Kreativní účetní, nebo zodpovědní hráči? Česko skládá dvě procenta HDP na obranu z různých resortů
Lepší zabezpečení areálu Pražského hradu nebo rozvoj střelnice pro policejní Útvar rychlého nasazení. I takové položky mají Česku pomoct dát dohromady dvě procenta HDP na obranu v roce 2025. K této povinnosti se vláda loni zavázala zákonem. Jenže rozpočet samotného ministerstva obrany na to nestačí, proto se musí přidat takzvané výdaje na obranu z jiných úřadů a resortů.
Výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu se Česko snaží dát dohromady už podruhé, poprvé to bylo ve státním rozpočtu na letošní rok.
Většinu znovu tvoří rozpočet ministerstva obrany – to má v příštím roce hospodařit s více než 154 miliardami korun. Aby Česko dostálo v roce 2025 svému slibu a dalo na svou obranu dvě procenta HDP, musí si pomoct položkami z dalších resortů.
Evropské státy musí platit své účty, uvedl Trump. Zavázat se k setrvání USA v NATO nechce
Číst článek
Ty ve svých rozpočtech našly výdaje, které podle nich souvisí s obranou, za skoro 6,5 miliardy korun. Třeba ministerstvo zahraničí takto vykáže náklady spojené se členstvím Česka v NATO.
„Jsou to výdaje spojené se Stálou delegací NATO v Bruselu, výdaje na vysílání stážistů NATO, členský příspěvek do civilního rozpočtu NATO,“ vyjmenovala několik příkladů mluvčí resortu Mariana Wernerová.
Ministerstvo vnitra jako obranné výdaje vyúčtuje několik věcí v součtu za 129 milionů korun.
„Částka bude využita například na Informační systém VegaT, na výdaje na styčného důstojníka Hasičského záchranného sboru ČR při NATO, modernizaci a rozvoj areálu střelnice Poříčany pro potřeby Útvaru rychlého nasazení a dalších útvarů Policie ČR či antidronovou ochranu,“ napsal Radiožurnálu mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška.
Kancelář prezidenta republiky pak jako výdaj na obranu počítá 60 milionů korun na lepší zabezpečení areálu Pražského hradu. Vláda také schválila, že mezi výdaje na obranu zkusí vykázat celé rozpočty Národního bezpečnostního úřadu, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo Správy státních hmotných rezerv.
‚Pseudoobranný výdaj‘
Jenže není jisté, zda NATO u všech těchto výdajů odjinud uzná, že skutečně napomáhají obranyschopnosti Česka. Že jsou některé položky problematické, nezastírá ani ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
„Objevily se nám tam náklady, o kterých víme, že nejsou uznatelné, a upozorňovali jsme na to jak ty resorty, tak ministerstvo financí, přesto tam ty položky jsou. Dokonce jsme na to téma psali dopisy a vedli korespondenci, “ řekla v listopadu poslancům výboru pro obranu.
2:47
Požadavky NATO se zvýší. České armádě přibudou úkoly v logistice a protivzdušné obraně
Číst článek
„Vláda v souladu se zákony (zákon o financování obrany a zákon o rozpočtových pravidlech – pozn. red.) identifikovala a stanovila obranné výdaje i v dalších kapitolách státního rozpočtu, což bylo následně členy vlády také schváleno,“ popsal Radiožurnálu mluvčí ministerstva financí Ondřej Macura.
„Já to spíš beru tak, že to musí být ponaučení pro příslušné resorty, ministerstvo financí a celou vládu, že není možné tam navrhovat položky, které nebudou uznány a které budou tvořit nějaký pseudoobranný výdaj,“ dodala ministryně.
Jestli Česko laťku dvou procent v roce 2025 zdolá, se od NATO dozví v roce 2026. Aliance totiž výdaje kontroluje zpětně.
Hra s pověstí
Jak Česká republika dopadla letos, kdy se dvě procenta HDP pokusila vynaložit poprvé po skoro 20 letech, pak zjistí na jaře příštího roku.
„Česká republika má v roce 2024 teoreticky k dispozici na obranu celkem 174,2 miliardy korun, včetně 12,8 miliardy korun označených jako obranné výdaje jiných resortů, což podle makroekonomické predikce z listopadu 2024 činí 2,18 procenta HDP,“ upřesnila Ivana Navrátilová z ministerstva obrany s tím, že k navýšení původně schváleného rozpočtu došlo převodem nevyužitých peněz z předchozího roku.
2:27
Přibývá vojáků s nárokem na výsluhu. Letos svléklo uniformu nejvíc lidí za posledních 10 let
Číst článek
Členské země NATO, včetně Česka, se zavázaly dávat na svou obranu dvě procenta HDP v roce 2014. Za nedodržení slibu žádná sankce sice nehrozí, takový stát si ale zahrává se svou pověstí.
„Dedikace zdrojů a politická odvaha jsou nyní potřeba, protože americká administrativa nebude počítat skoro nic jiného, než které země plní a které neplní. A my jsme v regionu, kde plní skoro všichni,“ varuje bývalý český velvyslanec v NATO Jakub Landovský s odkazem k nastupujícímu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
„Smyslem rovného transatlantického vztahu přece není, abychom byli kreativní účetní. Smyslem je, abychom byli zodpovědní hráči,“ podotýká Landovský. Naposledy před letošním rokem dalo Česko na obranu dvě procenta HDP v roce 2005.
