Životní radost i finanční podvod. ‚Náhradní mateřství české zákony neznají,‘ varují právníci
V českých porodnicích se lze setkat s novým trendem – náhradními matkami, které se rozhodnou odnosit dítě neplodnému páru. Mohou to být příbuzné, sestry či kamarádky. Podle odborníků, kteří na toto téma přednášeli v motolské nemocnici, to ale spíše bývají ženy, kterým jde o peníze. Jak zjistil Radiožurnál, někdy chtějí po neplodném páru i dva miliony korun. České zákony však náhradní mateřství neznají.
V Česku porodí náhradní matky ročně desítky dětí. Se zájemci komunikují na nejrůznějších webech, kde se objevují inzeráty typu: „Pomohu páru k vytouženému miminku. Jsem mladá maminka s dvěma dětmi, obě jsou zdravé. Jsem z Brna.“
Náhradní matku hledá s manželem třeba 31letá Lenka z Olomouckého kraje. Prodělala rakovinu a nemá dělohu.
„Budeme rádi, když budeme mít biologicky naše miminko, přestože nám ho odnosí někdo jiný. Naši blízcí přátelé a rodina to určitě budou vědět. Doufáme, že si vybereme správného člověka, který nám bude chtít opravdu pomoci, a že to dopadne tak, jak si domluvíme na začátku. Zjistili jsme, že vhodná finanční kompenzace je kolem 400 tisíc a s tím počítáme,“ vysvětluje Radiožurnálu.
Vše většinou začíná v právních kancelářích. Advokát Lukáš Prudil ale páry varuje, že žádná smlouva s náhradní matkou nezaručuje, že se dítěte po porodu opravdu vzdá.
Vzájemná důvěra
„Pokud přijde ten žadatelský pár s případnou budoucí náhradní matkou, my je podrobně informujeme o právní úpravě. Zejména jim říkáme, že tam není nic nárokového, proces je postavený na důvěře zúčastněných. Jakákoli uzavřená dohoda je právně nevymahatelná,“ popisuje.
‚Matka dítěti předává mateřským mlékem víc než jen potravu.‘ Je kojení na veřejnosti přijatelné?
Číst článek
Právníci také varují před trestným činem obchodování s dětmi. Náhradní matka má nárok jen na kompenzaci za ušlou mzdu, vyšetření nebo cestování.
Zejména jim zdůrazňujeme právní aspekty toho, pokud by se tam objevily finanční prostředky, které by svědčily tomu, že se jedná o obchodování s dětmi, jaké jsou trestněprávní důsledky. Dostane se jim komplexního poučení,“ upřesňuje Prudil.
Pár s náhradní matkou pak míří na některou z klinik asistované reprodukce, kde dojde k umělému oplodnění. Embryo biologických rodičů se vloží do dělohy náhradní matky. Lékařka Radka Jarošová říká, že se po takovém oplodnění v IVF centru, kde pracuje, narodilo za poslední roky asi jedenáct dětí.
Psycholog matek
„Samozřejmě náhradní matka musí být zdravá, interně i gynekologicky, a nesmí to být žena, která má na první pohled sociopatologické sklony, proto mají i poradnu, aby psycholog vše rozkryl a aby byly ty ženy poučené, že je to velmi náročné ze strany náhradní i biologické matky,“ popisuje Jarošová.
Dvojčata narozená dva měsíce po sobě. Italská matka s pomocí lékařů zvládla porodní komplikace
Číst článek
Po porodu se náhradní matka dítěte vzdá, do rodného listu je zapsaný biologický otec, biologická matka si pak potomka adoptuje.
Někteří lékaři v porodnicích nevědí, jak po porodu postupovat po právní stránce. Několikrát se setkal se surogátní (náhradní – pozn. red.) matkou i primář novorozeneckého oddělení v pražském Motole Miloš Černý, který kvůli nejasnostem uspořádal v Praze na toto téma konferenci.
„Rodiče přicházejí s řadou právních dokumentů vystavených už před narozením dítěte, které pro nás nemají žádnou validitu. Pak to jsou například i surogátní matky jiné státní příslušnosti, než je ta česká,“ říká.
Vzdát se dítěte
Podle českého práva je matkou dítěte žena, která ho porodila. Lékaři tedy předávají potomka buď jí, nebo biologickému otci, který se jde před porodem s náhradní matkou na matriku přihlásit k otcovství.
Sociální demokracie předloží zákon zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun
Číst článek
Komplikací je, když je surogátní matka vdaná. Otcem je totiž automaticky její manžel. V takovém případě se pak vzdávají dítěte oba. Mají na to šest týdnů od narození dítěte. Rozdílně k náhradnímu mateřství přistupují česká centra asistované reprodukce. Liší se jejich právní výklad.
Někteří poskytovatele zájemce odmítají kvůli tomu, že musí podle zákona zachovat vzájemnou anonymitu dárce a neplodného páru. Další centra surogátní mateřství podporují a tvrdí, že nejde o dárcovství.
V českých zákonech surogátní mateřství popsané není. Ministerstvo spravedlnosti podle vyjádření téma sleduje, ale právní úpravu aktuálně nechystá. Například ve Francii nebo Španělsku je náhradní mateřství zakázané.
