- Regulovat darování pohlavních buněk je správné. Anonymita dárců zůstane, říká lékař Machač
- Konec bezbřehého darování vajíček a spermií? Vláda chce zavést nový registr dárců pohlavních buněk
- Dítě si nemůže vybrat podmínky narození. Anonymita dárců by měla být prolomena, míní právník
- Fakt, že se dítě narodilo z darované pohlavní buňky, není až tak důležitý, říká psycholožka Konečná
- Kdo je můj táta? Komerční testy DNA prolamují anonymitu dárců spermií a vajíček
- Pomoc, nebo byznys? Lékaři si stěžují, že kliniky málo řeší příčiny neplodnosti u mužů
- Česko je velmocí dětí ze zkumavky. Chystaná novela přihraje klinikám další desítky milionů od pojišťoven
Téma náhradní mateřství na Radiu Wave
„Miminko jsem porodila přímo do náruče jeho opravdovým rodičům. Biologická matka stála připravená vedle mě. Položila si miminko na hruď a spolu s manželem si ho odnesli,“ popisuje Ivana Holubová porod dítěte, které odnosila jako náhradní matka neplodnému páru.
„České právo náhradní mateřství neupravuje. Smlouva, ústní nebo písemná, není vymahatelná. Navzdory tomu, že právníci tyto dohody s rodiči sepisují, navzdory tomu, že kliniky tyto dohody vyžadují, jsou úplně k ničemu. Je to osnova, co se bude dít. Ale když jedna nebo druhá strana ty podmínky nesplní, je to nevymahatelné. Právně je matkou ta, co dítě porodila,“ říká Silvie. Před časem jí a jejímu muži porodila dceru náhradní matka.
