Ministerstvo financí zveřejnilo propočty příjmů a výdajů na energetickou krizi

Takzvaná windfall tax bude pokračovat i v roce 2025, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už ve čtvrtek potvrdil, že nebude vládě navrhovat její dřívější ukončení. Příjmy z ní a z odvodů z nadměrných příjmů a majetkového prospěchu dosud nepokryly mimořádné výdaje státu v souvislosti s energetickou krizí. Ministerstvo financí nyní zveřejnilo propočet příjmů a výdajů na energetickou krizi.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Úředníci ministerstva financí se v minulosti pustili do riskantních transakcí s bankami při správě státních dluhů (ilustrační foto)

Bilance bude na konci roku 2024 záporná ve výši 35 miliard korun, uvedlo ministerstvo (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

„Bilance vynaložených mimořádných výdajů od roku 2022 proti dosavadním mimořádným příjmům státu bude na konci roku 2024 záporná ve výši 35 mld. korun,“ uvádí ministerstvo financí na základě analýzy, kterou si nechalo vypracovat experty. Analýza má zohledňovat výlučně „jednorázové“ příjmy a výdaje, které bezprostředně souvisí s energetickou krizí.

Windfall tax má pokračovat. Chybí nám 35 miliard kvůli energetické krizi, řekl Stanjura

Číst článek

Za jednorázové mimořádné výdaje v souhrnné výši téměř 130 miliard korun označuje například podporu podniků v energeticky náročných odvětvích, úsporný tarif pro domácnosti nebo třeba vratky z odvodu nadměrných příjmů.

Pokrytí těchto výdajů mají zajišťovat mimořádné „jednorázové“ příjmy v celkové výši skoro 95 miliard korun, které zahrnují daň z neočekávaných zisků, odvod z nadměrných příjmů a odvody z majetkového prospěchu.

Windfall tax a ČEZ

V diskusi mezi experty ministerstva financí a Národní rozpočtové rady měl hrát roli také ohled na mezinárodní metodiku Eurostatu. Mezi mimořádné příjmy se tak například nebude počítat dividenda ČEZ.

„Proto nakonec nebyla dividenda společnosti ČEZ vůbec zařazena mezi mimořádné příjmy státu. Dividenda ČEZ totiž není dle této metodiky ‚jednorázovým‘ mimořádným příjmem. Neprošla by ani testem tzv. ‚jednorázových a jiných přechodných operací‘, které se vylučují při posuzování strukturálního salda,“ doplňuje stanovisko ministerstva.

Pokračování windfall tax minoritním akcionářům ČEZ nelíbí dlouhodobě. „Je to zcela diskriminující postup vůči minoritním akcionářům ČEZ. Argumentace, že stát má schodek v mimořádných příjmech a výdajích, je naprosto zcestná. Je to jejich problém, že jim to nevychází, reagoval šéf výboru spolku s tím, že to není důvod pro pokračování „diskriminační daně, kterou většinově platí jediný subjekt, a to ČEZ. Podle něj úřad účelově vymýšlí mimořádné výdaje, aby obhájil pokračování windfall tax.

Kabinet a parlament daň, známou také jako windfall tax, zavedly pro období let 2023 až 2025. Důvodem byla energetická krize, která vypukla v roce 2022 po ruské agresi na Ukrajině, kdy vystřelily vzhůru ceny energií.

Na tom pak vydělávaly energetické firmy. Na vysoké úrovni byly od roku 2022 i úrokové sazby ČNB kvůli rekordní inflaci, což zase zvyšovalo zisky bank. Stát tak touto mimořádnou daní chtěl pokrýt svoje mimořádné výdaje na zmírnění dopadů vysokých cen na domácnosti i firmy.

Johana Kadeřábková, jaf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme