Povede příměří ke konci války v Gaze? Proces ohrožují extremisté, Trumpův postoj je nejistý
Po 15 měsících války v Gaze se podařilo dojednat příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu kývnul na dlouho očekávanou dohodu jen pár dní před inaugurací amerického prezidenta Donalda Trumpa, definitivní ukončení války v Gaze to ale neznamená. Proti příměří se staví extremističtí politici Izraele, klíčovou roli v dalším vývoji však sehraje i motivace samotného Netanjahua a faktor Trump.
Dlouho očekávané příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás je konečně tu a s ním se dostali na svobodu i první izraelští rukojmí, kteří strávili v zajetí Hamásu více než rok a čtvrt. Stejně tak přináší dočasné příměří potřebnou úlevu pro obyvatele Gazy, kde válka rozpoutala zkázu a znamenala smrt desítek tisíc lidí.
24:44
Zpravodaj: Gazané dodnes nevědí o ohavnostech z 10. října. Myslí si, že to byl výpad proti armádě
Číst článek
Ukončení války v Gaze, která odstartovala po brutálních teroristických útocích Hamásu z předloňského 7. října, sliboval čerstvě inaugurovaný prezident Donald Trump už před nástupem do úřadu. Počátkem ledna dokonce prohlásil, že pokud Hamás nepropustí do jeho inaugurace 20. ledna rukojmí zadržovaná v Pásmu Gazy, propukne v blízkovýchodním regionu peklo.
Trumpův tlak zřejmě zafungoval. Jen pár dní před jeho vstupem do Bílého domu vyjednávací týmy oznámily, že je dohoda na světě.
Rozhovory zprostředkované Katarem, Egyptem a Spojenými státy přinesly příměří, které má na 42 dní přerušit boje mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy a umožnit návrat 33 rukojmích unesených z Izraele výměnou za propuštění stovek palestinských vězňů z izraelských věznic. Dohoda má dále zajistit stažení izraelské armády, návrat palestinských obyvatel do svých domovů a enormní navýšení přísunu humanitární pomoci.
„Určitě je tam snaha izraelské vlády zalíbit se nastupující americké administrativě. Trump opakovaně říkal, že chce, aby byla dohoda mezi Hamásem a Izraelem uzavřená před tím, než nastoupí do úřadu, což se tedy stalo. Jedna z interpretací také je, že to je jakýsi Netanjahuův ústupek. Řada reportáží totiž popisuje, že byla nastupující administrativa oproti té Joea Bidena vůči Izraelcům mnohem tvrdší a že vyslanec Trumpa izraelskou vládu velmi rázně informoval, že k dohodě musí dojít. Je tedy nejisté, nakolik je to snaha o zalíbení se a nakolik je to tlak Trumpovy administrativy,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na Blízký východ z Pražského centra pro výzkum míru při Univerzitě Karlově Jakub Záhora.
Válka v Gaze
Nynější válka v Pásmu Gazy začala poté, co Hamás a další palestinské ozbrojené skupiny 7. října 2023 zaútočily na jih Izraele. Přitom teroristé zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 lidí unesli do úzkého pobřežního pásma jako zajatce. Podle nového výpočtu listu The Times of Israel nyní v Gaze zůstává přes 90 rukojmích, z nichž zřejmě 34 je mrtvých.
Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze spravovaném Hamásem za války v Pásmu Gazy bylo od 7. října 2023 zabito asi 47 tisíc Palestinců a dalších více než 100 tisíc bylo zraněno. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty, ale většinu tvoří civilisté. (ČTK)
Tímto Trumpovým nekompromisním vyslancem je nastupující zmocněnec pro Blízký Východ Steve Witkoff, jehož lednové setkání s Netanjahuem hodnotí zdroje serveru Times of Israel jako „napjaté“. Právě tlak ze strany Witkoffa nicméně měl vést k průlomu ve vyjednávání, který zajistil dohodu o výměně rukojmích
Příměří, které platí od neděle, ale neznamená trvalé ukončení války a nezaručuje ani svobodu pro zbývající izraelská rukojmí, upozorňuje americká stanice CNN. Počet zbývajících Izraelců držených Hamásem se odhaduje na více než 60, mnozí z nich už ale s největší pravděpodobností nejsou naživu.
O osudu zbývajících rukojmích a dalším vývoji války v Gaze rozhodnou nadcházející rozhovory, které mají během příměří nadále pokračovat. Izraelská vláda se přitom k otázce příměří nestaví jednotně a je otázkou, jestli dojednané příměří vůbec vydrží.
„Nikdo není schopný říct, jestli příměří vydrží, nebo ne. Moje osobní naděje je, že první fáze ano, jelikož většina Izraele a také Hamás mají zájem na udržení této dohody. K jejímu částečnému porušování bude docházet a jsme toho svědky už teď. Docházelo k tomu už před vstupem dohody v platnost, kdy se obě strany obviňovaly z částečného porušování. Jsem ale hodně skeptický především stran té druhé fáze, která má být přechodem k trvalému míru,“ podotýká Záhora.
„Už během první fáze se má jednat o poválečném uspořádání a po šesti týdnech to má začít být implementováno. Tady jsem spíš pesimistický, že k této dohodě dojde – ať už kvůli prioritám izraelské vlády, tak kvůli požadavkům Hamásu. Budu velmi rád, když se budu mýlit a válka nebude dál pokračovat, ale v tomto ohledu jsem víc skeptický, než stran dodržování té první fáze,“ podotýká odborník.
Extremisté bijí na poplach
Hamás sice z 15měsíční války vyšel významně oslaben, Izrael ale nedosáhl „úplného vítězství“, které Netanjahu dlouho sliboval. „Zjišťujeme, že Hamás naverboval téměř tolik nových militantů, kolik jich ztratil,“ varoval minulý týden americký ministr zahraničí Antony Blinken, kterému vypršel mandát s nástupem nové Trumpovy administrativy.
