Firmy chtějí závaznější smlouvy na dodávky pro Dukovany i bez výběrových řízení. KHNP čeká na právníky
Jihokorejská společnost KHNP má už za dva měsíce podepsat s polostátní firmou ČEZ kontrakt na výstavbu dvou nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany s dodávkou takzvaně na klíč. Tuzemské průmyslové firmy tak zvyšují tlak, aby ještě do podpisu kontraktu měly od Jihokorejců alespoň předběžné smlouvy, že velkou část zakázky získají. Celkem mají podle slibu KHNP získat nejméně 60 procent hodnoty „zakázky století“.
Firmy se obávají nesplnění slibu poté, co KHNP koncem loňského roku upozornila, že na dodávky se musí podle platné legislativy vypisovat výběrová řízení. S nimi navíc společnost počítá až v dalších letech po podpisu celého kontraktu.
Poslechněte si další díl pořadu Peníze a vliv, tentokrát o posunu v tendru na dostavbu Dukovan
Aktuálně si proto KHNP dělá právní přezkum, zda by předběžné smlouvy bez výběrových řízení s klíčovými českými dodavateli do konce března podepsat mohla. Společnost to potvrdila v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
O dostavbě jaderné elektrárny Dukovany politici a firmy mluví jako o zakázce století kvůli její hodnotě nejméně 400 miliard korun v dnešních cenách za dva bloky. Do pěti let by měla vláda ještě rozhodnout o dodávce dalších dvou bloků pro jadernou elektrárnu Temelín, na které má od KHNP také závaznou cenovou opci.
Celý projekt je historickou šancí na posílení tuzemského jaderného energetického průmyslu. Především firmy sdružené v Alianci české energetiky tak chtějí mít větší jistotu, že KHNP naplní veřejný slib, který vláda, ČEZ a podnikatelé loni dostali. A to, že získají nejméně 60 procent objemu zakázky na dostavbu Dukovan.
Zatím mají firmy s KHNP většinou pouze memoranda o porozumění. Podle ředitele aliance Josefa Perlíka by proto chtěly ještě do podpisu celého kontraktu s ČEZem uzavřít i závaznější smlouvy o smlouvách budoucích. „My navrhujeme a snažíme se dojednat s preferovaným dodavatelem (KHNP) princip takzvaných smluv o smlouvách budoucích pro klíčové společnosti českého energetického průmyslu. První jednání o tom jsme absolvovali začátkem prosince loňského roku a nyní předpokládáme, že budeme pokračovat během těchto posledních dvou měsíců před podpisem smlouvy,“ uvedl Perlík.
Napětí mezi firmami vzrostlo po upozornění KHNP na nutnost výběrových řízení. „Pokud bychom šli cestou výběrových řízení, tak tam jistota podílu českých firem není. Protože není jisté, jak by tato výběrová řízení dopadla. Je to hlavní důvod, proč se nám mechanismus výběrových řízení nelíbí, nepodporujeme jej a navrhujeme jiný mechanismus, což jsou právě smlouvy o smlouvách budoucích,“ uvedl Josef Perlík.
25:55
Korejci nám musí otevřít trh. Vláda s kartou ‚tendr století‘ na Dukovany nehraje dobře, míní Rafaj
Číst článek
Musíme dodržovat pravidla
Podle poradce KHNP Aloise Míky jihokorejská společnost hledá možnosti, jak firmám vyjít v jejich požadavku vstříc. „Vlastník projektu, společnost ČEZ, i KHNP musí dodržovat zákony, předpisy a požadavky na zadávání veřejných zakázek, které jsou založeny na výběrových řízeních,“ vysvětlil.
Podpis smluv o smlouvách budoucích s konkrétními společnostmi bez výběrového řízení ještě před uzavřením celého kontraktu s ČEZem proto vyžaduje dodatečné právní posouzení. „Tento právní přezkum v současné době probíhá,“ uvedl Míka.
KHNP například zvažuje opatření, jako je regionálně omezené výběrové řízení a podpůrné programy pro české firmy. Detaily ale zatím nejsou známé.
Podle Míky KHNP zároveň nepochybuje, že se jí podaří naplnit zmíněný slib nejméně 60procentního zapojení českých firem.
Klíčovými dodavateli by například měly být Doosan Škoda Power, Škoda jaderné strojírenství, Sigma Group, Metrostav, I&C Energo nebo ZAT.
Další nejistotu mezi některé firmy zasely i spekulace o tom, že by část zakázky na Dukovany mohl získat americký Westinghouse. KHNP s ním totiž letos v lednu uzavřela smlouvu, která má urovnat jejich staré spory o údajně americké duševní vlastnictví technologie využívané pro jihokorejské reaktory. Smlouva má také zajistit spolupráci obou firem ve světě.
Konkrétní obsah ujednání ale není známý, nelze ale vyloučit, že by Westinghouse stejně jako v minulosti získal podíl na zakázce KHNP, kterou tehdy měla ve Spojených arabských emirátech. V úvahu u nás připadá dodávka řídicího a kontrolního systému, který Westinghouse dříve dodával i pro Temelín.
Plzeňský dodavatel turbíny pro nové Dukovany chce dát třetinu akcií na pražskou burzu
Číst článek
Tuto část ale chce získat tuzemský výrobce tohoto zařízení, firma ZAT. „Naše řídicí systémy fungují ve více než 40 jaderných blocích v Evropě a po celém světě. Stávající bloky v Dukovanech řídí naše systémy z 80 procent,“ uvedl výkonný ředitel společnosti Ivo Tichý.
S KHNP má ZAT zatím memorandum o porozumění, podle Tichého by ale firma stála o již zmíněnou smlouvu o smlouvě budoucí. Zatím ale ZAT nemá informace o možném vlivu dohody KHNP s Westinghousem.
Oproti tomu další klíčový dodavatel, plzeňský Doosan Škoda Power, na předběžné smlouvě netrvá. Firma, mimochodem vlastněná korejským Doosanem Enerbility, věří, že zakázku na dodávku turbín pro korejské reaktory dostane.
Firmy také apelují na to, aby český průmysl mohl dodávat i na samotný jihokorejský trh. Podle poradce Aloise Míky je i v této oblasti posun. „O programu registrace kvalifikovaných dodavatelů KHNP jsme již informovali více než 200 českých firem a dodavatelé jako Kabelovna Kabex, NUVIA či IBC Praha již dokončili registraci a jsou připraveni dodávat do korejských jaderných elektráren,“ vyjmenoval.
Do podpisu smlouvy na Dukovany by se měla ujasnit ještě jedna významná věc na české straně. A to, kdo a jak zaplatí oba nové dukovanské bloky – připravované konkrétně stoprocentní dceřinou společností ČEZ s názvem EDU II.
Zatím je jasné pouze financování jednoho reaktoru s tím, že ho bude platit ČEZ – ovládaný ze 70 procent ministerstvem financí – za pomoci výhodné půjčky od státu. Elektřinu z nového bloku by pak měl za garantovanou cenu také prodávat z většiny novému státnímu obchodníkovi, a tím investici zajistit do zhruba 40 let návratnost. Tuto podporu také již schválila Evropská komise.
Čeští podnikatelé by mohli snáz získávat víza v USA. ‚Naše investice nejsou zanedbatelné,‘ míní Bartoš
Číst článek
Na financování druhého bloku se vláda dohodla loni před Vánoci, model ale kvůli možnému riziku ovlivnění kurzu akcií ČEZu, s nimiž se obchoduje na pražské burze, utajila. Podle informací Českého rozhlasu by měl být nicméně model podobný, tedy financování prostřednictvím státní půjčky a poté výkup většiny elektřiny státem.
Novinkou ale má být, že stát by měl zároveň v samotné EDU II navýšit svůj podíl tak, že mateřská společnost ČEZ by v ní držela jen výraznou minoritu, majoritu by vlastnil přímo stát. EDU II by tímto způsobem vypadlo z finanční konsolidace ČEZ, a. s., a mateřské společnosti by tak nehrozilo riziko zhoršení úvěrového ratingu od mezinárodních agentur. ČEZ má totiž vedle dostavby Dukovan další investiční projekty na obnovitelné, plynové či modulární jaderné zdroje a také na posílení distribučních sítí, což jsou celkově další stamiliardy korun, na které bude potřebovat úvěry.
Tak velké zadlužení by pro firmu bylo na hraně a při jakémkoliv zvýšení nákladů hlavně na projekt Dukovan, což se u obdobných obřích staveb stává vždy, by ČEZu hrozil pokles úvěrového ratingu, prodražení financování a ve výsledku by ohrozil i fungování firmy. Vláda chce konkrétní kroky ale zveřejnit až s podpisem smlouvy.
Více v pořadu Peníze a vliv. Audio najdete vlevo nahoře v tomto textu.
