„Je to vyvážení dlouhých měsíců, kdy pečujete o sebe a miminko. Jsou tam určité náklady a také ušlý zisk, kdy byste mohla pracovat, ale nepracujete. Samozřejmě je tam i nějaké bolestné,“ říká Pavla.
Dana porodila své švagrové dvojčata – holčičku a chlapečka. Náhradní mámou se stala před osmi lety a na období kolem roku 2016 nevzpomíná v nejlepším. Těhotenství bylo komplikované.
Má doma tři děti, ale porodila čtyři. Náhradní matka Zdeňka z Jihomoravského kraje nejdříve darovala vajíčka a později se rozhodla stát i surogátní matkou.
Náhradní mateřství je považováno za možnost „léčby" neplodnosti. Jiní na něj nahlíží jako na nebezpečný obchod s lidmi. Počítá s tím i novela, kterou předložily ve sněmovně poslankyně ANO.
Kriminalizace náhradního mateřství se skutečně týká jen těch, kteří ji za zisk budou organizovat, tedy například budou vyplácet finanční odměny náhradní matce, upřesňuje Válková.
„O dětech rozhodujeme podle standardu nejlepšího zájmu. Máme se vůči dítěti chovat tak, aby jeho rozvoj mohl být co nejkomplexnější, co nejhlubší, co nejpestřejší,“ míní lékař a etik Jaromír Matějek.
Ukrajina se stává oblíbenou destinací pro páry, které nemohou mít děti. Za hranicemi jedné z nejchudších zemí Evropy hledají ženy, které se výměnou za úplatu stanou náhradními matkami, píše BBC.
