Regulovat darování pohlavních buněk je správné. Anonymita dárců zůstane, říká lékař Machač
Vládní novela, která v polovině srpna přišla do Poslanecké sněmovny, počítá se zavedením registru dárců spermií a vajíček. Stát by tak měl větší kontrolu nad tím, kdo a kde pohlavní buňky daruje. „Darování gamet je velmi citlivá záležitost a nějakým způsobem po dohodě by se regulovat mělo. A tím myslím hlavně počet darování a nežádoucí události,“ říká předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti Štěpán Machač.
Jak nápad na registr vznikl, bylo to z vaší iniciativy?
Vzniklo to jako požadavek ministerstva na nějakou regulaci počtu dárkyň a sdílení informací mezi centry. Center máme 45. Pokud se u dárce vyskytují nějaké nežádoucí události, tak se už nedá dále použít.
Konec bezbřehého darování vajíček a spermií? Vláda chce zavést nový registr dárců pohlavních buněk
Číst článek
Teď je to tak, že pokud někdo něco zjistí, třeba že dárce přenáší nemoc nebo že se narodilo dítě, které nese vadu po dárci, tak se to oznamuje anonymně e-mailem. Oznamuje se, že dárce ročník 1974 „něco má“.
Identifikace je těžká, je to založeno na dobrovolnosti. Takže požadavek byl takový, abychom věděli, kolikrát dárkyně nebo dárce daruje. Je tam nějaký strach, asi ne úplně oprávněný, z konsangvinity (spříznění krví – pozn. red.). To znamená, že by se narodily děti v jedné vesnici ze stejných dárců a pak se vzaly.
Už máte představu, jak by takový registr měl vypadat?
Protože je darování gamet v České republice anonymní, tak je otázka, jestli udělat registr dárců jako takových, což je jedna možnost. Ten registr by byl anonymní, spravoval by ho ÚZIS a pan profesor Dušek (Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky – pozn. red.), se kterým jsme jednali, říká, že i v rámci GDPR bychom byli schopni identitu úplně skrýt.
Druhá varianta, která se nabízí, je takzvaný registr vyřazených dárců, což nám připadá taky jako dobrý nápad. Pokud by došlo k tomu, že dárkyně/dárce má několik narozených dětí, nebo darovali tolikrát a tolikrát, anebo se vyskytla nějaká nežádoucí událost, tak se zadá do registru vyřazených dárců.
Na žádné klinice v České republice by pak už opravdu nikdy nemohli darovat gamety.
Půjde to anonymně
O variantě registru ale ještě rozhodnuto není?
Není úplně rozhodnuto. Zatím jsem tedy paragrafové znění nečetl, jenom jsme poprosili pana profesora Duška, aby tam při novelizaci bylo, že je možno zadávat údaje o dárcích nějak anonymně.
Česko je velmocí dětí ze zkumavky. Chystaná novela přihraje klinikám další desítky milionů od pojišťoven
Číst článek
A to nám přislíbil, že to anonymně půjde, takže to je takový první krok. V Evropě funguje v některých zemích normální registr dárců, anonymních i neanonymních, není to náš vynález.
Je to správné, protože darování gamet je velmi citlivá záležitost a nějakým způsobem po dohodě by se regulovat mělo. A tím myslím hlavně počet darování a nežádoucí události. Když se něco vyskytne, aby nám dárce neodejel z Prahy do Brna a tam si vesele nedaroval zase dál, protože nemáme jak to zjistit.
Už jsme na to narazili a je to i v odůvodnění vládní novely. Jeden z důvodu pro vyřazení dárce je maximální počet darování. Nicméně mám za to, že nic takového v Česku není striktně nařízeno.
Zákonně ne, máme nějaké doporučení. Doporučení odborné společnosti vychází z doporučení americké společnosti, takže dárkyně by měla darovat pětkrát. My to máme na klinice tak, že daruje čtyřikrát, a pokud by chtěla darovat popáté, tak už jenom jako kompletaci rodiny.
To znamená, že kdyby rodina měla jenom jedno dítě a chtěla ještě jedno od stejného dárce, tak ji můžeme znovu vyzvat.
U dárců gamet máme zase nějaké doporučení ohledně počtu dětí. Osobně si myslím, že darování spermií by mělo být dáno počtem dětí, protože dárce dá jednu dávku a ta se dá třeba rozdělit na dvě použití, když je těch spermií hodně.
Kdežto u dárkyň vajíček z medicínského hlediska je to trošku složitější proces. Nemělo by se stát, že dárkyně daruje dvacetkrát. To není příliš zdravé, když se někdo musí dvacetkrát stimulovat a dvacetkrát uspávat.
Řezáčová: Dárcovství vajíček není bez rizika. Ženy riskují paradoxně vlastní neplodnost
Číst článek
Přístup pro pediatra
Myslíte, že registr by mohl lépe sloužit i v případě, kdy by se u dítěte z darovaných vajíček nebo spermií projevila nějaká genetická vada? Že by někdo mohl nahlédnout do toho anonymizovaného registru?
Určitě ne ten člověk, který gamety dostal. Každé centrum má povinnost ukládat data. Takže to dohledáme i tak. Ale myslím si, že pediatr nebo genetik by měl mít k těmto informacím přístup.
Mohla by novela být jakýmsi prvním krokem k odanonymizování dárcovského programu?
Ne, myslím si, že ne. Myslím, že to spolu nesouvisí. Anonymizace a neanonymizace je, řekl bych, eticko-společenský problém, kdy se bavíme o tom, jaké má to dítě právo.
Co se týká registru dárkyň, tady se jedná o zdraví samotného dárce nebo potomků, což je medicínská záležitost. Anonymní nebo neanonymní je víc záležitost společenská než medicínská.