Cesta k příměří na Blízkém východě byla složitá. Vyjednávání probíhala do posledních minut
Číst článek
Izraelský premiér navíc čelí tlaku extremistů v jeho vládě, kterým se dohoda s Hamásem nelíbí. Jedním z nich je izraelský ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir, který už spolu s dalšími dvěma ministry z jeho krajně pravicové strany Židovská síla kvůli dohodě o příměří rezignovali na své posty.
„Odejdu z vlády, protože dohoda, která byla podepsána, je katastrofální,“ nechal se v pátek slyšet Ben Gvir. Jeho odchod z vlády a rezignace dvou jeho spolustraníků k pádu Netanjahuovy vlády nestačí, pokud by se k nim ale přidal i ministr financí Becalel Smotrič z další krajně pravicové strany Náboženský sionismus, mohlo by to přinést konec Netanjahuova kabinetu. Smotrič odmítá trvalé ukončení války v Gaze a hrozí rezignací, pokud se po 42denním příměří Izrael k válce nevrátí.
„Rezignovala část extremistů a druhá strana, která s nimi byla v koalici, řekla, že rezignuje, pokud dojde k druhé fázi. Že jsou ještě ochotní podpořit s velkými výhradami první fázi, ale pak musí válka proti Hamásu pokračovat. A pokud rezignuje i tato druhá strana vedená Smotričem, pak by došlo ke kolapsu vlády. Část opozice zároveň řekla, že při hlasování podpoří vládu tak, aby nepadla a došlo k naplnění té dohody, ale to se vztahovalo spíš k dohodě o výměně rukojmích. Je tedy nejasné, jestli Netanjahu bude mít politickou podporu, i kdyby on sám chtěl, aby válka skončila,“ popisuje Záhora.
14:39
Všichni jsou z války unavení, říká Češka v Izraeli. ‚Dohoda není trvalá, ani spravedlivá,‘ míní Palestinka
Číst článek
Pomyslné záchranné lano Netanjahuovi nabídl šéf opoziční strany Budoucnost existuje (Ješ Atid) Jair Lapid. CNN nicméně upozorňuje, že v takovém případě by Lapid držel izraelskému premiérovi nůž pod krkem a mohl by způsobit pád vlády s vyhlídkami na nové volby, kdykoliv by se mu zachtělo. Takovému scénáři by se proto Netanjahu snažil ze všech sil vyhnout.
Klíčovou roli však sehraje i motivace k nastolení, či naopak oddálení trvalého míru ze strany samotného Netanjahua. Izraelský premiér přitom v sobotu varoval, že pokud jednání o druhé fázi dohody k ničemu nepovedou, Izrael boje v Gaze obnoví s ještě větší silou než dosud.
„Je dost bráno jako fakt, že Netanjahu a celkově jeho vláda má zájem na tom, aby válka pokračovala co nejdéle. Tím se totiž oddaluje nutnost vystavit se zodpovědnosti za 7. říjen, což bylo naprosté selhání bezpečnostních služeb, ale také politických elit. Čím déle tedy válka trvá, tím víc se to odkládá. Z průzkumů veřejného mínění víme, že preference Netanjahua a jeho strany Likud začínají opět stoupat, takže pravděpodobně sází na to, že tento trend bude pokračovat a pokud bude válka trvat dost dlouho, bude schopný vyhrát případné další volby,“ vysvětluje odborník pro iROZHLAS.cz.
Faktor Trump
Kromě vnitropolitických tlaků však bude další vývoj do značné míry závislý také na Donaldu Trumpovi. Staronový šéf Bílého domu se během kampaně prezentoval jako kandidát, který ukončí války ve světě včetně té v Gaze. Samotnou dohodu, která platí od neděle, pak Trump označil za „epickou“.
„Tato epická dohoda o příměří se mohla stát skutečností jen díky našemu historickému vítězství z listopadu,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. „Celému světu to ukazuje, že moje administrativa bude usilovat o mír a vyjednání dohod, aby byla zajištěna bezpečnost všech Američanů a našich spojenců,“ dodal nový šéf Bílého domu.
8:58
Diplomat Hladík: Izraelský ministr zahraničí ujistil Lipavského, že k příměří dojde nejpozději v pondělí
Číst článek
Jak se ale Trump bude stavět k dalšímu vyjednávání o míru v Gaze, je velkou neznámou.
„Co se týče zahraničně politické situace, tam je velkou otázkou Trumpova administrativa. Trump tradičně nekoherentně tvrdí různé věci. Nejprve trval na dohodě, vysoce postavení představitelé jeho administrativy ale zároveň veřejně řekli, že budou podporovat Izrael v jeho deklarované misi zničit Hamás, což by naznačovalo, že Izrael bude mít podporu Spojených států. To ale zatím není jisté, protože v tomto ohledu není zformovaný jednoznačný postoj nastupující administrativy,“ vysvětluje analytik z Pražského centra pro výzkum míru.
„Obecně se nicméně očekává, že bude shovívavější než ta odstupující Bidenova administrativa, která Izrael sama vojensky a diplomaticky podporovala, jakkoliv se vůči izraelským krokům rétoricky vyhrazovala. To je další důvod skepse, že Trump nutný tlak na Izrael nevyvine,“ říká odborník na Blízký východ s tím, že se vzhledem k Trumpově nepředvídatelnosti těžko odhaduje, s čím nakonec přijde.
„Osobně jsem ale skeptický k tomu, že by Trump byl faktor, který povede k definitnímu ukončení války,“ míní Záhora.
