Aby Česko dostálo v roce 2025 svému slibu a dalo na obranu dvě procenta HDP, musí si pomoct položkami z dalších resortů. Ty ve svých rozpočtech našly obranné výdaje za víc než 6 miliard korun.
„Velkým rizikem je, že schválení rozpočtu bude nepochybně napadeno žalobami, a to od majitelů solárů,“ uvedla hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je naopak rozpočet sestavený odpovědně. „Je navíc neskutečně prorůstový, rekordní, co se týká investic,“ podotkl v nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT.
Reforma má zrychlit vlekoucí se zadávací řízení a oslabit pravomoci předsedy úřadu Petra Mlsny. Právě ten ale návrh označuje za „revoluční hazard“ a rizika v něm vidí i další kritici.
Společnost Qucomhaps Holdings irského podnikatele Williama Jamese Harkina rozjela arbitráž proti České republice. Po státu požaduje „stovky milionů amerických dolarů“.
Nejdříve stávkovali zaměstnanci soudů, pak státních zastupitelství, a teď protesty zvažují i další úředníci třeba ti z Probační a mediační služby a ministerstva spravedlnosti.
Odhad inkasa windfall tax za roky 2024 a 2025 podle ministerstva vychází z konstrukce daně, která je obdobná jako u klasické daně z příjmů právnických osob.
Podle zveřejněného verdiktu Mynářova firma v žádosti o dotaci nic netajila, jak konstatoval prvoinstanční verdikt. „Jsem rád, že zvítězila pravda,“ zhodnotil rozhodnutí kasačního soudu Mynář.
Pro koaliční Piráty podle jejich předsedy a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše návrh rozpočtu v tuto chvíli není přijatelný. Bartoš požaduje sedm miliard korun na program výstavby bydlení.
Ministerstvo financí zveřejnilo propočet příjmů a výdajů na energetickou krizi. Ze stanoviska uveřejněného na jeho webu vyplývá, že windfall tax bude pokračovat i v roce 2025.
„Hlavním důvodem snížení odhadu pro letošní rok je revize dat, kterou provedl Český statistický úřad. Je vyšší základna za rok 2023, než se očekávalo,“ řekl Stanjura.
Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly se ale na dnešním jednání „otevřelo pole“, aby od září dostali přidáno všichni zaměstnanci veřejné sféry a státu.
Na soud se obrátilo české ministerstvo financí poté, co v roce 2022 mezinárodní arbitři rozhodli, že má Česko zaplatit Diagu miliardové odškodné za zmařený obchod s krevní plazmou.
Rozpočtové příjmy do konce června dosáhly 956,2 miliardy korun, proti loňskému prvnímu pololetí se zvýšily o 4,2 procenta. Pololetní výdaje byly 1,135 bilionu korun, meziročně vzrostly o 0,2 procenta.
Vratislav Mynář těsně před koncem mandátu prezidenta Miloše Zemana náhle otočil a rozhodl se vrátit dotaci na penzion v Osvětimanech. Exprezident nově potvrdil, že abolici udělil až po tomto příslibu.
Státní provozovatel ropovodů Mero chtěl koupit podíl Shellu Deutschland v rafinerii MiRo a také v transalpinském ropovodu TAL. Shell ale po víc než tři čtvrtě roce pokročilá jednání ukončil.
Státu na pokrytí mimořádných výdajů v energetické krizi chybí podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla ještě 34 milliard korun. Jsou to účelová čísla, tvrdí akcionář ČEZ Pavel Grünfeld.
Vypadalo to skoro jako velikonoční zázrak, když koncem týdne prezident Petr Pavel po jednání se zástupci koalice a opozice oznámil, že se obě strany shodly na tom, že důchodový systém vyžaduje zásahy.
Stát musí od letoška dávat miliardy korun z prodeje emisních povolenek na boj proti klimatické změně. Česko unijní směrnici zatím do zákonů nepřevedlo. Ministři se přou o to, jak výnosy rozdělovat.
Vrchní soud v Londýně dal za pravdu České republice a v kauze Diag Human se tak znovu otevře otázka výše odškodného. Podle posledního rozhodnutí má stát zaplatit firmě téměř 16 miliard korun.
Energetická skupina ČEZ loni vydělala necelých 30 miliard korun čistého. Je to téměř o dvě třetiny méně než v roce 2022. Důvodem byly hlavně nižší ceny elektřiny, a naopak vysoké daně.
Reálná mzda v Česku by se za letošek mohla zvýšit zhruba o tři až čtyři procenta. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to v neděli řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Manželé Plánští si nakonec před Krajským soudem v Brně vyslechli podmíněné tresty vězení – s evropským žalobcem od začátku spolupracovali a dotaci vrátili.
Firmy vydaly za posledních deset let dluhopisy v hodnotě 634 miliard korun. Rok 2023 byl rekordní, firmy emitovaly dluhopisy za 96,2 miliardy korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Surveilligence.