Vláda se rozhodla zakročit proti bezbřehému darování vajíček. Žena se tak bude moct rozhodnout maximálně šestkrát za život. Kliniky navíc budou mít maximální částku, kterou mohou dárkyni vyplatit.
Podle plánu se pouze rozšíří již fungující Národní registr reprodukčního zdraví, požadavek ministerstva zdravotnictví na úpravy však přišel až v úterý, kdy zákon vstoupil v platnost.
Za patnáct let se průměrný věk ženy, která podstupuje umělé oplodnění zvýšil o téměř tři roky. U zdravých párů je pravděpodobnost otěhotnění při pravidelném nechráněném pohlavním styku 16 procent.
„To je to dítě ze zkumavky? Můžeme se podívat?“ ptali se lidé. Máma mě ukázala a oni byli překvapení z toho, že vypadám úplně normálně. Zřejmě čekali, že budu mít dvě hlavy, říká Louise Brownová.
Soudní senát vrchního soudu v čele s Jiřím Čurdou částku oproti městskému navýšil o 400 tisíc korun, protože původní částka podle něj nebyla přiměřená.
V případě, že je v rodině závažné geneticky vázané onemocnění nebo i dispozice k němu, hradí vyšetření zdravotní pojišťovny, připomínají lékaři u příležitosti Národního dne neplodnosti.
Přenést embryo, zázrak moderní medicíny. Nově u nosorožců. Zatím těch bílých jižních, ale cíl je teď jasný: zachránit přes umělé oplodnění druh bílý severní.
„Hodně, opravdu hodně párů dodnes není rodiči. Kvůli tomu, že přes osm let stát in vitro nepodporoval,“ popisuje Karolina Klimowiczowá. To by se ale teď mělo v Polsku změnit.
Deset let snahy o otěhotnění, inseminace, mimotělní oplodnění, hormonální stimulace. Nic z toho Janě počít nepomohlo. Nakonec se s manželem rozhodli dítě adoptovat.
Reprodukční klinika odrazovala partnera od operace, která by vyřešila onemocnění varlat. Místo toho přistoupila k hormonální stimulaci ženy a metodám umělého oplodnění.
Čtyřikrát darovala vajíčka a na klinice jí bylo naznačeno, že je úspěšná dárkyně. Po pár letech ale sama musela kliniku navštívit. Tentokrát v opačné roli. Jako ta, co potřebuje od lékařů pomoct.
Nesezdaný pár podstupoval umělé oplodnění. Klinika je sice otestovala nad rámec zákonných požadavků, na výsledky už ale nepočkala. Server iROZHLAS.cz představuje druhý příběh z pětidílného seriálu.
Server iROZHLAS.cz představuje první příběh z pětidílného seriálu o umělém oplodnění. Lékaři dokážou zmrazit pohlavní buňky i celá embrya na desítky let. Co ale potom s nimi?
Opoziční strany se v koaliční smlouvě zavázaly zrušit některé sporné zákony prosazené PiS, které vyvolávaly kritiku v souvislosti s dodržováním demokratických norem, jakož i práv žen a menšin.
Evropská společnost pro lidskou reprodukci a embryologii vydala novou příručku, ve které upozorňuje, že některé nabízené přídavné metody nefungují. Kliniky je dál nabízí, na dotazy nereagují.
„Teď je to dané tak, že kdo něco zjistí, že třeba ten dárce přenáší nemoc, nebo že se narodilo dítě, které nese vadu po dárci, tak se to oznamuje anonymně e-mailem,“ říká odborník na umělé oplodnění.
Kriminalizace náhradního mateřství se skutečně týká jen těch, kteří ji za zisk budou organizovat, tedy například budou vyplácet finanční odměny náhradní matce, upřesňuje Válková.
Zazvoní telefon a volají vám z nemocnice, že máte dospělé dítě, o kterém jste v životě neslyšeli. To není omyl, nepovedený žert ani zapomenutý románek, ale dávné lékařské selhání.
Konečná upozorňuje, že náhradní mateřství bylo původně zamýšleno jako altruistická výpomoc v rámci rodiny, ale skutečnost je jiná. V pořadu Pro a proti uvedla, že jde často o obchod.
Kliniky umělého oplodnění, především ty soukromé, se dárců snaží využít na maximum. Výsledkem je velký počet nevlastních dětí. Existují sice limity, jsou však jen těžko vymahatelné.
„Nedá se na to připravit a nemůžete udělat nic navíc. Přichází zklamání, pak zase odhodlání, pak zase zklamání,“ přiznává Lenka Friebová Zabáková a otevřeně mluví o své cestě za mateřstvím.
Nosorožci bílí severní jsou ohroženi vyhynutím. Poslední dvě samice tohoto druhu, třiatřicetiletá Nájin a její dcera Fatu, žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří dvorské zoo.
Server iROZHLAS.cz přinesl příběhy dětí, které hledají své biologické rodiče. Narodily se totiž díky darovným pohlavním buňkám. Psycholožka Hana Konečná popisuje, proč by umělé oplodnění zrušila.
Adoptované dítě musí před nástupem do školy znát svůj příběh. Dítě z darovaných pohlavních buněk se to ale nikdy nemusí dozvědět. „Je to schizofrenní přístup,“ říká Jakub Valc z Masarykovy univerzity.