Rozpočtové příjmy dosáhly 1,965 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 2,7 procenta. K jejich nárůstu přispěly zejména větší výběr povinného pojistného a daní, když mezi daňovými příjmy nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob.

Loňské výdaje dosáhly 2,236 bilionu korun, meziročně vzrostly o 1,6 procenta. Největší výdajovou položkou rozpočtu byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 904,8 miliardy korun, meziročně o 4,2 procenta víc. Z toho 710 miliard korun tvořily výplaty důchodů. Kapitálové výdaje dosáhly 210,1 miliardy korun, což znamená, že investice zůstaly na loňské úrovni.

Fiala ocenil, že se vládě daří naplňovat plánované rozpočty. Vyzdvihl také postupné snižování deficitu, a to nejen v absolutním vyjádření, ale i ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP). „Převzali jsme jednu z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii. Když jsme přišli do vlády, schodek překračoval pět procent HDP,“ řekl. V letošním roce by měl schodek být 2,3 procenta HDP.

Vliv povodní

Analytici ale upozornili na to, že bez vlivu povodní by se zřejmě nepodařilo plánovaný schodek dodržet. „Bez povodní by tedy činil schodek 256 miliard korun, zatímco původně schválený rozpočet počítal s deficitem 252 miliard korun,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta Petra Pavla David Marek.

„V roce 2023 dosáhl schodek 289 miliard korun. Meziročně se tedy rozpočet zlepšil, plánovaný schodek ovšem překročil,“ dodal Marek.

Podle Stanjury vydal loni stát na odstraňování povodňových škod 15,4 miliardy korun. Největší část rozpočtových výdajů na následky povodňových škod čerpalo ministerstvo dopravy na obnovu dopravní infrastruktury. Využilo 5,5 miliardy korun.

Stanjura připustil, že bez zohlednění povodní by byl schodek mírně vyšší než původně plánovaný. Podle něj to je dáno zvýšenými výdaji na obranu v závěru roku, které vláda schválila, aby měla jistotu, že se jí podaří dodržet závazek vydávat na obranu nejméně dvě procenta HDP.

Opozice výsledek rozpočtu kritizovala. „Chlubit se deficitem 271,4 miliardy korun ve standardním roce, kdy nezuří pandemie a vláda nikomu nepomáhá, ale naopak rekordně zvyšuje daně, je od pánů z ODS cynismus nejhrubšího zrna,“ uvedla Schillerová. Výsledek hospodaření považuje za tristní, výběr většiny daní je podle ní katastrofální.

Rozpočet na příští rok

V příštím roce plánuje vláda hospodařit se schodkem 241 miliard korun. Podle Stanjury není důvod se domnívat, že se rozpočet nepodaří dodržet. Odborníci jsou ale k výsledku rozpočtu obezřetní.

„Odhadovat, jaký bude finální výsledek, je nyní extrémně složité. Za prvé, rok 2025 je volebním, což historicky znamenalo navýšení některých výdajových stránek rozpočtu. Za druhé, rizikem ve směru nižšího daňového inkasa je možná až příliš optimistický odhad růstu ekonomiky o 2,6 procenta,“ uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko.

Státní dluh

Ministerstvo financí v pondělí také zveřejnilo výši státního dluhu, který ke konci roku 2024 vzrostl na 3,365 bilionu korun z 3,111 bilionu korun o rok dříve. Letos by se podle ministerstva měl státní dluh zvýšit na 3,614 bilionu korun.

Zvyšování státního dluhu vede i k vyšším nákladům na jeho financování. Výdaje na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 88,5 miliardy korun. Meziročně se zvýšily o 20,2 miliardy korun. Letos ministerstvo financí očekává další růst výdajů na obsluhu státního dluhu, měly by dosáhnout 100 miliard korun.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít