Lednový schodek rozpočtu byl 11,2 miliardy korun. Ke zlepšení oproti loňsku přispělo vyšší inkaso daní

Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 11,2 miliardy korun. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit za první měsíc letošního roku byl třetí nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl lednový rozpočtový deficit 26 miliard korun. K meziročnímu zlepšení přispělo vyšší inkaso daní, zatímco výdaje stagnovaly.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zbyněk Stanjura

Leden je volatilní měsíc, ve kterém se ještě část daňových výnosů nepromítá v plné míře, uvedl Stanjura (archivní foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Lednové rozpočtové příjmy dosáhly 161,8 miliardy korun a ve srovnání s prvním měsícem roku 2024 se zvýšily o 9,7 procenta. Výdaje se meziročně snížily o 0,3 procenta na 173 miliardy korun.

„Leden je volatilní měsíc, ve kterém se ještě část daňových výnosů nepromítá v plné míře, investice státu tradičně dosahují nižšího objemu a běžné výdaje ovlivňuje předfinancování některých výdajů, jako jsou například platby regionálnímu školství nebo podpora výzkumu, vývoje a inovací,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zároveň uvítal meziroční snížení lednového schodku.

23:45

Stanjura: Rozpočty naší vlády vždy dopadly lépe, než se čekalo. Na vnější šoky jsme reagovali dobře

Číst článek

Dosud bylo lednové hospodaření státu většinou přebytkové. Od roku 2020 ale skončil první měsíc v kladných číslech pouze jednou, a to za rozpočtového provizoria v roce 2022.

Meziroční zlepšení

K meziročnímu zlepšení rozpočtového salda přispělo zejména vyšší inkaso daní, které vzrostlo o 15,5 procenta na 80,7 miliardy korun. Vyšší příjmy zaznamenal rozpočet u všech typů daní. Nejvyšší příspěvek přinesla daň z přidané hodnoty (DPH), na které stát vybral 42 miliard korun, o 9,8 procenta víc než před rokem.

Inkaso daně z příjmu fyzických osob vzrostlo o 11,5 procenta na 16,1 miliardy korun, inkaso spotřebních daní o 10,2 procenta na 15,6 miliardy korun.

Na příspěvcích na povinné pojistné stát vybral 63,3 miliardy korun, meziročně o 6,5 procenta víc. Příspěvky z Evropské unie se naopak meziročně snížily o tři miliardy korun na 10,3 miliardy korun.

Vláda dodržela plánovaný letošní schodek. Bez vlivu povodní by se jí to nepodařilo, upozorňují analytici

Číst článek

Nejvýznamnější výdajovou položkou rozpočtu byly tradičně sociální dávky, na kterých stát vyplatil 79,7 miliardy korun, meziročně o 3,4 procenta víc. Z toho 62,3 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. Největší meziroční nárůsty výdajových položek byly spojené s předfinancováním regionálního školství a vysokých škol.

Kapitálové výdaje dosáhly 2,3 miliardy korun, meziročně o 0,5 miliardy korun klesly. Ministerstvo financí upozornilo, že v lednu jsou kapitálové výdaje tradičně nízké, protože investice se převážně uskutečňují ve druhé polovině roku.

V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek v historii Česka.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme