Opozice žádá, aby za sjednání náhradního mateřství byly udělovány přísné tresty odnětí svobody. Mělo by se surogátní mateřství zakázat, nebo legalizovat? Předkladatelka novely Helena Válková (ANO) tvrdí, že chybí základní právní definice a je třeba tyto mezery začít vyplňovat, lékař Tonko Mardešič souhlasí, že je zákon třeba, ale nesmí dojít k úplnému zákazu.

PRO A PROTI Praha 22:09 9. května 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Výsledky práce ministerské komise pro náhradní mateřství jsou za mnoho let nulové. Pokud by aktivita současných předkladatelů novely vedla k rozumné úpravě náhradního mateřství, je nutné to přivítat,“ uvádí v Pro a proti uznávaný odborník na léčbu poruch plodnosti Tonko Mardešič.

Podle něj ale nesmí norma vést k úplnému zákazu. „To znemožní těm nemnoha párům, pro které je náhradní mateřství jedinou možností, jak mít geneticky vlastní dítě, cestu k rodičovství,“ myslí si.

Omezení, ne zrušení

Poslankyně hnutí ANO, bývalá ministryně spravedlnosti a předkladatelka zákona Helena Válková připomíná, že v civilním právu platí, že co není zakázáno, je dovoleno.

„A v našem návrhu nikde není nic o zákazu náhradního mateřství, je tam pouze kriminalizace obchodování s lidmi. Náhradní mateřství nechceme zakázat, chceme ho pouze regulovat. Kriminalizujeme pouze mafie, organizované skupiny, které už teď jednají proti občanskému zákoníku,“ dodává právnička.

Česká legislativa hovoří o náhradním mateřství pouze jednou větou v občanském zákoníku. „Ale protože absentuje legislativa, vydala odborná společnost doporučení, jak náhradní mateřství provádět, což je – a to zdůrazňuji – výjimečná léčba pro výjimečné případy. Tato doporučení jsou dodržována, takže tu rozhodně není žádný obchod s lidmi,“ ujišťuje lékař.

Kriminalizace náhradního mateřství se skutečně týká jen těch, kteří ji za zisk budou organizovat, tedy například budou vyplácet finanční odměny náhradní matce, upřesňuje Válková. „Potřebujeme jednoznačnou právní úpravu náhradního mateřství, aby to nebylo jen na doporučení lékařské společnosti,“ říká.

„Tam je tolik otazníků. Chybí například jednoznačná právní definice náhradního mateřství, nejsou stanoveny základní předpoklady pro náhradní matku a tak dále,“ vysvětluje poslankyně.

Pakliže by ale nebylo možné osvojit dítě v rámci rodiny, tak by to znemožnilo, aby sestra sestře odnosila těhotenství. „Ale zrovna v těchto případech je altruismus na prvním místě,“ upozorňuje Mardešič.

První krok v novelizaci

Politička připomíná, že novela je jen prvním krokem. „Francie, Německo, Švýcarsko, skandinávské země vůbec náhradní mateřství neuznávají, což my nechceme, chceme regulaci. Připravujeme další úpravy novely, které umožní lékařům spolehnout se na zákon, a ne na výklady právních kanceláří pro případy možných sporů,“ shrnuje své legislativní snahy Helena Válková (ANO).

„Já se jen obávám, abychom s vaničkou nevylili i dítě. Pokud vznikne racionální právní úprava, všichni to přivítáme. Samozřejmě je základní problém, že matkou dítěte je náhradní maminka. A kdyby se narodilo třeba malformované dítě a genetičtí rodiče by měli problém s jeho osvojením, tak jde o situaci, která je bohužel v této chvíli neřešitelná,“ potvrzuje nutnost lepší právní úpravy Tonko Mardešič.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.

Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít