Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Galanta. Viní je z válečných zločinů
Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta za údajné válečné zločiny spáchané v Pásmu Gazy. Soud ve čtvrtek o očekávaném kroku informoval v prohlášení, podle kterého zamítl izraelské námitky proti žádosti prokurátora o vydání zatykače.
Soud vydal příkazy k zatčení obou politiků za „zločiny proti lidskosti a válečné zločiny páchané nejméně od 8. října 2023 nejméně do 20. května 2024“, kdy prokuratura o zatykače požádala
Hlavní prokurátor soudu Karim Khan požádal soud o zatykače na oba izraelské představitele spolu s lídry palestinského teroristického hnutí Hamás už v květnu. Soud se ale musel nejprve vypořádat s námitkami Izraele, které se týkaly jurisdikce soudu a zákonnosti těchto žádostí. Nyní je označil za neopodstatněné.
28:06
V Gaze umírají humanitární pracovníci. Situace je posunutá, popisuje misi s Lékaři bez hranic lékárník
Číst článek
Podle Khana nesou Netanjahu, izraelský ministr obrany Joav Galant, šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Díf, lídr Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár a šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Izraeli a v Pásmu Gazy.
Trojice lídrů Hamásu už ale v případě nefiguruje, protože všichni zemřeli při vojenských operacích izraelské armády.
Proti prokurátorovu oznámení se už v květnu ostře ohradili zástupci Izraele i Hamásu. Netanjahu prohlásil, že žádost o vydání zatykače na jeho osobu je útokem na celý Izrael. Galant jej označil za hanebný pokus zasahovat do izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy.
Český premiér Petr Fiala (ODS) tehdy označil návrh vydat zatykač na představitele demokraticky zvolené vlády spolu s vůdci islamistické teroristické organizace za zcela nepřijatelný.
Jejich zadržení nehrozí
Netanjahu a Galant podle Khana nesou trestní odpovědnost mimo jiné za používání vyhladovění civilistů jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, za úmyslné způsobení velkého utrpení a za úmyslné zabití nebo vraždy.
Turecko zamítlo izraelskému prezidentovi přelet svého území cestou na klimatickou konferenci
Číst článek
Vedoucí představitelé Hamásu pak čelili obvinění z odpovědnosti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti zahrnující vyhlazování a vraždění, braní rukojmích, mučení, znásilňování a další případy sexuálního násilí.
Izrael není členem Mezinárodního trestního soudu, proto Netanjahuovi ani Galantovi bezprostředně nehrozí zadržení.
Válku v Pásmu Gazy rozpoutal Hamás svým loňským říjnovým útokem, při němž palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí povraždili na 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli do Gazy jako rukojmí.
Odvetná vojenská ofenziva Izraele v Pásmu Gazy si dosud vyžádala mezi Palestinci přes 44 tisíc mrtvých a více než 104 tisíc zraněných, a to podle dat poskytovaných palestinským ministerstvem zdravotnictví v Gaze ovládaným Hamásem.
Genocida Palestinců?
Izrael ale dál čelí kritice zejména kvůli humanitární situaci v Pásmu Gazy. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva začátkem listopadu informoval, že zhruba 70 procent mrtvých v Pásmu Gazy, které se podařilo identifikovat, tvořily děti a ženy. Statistika se týká období od loňského listopadu do konce letošního dubna.
Představitelka OSN odpovědná za humanitární záležitosti následně řekla, že dění v Pásmu Gazy připomíná nejvážnější mezinárodní zločiny.
7:21
Nevíme, zda bude Trump s Netanjahuem trpělivý. Izrael často nedělá, co si USA přejí, říká Kalhousová
Číst článek
Mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch pak v polovině listopadu varovala, že izraelská vláda a armáda používá evakuace v Pásmu Gazy k systematickému nucenému vysídlení palestinských civilistů, což představuje zločin proti lidskosti.
Šlo o další ze série podobných obvinění, jež vůči Izraeli během jeho války s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Gaze vznesla řada nevládních organizací i některé státy, například Jihoafrická republika, která Izrael viní z genocidy vůči Palestincům v Gaze.
Také papež František vyzval v listopadu mezinárodní společenství k vyšetřování, které by určilo, zda izraelské vojenské tažení v Pásmu Gazy nepředstavuje genocidu palestinského národa.
