Šakalové došli ze střední Evropy až do Finska. Nemohou se rozmnožovat, protože dorazili jen samci
Ve finských lesích můžete potkat medvěda, losa nebo polární lišku, ale v posledních letech také šakala. Jak se tam tyto psovité šelmy, které máme spojené spíš s horkým počasím, dostaly, tak to bylo spíše záhadou. Teď ale přišli Finové s vysvětlením, že za polární kruh došli ze střední Evropy a nejspíš jim tato zvířata budou ještě přibývat.
Šakal je malá psovitá šelma, vzrůstem i stravou trochu podobná lišce. Loví hlodavce, žáby, někdy i králíky. Nová studie ukazuje, že za polární kruh do Finska došli šakalové pěšky ze střední Evropy. Podle genetického testování se ukázalo, že přišli z Evropy a ušli asi 2500 kilometrů až na sever země.
Cestu měli s přestávkami, takže se ukázalo, že příbuzní šakalové žijí v Pobaltí. A podobná nález hlásí i Norové u Tromsø, kam ale šakal nedošel z Pobaltí, ale až z Kavkazu.
V Nigérii praskla přehrada. Voda vyplavila krokodýly a jedovaté hady ze zoo do měst
Číst článek
Přestože testované kusy uhynuly a šakalové jsou spojení spíše s teplem, až s nějakou pouští, tak zvládají i horší tuhé zimy, i když nejsou zimě uzpůsobení jako polární liška. Nejsou zvyklí na pohyb ve sněhu, nejsou maskovaní během zimy, ale jsou to hodně šikovná zvířata, která se dokážou adaptovat. Navíc v Evropě nemají skoro žádné predátory. Žerou je vlastně jenom vlci. A těch v Evropě ani ve Finsku není příliš mnoho, jen několik stovek.
Všichni nalezení šakalové ve Finsku ale byli pouze samci, to znamená, že tu nežijí žádné páry, které by se mohly rozmnožovat. Jsou to zatím opravdu spíše zbloudilci, ale situace se může změnit, zvlášť s postupující klimatickou změnou. Zimy budou spíše asi přívětivější, což znamená, že může dorazit více šakalů.
Zatím ale není ve Finsku šakalů mnoho, takže zatím nehrozí jejich přemnožení a zůstávají spíše kuriozitou.
Namibie odstřelí přes 700 divokých zvířat, včetně slonů. Jejich maso chce dát lidem
Číst článek
Další přistěhovalci ve Finsku
Šakalové ale nejsou jediným druhem, který se ze střední Evropy na sever dostal. S klimatickou změnou se tam rozšířily hlavně různé druhy hmyzu. I k nám do Česka se dostávají například komáři z Egypta. Na sever zase putují třeba motýli, vážky a další.
Kromě hmyzu se stěhují i bizoni z východní Evropy nebo mývalové, kteří zase do Evropy přišli ze Spojených států a postupně se šíří dál. U řady druhů, jako třeba právě u bizonů, není jejich migrace problém.
Tím by ale mohli být například kůrovci, kterým nevyhovuje velká zima. Čím je ale zima mírnější, tím je riziko pro rozsáhlé finské lesy a dřevozpracující průmysl větší. Obávaným druhem je také bekyně velkohlavá, která se tam už také dostává. Tito brouci sežerou klidně celý strom, který zůstane úplně bez listů. Ochranáři se bojí toho, že by se druh mohl při teplých zimách rozšířit ještě více.
