Lidskoprávní organizace poukazuje na některá prohlášení izraelské vlády, která podle ní vykazují vůli provést genocidu, a na snímky ze satelitů, které ukazují rozsah válečné zkázy v Pásmu Gazy.
Více než tři měsíce po nálezu těl šesti izraelských rukojmích na jihu Pásma Gazy vyšetřování ukázalo, že zajatce pravděpodobně zastřelili jejich věznitelé v době vzdušného úderu na tunel hnutí Hamás.
Mezinárodní trestní soud vydal ve čtvrtek zatykače na izraelského premiéra Netanjahua a exministra obrany Galanta kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy.
„Na jednu stranu jste ve válce, nad hlavou vám lítají drony a slyšíte výbuchy, na tu druhou se otevřely školy, lidé musí fungovat. Místy je až bizarní, jak se dokážeme přizpůsobit,“ popisuje Nadine.
Mezinárodní trestní soud vydal příkazy k zatčení politiků za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny páchané nejméně od 8. října 2023 nejméně do 20. května 2024. Zároveň zamítl izraelské námitky.
Izraelské údery byly odvetou za útok Íránu bezmála 200 balistickými střelami na Izrael z 1. října. Spojené státy poté Izrael žádaly, aby neútočil na íránská jaderná zařízení.
„Netanjahu se ukázal jako velmi komplikovaný politický partner pro mnoho státníků. Nevíme, zda s ním bude mít Trump trpělivost, pokud nebude dělat to, co si Trump přeje,“ říká analytička Kalhousová.
Tento návrh může být podle agentury DPA poslední iniciativou Josepa Borrella v čele unijní diplomacie. Za jeho nástupkyni členské státy v létě vybraly bývalou estonskou premiérku Kaju Kallasovou.
Rasistická hesla nebo strhávání vlajek je nepřijatelné, ať se ho dopustí kdokoli. Jenže pokusy o propojení mezi tím, co dělali na zápase Izraelci, a tím, co se pak dělo jim, mohou vyvolat rozpaky.
Izraelský deník Haarec se opírá o svědectví jednoho z reportérů Yaniva Kuboviche, kterého izraelská armáda vzala na sever Pásma Gazy. Popisuje, že to, co viděl, připomíná následky přírodní katastrofy
Po měsících, kdy Hamás nepřijal žádný návrh na příměří a propuštění rukojmích z Gazy, není jeho přítomnost v Kataru přínosná, ani přijatelná. Takové je podle agentury Reuters stanovisko Washingtonu.
„Několik podezřelých bylo zadrženo kvůli výslechu a vyšetřování pokračuje,“ uvedl vedoucí soudce Menachem Mizrahi. K identitě zadržených se nevyjádřil.
Šéf UNRWA Philippe Lazzarini uvedl, že kancelář agentury už nelze používat. Izraelská armáda naopak zveřejnila prohlášení, v němž odmítla jakoukoliv odpovědnost za zničení budovy.
Palestinci na Západním břehu Jordánu se ocitají v hluboké ekonomické krizi. Není divu, že rostou obavy, že se i tam začne mnohem víc dařit radikálním a ozbrojeným skupinám.
Spojené státy, Katar a také Egypt se snaží zprostředkovat klid zbraní mezi Izraelem a Hamásem. Podle různých zdrojů Hamás drží v zajetí stále zhruba 100 izraelských rukojmích.
Zákon zakazující působení UNRWA schválila většina 92 členů Knesetu ze 120. To znamená, že ho podpořili i členové opozice. Šéf UNRWA to považuje za porušení Charty OSN a nebezpečný precedent.
Ministerstvo zdravotnictví Pásma Gazy tvrdí, že izraelští vojáci zadrželi desítky lékařů a poškodili nemocnici, která se již tak potýkala s problémy po intenzivních izraelských náletech v oblasti.
Izraelský útok se v posledních dnech očekával, neboť Izrael sliboval odvetu za rozsáhlý íránský útok na Izrael z 1. října. Exploze hlásil také Damašek.
Nejméně dvanáct osob zemřelo při útoku izraelských dronů na skupinu lidí čekajících na humanitární pomoc na severu Pásma Gazy, uvedla podle agentury AFP palestinská civilní obrana.
Američtí činitelé přiznali, že Izrael může mít pravdu v tvrzeních, že někteří zaměstnanci UNRWA měli vazby na palestinské teroristické hnutí Hamás i mohli být zapojeni do jeho útoku na Izrael.
„Pro Rusko je kdekoli jakýkoli konflikt dobrou zprávou, neboť odvádí pozornost světa od Ukrajiny,“ řekl Alexander Gabujev, ředitel berlínského think tanku Carnegie Russia Eurasia Center.
Podle libanonské armády vojáci zemřeli, když v časných ranních hodinách pomáhali s evakuací vesnice Játar, vzdálené asi 6 kilometrů od hranice s Izraelem.