Heide: Pokud budeme pokračovat stejným tempem v Green Dealu, kde vezme EU ocel na zbraně?
Třinecké železárny chystají investici za miliardu eur, aby splnily závazek Green Dealu snížit emise o 55 procent do roku 2030. Podmínkou je ale 70 procent dotací. Jde totiž o vynucenou investici, která firmě nerozšíří její byznys. Obdobné dotace navíc dostávají i zahraniční konkurenti. „Neměli bychom jinak šanci přežít,“ říká šéf železáren Roman Heide. Evropa by měla navíc zachování výroby oceli podpořit i proto, aby se mohla líp vyzbrojit.
Ocelářství v Česku prožívá nejdelší krizi za posledních 30 let. Už čtvrtý rok totiž trvá nízká poptávka a ceny oceli tak zůstávají nízké. To vše se odehrává v době, kdy ocelárny musí investovat do snižování emisí CO2 a americký prezident Donald Trump zavádí vysoká cla na dovoz oceli a hliníku z celého světa do USA.
Poslechněte další díl pořadu Peníze a vliv, tentokrát s šéfem Třineckých železáren Romanem Heidem
Výroba oceli klesá v posledních šesti letech v celé Evropě, podle evropského ocelářského svazu Eurofer je na číslech prokazatelné, že v EU tak již začal proces umírání průmyslu, Zatímco v roce 2018 dosáhla výroba oceli v Evropě 160 milionů tun, loni to bylo 126 milionů a v roce 2040 má spadnout jen na 50 milionů.
Špatná čísla hlásí i Česko – jen loni produkce oceli meziročně klesla o 30 procent. Hlavní podíl na tom ale mělo zavření ostravské huti Liberty. Jediným výrobcem v Česku od tavení rudy až po výrobky z oceli tak zůstaly Třinecké železárny s produkcí kolem 2,5 milionu tun.
I ji ale čekají zásadní změny, aby mohla přežít v zelené ekonomice. Během příštích pěti let chce investovat miliardu eur, tedy asi 25 miliard korun, a to do nové elektrické pece nebo výstavby nové paroplynové elektrárny, která nahradí současný uhelný zdroj. Díky tomu také splní závazek evropského Green Dealu, aby emise CO2 klesly do roku 2030 na 55 procent oproti roku 1990.
Oceláři, petardy a hranolky. V Bruselu protestovali odboráři z celé EU za ‚záchranu průmyslu‘
Číst článek
Podmínkou, že firma investici skutečně udělá, ale je získání dotace. Pokrýt jí chce nejméně 70 procent potřebné sumy. „Je to vynucená investice. Není to žádné zlepšení naší výroby oceli nebo abychom říkali, tak a teď náš výkon jde dopředu. Vůbec ne, my jednom nahradíme vysokou pec obloukovou pecí a nebude tam žádný přínos pro byznys,“ upozornil v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv generální ředitel firmy Roman Heide.
Vysoké dotace na zelené investice tak považuje za oprávněné, a to jednak kvůli tomu, kolik firma se sedmi tisíci zaměstnanci odvádí na daních či poplatcích za emisní povolenky, a jednak proto, že je získávají také firmy v okolních zemích. Bez podpory státu by tak poslední tuzemské hutě podle Heideho nemohly konkurovat ani v Evropě. „Neměli bychom šanci přežít na trhu,“ uvedl.
Elektrická pec bude pro firmu znamenat navíc výrazné navýšení nákladů vstupy – na trojnásobek stoupne spotřeba železného šrotu, který nahradí tavení rudy, a pec také bude potřebovat vysoký příkon elektřiny. Státní ČEPS kvůli tomu bude stavět novou posilu na místním vedení. „Budeme potřebovat stopadesátimegawattový výkon, který teď nepotřebujeme,“ upozornil Heide.
Až na kost
Zelené investice železárny tím navíc nekončí. Emise CO2 zřejmě budou muset snižovat dál, i po roce 2030. Evropská komise totiž v návrhu nového plánu, tzv. Dohodě pro čistý průmysl (Clean Industrial Deal), nadále počítá i s platností všech cílů Green Dealu, kdy další je pokles emisí do roku 2040 o 90 procent oproti roku 1990 a uhlíková neutralita v roce 2050.
25:22
Zelený chemický průmysl? Pětinásobná potřeba elektřiny, investice za půl bilionu a nejistota
Číst článek
Podle Heideho je to velmi ambiciózní a firma to zatím považuje za další ohrožení konkurenceschopnosti. Už totiž podle něj půjde o ořezávání pověstného posledního masa na kosti. „Nyní budeme investovat mnoho miliard korun, aby klesly emise o 55 procent, ale pak nás čeká ještě 35 procent. A to už jsou procenta, která se berou z krve nebo od té kosti,“ upozornil Heide.
Ocelárnám a dalším energeticky náročným firmám by měl nicméně pomoci právě zmíněný plán – Dohoda pro čistý průmysl. Podle zatím neoficiálních dokumentů v něm Evropská komise navrhuje řadu opatření na pomoc s dekarbonizací podniků. Jde například o podporu poptávky prostřednictvím preferencí čistých technologií v evropských veřejných zakázkách nebo zavedení značky evropský nízkouhlíkový výrobek. Výrobci by také měli mít lepší přístup k financování zelených investic, například přes posílení evropských fondů, lepších podmínek soukromých investic a zjednodušením státní pomoci.
„Clean Industrial Deal je evropskou odpovědí na otázku, jak v současném světě posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu, evropskou bezpečnost a soběstačnost, posílit evropský technologický leadership a dekarbonizovat, respektive stále snižovat emise,“ říká k návrhu analytička Fakt o klimatu Kateřina Kolouchová.
Děravý systém?
Navržený plán počítá také s úpravou zavedení tzv. systému CBAM, tedy certifikátů pro dováženou ocel do EU, které zpoplatní případné emise vzniklé při výrobě v zemi původu. Tím by se měly mimo jiné vyrovnat podmínky evropských a mimoevropských ocelářů.
30:39
Kompas konkurenceschopnosti EU je příliš široký. Stačilo by méně ráznějších kroků
Číst článek
Systém má začít platit od příštího roku. Podle Heideho úpravy CBAM požaduje a nyní o nich jedná i Eurofer, protože současné nastavení systému je děravé. „Myšlenka ochránit trh je správná, ale je tam spousta opatření, která to rozmělňují. Takže to nefunguje,“ uvedl Heide.
Složité bude podle něj například prokazovat podíl zelené výroby oceli ve výrobcích. „Kdo to půjde kontrolovat do těch oceláren? Jak to budete kontrolovat, že zrovna tam tekla zelená ocel, zrovna ten šrot byl takový makový a že se to takhle vyrobilo?“ ptá se šéf železáren.
Pokles produkce oceli v Evropě, která by se podle predikce Euroferu mohla za současné situace dostat do roku 2050 jen na úroveň kolem 10 milionů tun, je třeba podle Heideho zastavit i kvůli zájmu EU více zbrojit. Evropa chce zvýšit vlastní obranyschopnosti kvůli agresi Ruska na Ukrajině, ale i postoji USA, které chtějí svou roli v zajišťování bezpečnosti Evropy snížit.
Poptávka členských států po zbraních a tím i po oceli by tak teoreticky měla růst. „Kde vezmeme ocel na ty tanky, kdo nám ji dodá? Čína? Rusko? To asi je trošku postavené na hlavu,“ uvedl Heide. „Ano, očekáváme všichni zvýšenou poptávku po oceli, ale pokud půjdeme tímhle tempem Green Dealu, tak se musím ptát: A odkud ta ocel asi tak bude? Protože my (Evropa) už nebudeme nikdo schopní ji vyrobit,“ dodal Roman Heide.
Celý pořad Peníze a vliv si můžete poslechnout v přiloženém audiu nahoře v článku.
