Blažkovým podhodnoceným úředníkům koalice kvůli ‚precedentu‘ nepřidala. Na jiných úřadech to šlo
Více peněz na platy na resortu spravedlnosti přes vládní koalici neprošlo. Bylo by prý „nešťastné“ přidávat jedinému ministerstvu. Argumenty, že v průměru tam lidé berou o deset tisíc méně a že kvůli tomu jich za tři roky půlka odešla, nezabraly. Zato ministerstvo průmyslu loni v létě dostalo na „zajištění personální stability“ 37 milionů. Kancelář Senátu od nového roku zase 8 milionů, protože jejich zaměstnanci brali méně než ti ve Sněmovně.
„Spravedlnost je dlouhodobě vyhladovělá, podhodnocená. Oni tam opravdu v průměru mají o deset tisíc méně. A má obrovskou fluktuaci a špatně se hledají noví lidé. Zůstávají tam jen lidé přesvědčení o svém povolání a srdcaři. Je to časovaná bomba.“
6:42
‚Msta za stávku.‘ Koalice potopila přidání Blažkovým úředníkům poté, co kvůli nízkým platům protestovali
Číst článek
Tak zkritizoval poslanec za hnutí ANO a také předseda ústavně právního výboru Radek Vondráček na konci loňského roku hlasování koalice týkající se mzdových poměrů na ministerstvu spravedlnosti.
Koalice tehdy neschválila návrh ministra Pavla Blažka (ODS), podle nějž mělo jít na platy jeho podřízených ve služebním poměru na ministerstvu navíc 25,7 milionu korun z více než půlmiliardového balíku, který se podařilo ušetřit na platech státních zástupců a soudců. Částka měla pomoci pokrýt platy na rok 2025. Místo toho prošel velmi podobný návrh, který ale na platy lidem na ministerstvu nepřidává a peníze odklání k jiným pracovníkům v justici.
Jeho autor, poslanec a místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) to zdůvodňoval tak, že koalice nechtěla vytvořit precedent. „U toho původního návrhu, který byl daný narychlo panem ministrem, nebylo šťastné, že by tam došlo k navýšení i platů na ministerstvu spravedlnosti,“ uvedl tehdy pro iROZHLAS.cz.
Vláda totiž schválila plošné pětiprocentní přidání na platy všech pracovníků ve veřejné správě. A zmíněných 25,7 milionu by podle něj bylo nadto.
Jenže jak nyní zjistil iROZHLAS.cz, některé úřady si peníze na zlepšení finanční situace svých zaměstnanců vyjednaly.
‚Zajištění personální stability‘
Loni v létě dostalo navíc 37 milionů ministerstvo průmyslu a obchodu. „K uvedenému navýšení došlo v rámci změny systemizace platné od 1. 8. 2024. Jednalo se o jednorázové navýšení, které se do roku 2025 ani do dalších let již nepromítá,“ řekla k tomu Petra Milcová z tiskového odboru resortu.
„Jsme dlouhodobě pod úrovní platů na jiných ministerstvech. Platy jsou nižší asi o 10 000 korun, logicky to vede k tomu, že naši kolegové odcházejí nejčastěji do České národní banky, na ministerstvo financí nebo na Úřad vlády, kde jsou lépe zaplaceni.“
Eliška Hronová (Předsedkyně odborové organizace na ministerstvu spravedlnosti)
Z dokumentu, který má redakce k dispozici, vyplývá, že oficiálním zdůvodnění bylo „zajištění personální stabilizace a motivace stávajících zaměstnanců a konkurenceschopnosti ministerstva průmyslu a obchodu na pracovním trhu při zaměstnávání expertů nutných pro realizaci agend“.
To potvrdila i Milcová. „Tyto prostředky mají dlouhodobý charakter s postupným uvolňováním a jejich primárním cílem je zajištění personální stability a motivace klíčových odborníků. Jsou určeny na podporu strategických projektů ministerstva a na nábor odborníků včetně zajištění odpovídajících podmínek pro zaměstnance, kteří se podílejí na plnění náročných úkolů resortu,“ dodala.
Více peněz od nového roku na platy získala také Kancelář Senátu. „V návrhu rozpočtu na rok 2025, který byl schválen vládou a Poslaneckou sněmovnou, získala Kancelář Senátu částku 8 milionů korun, a to z důvodu odstranění neodůvodněných rozdílů v platech mezi zaměstnanci Kanceláře Senátu a platy zaměstnanců Kanceláře Poslanecké sněmovny,“ vysvětlila mluvčí Senátu Andrea Kubová.
Požadavky na práci a odbornost zaměstnanců obou komor Parlamentu jsou podle ní srovnatelné. „Vyjma zákona o státním rozpočtu se v horní komoře projednává veškerá legislativa schválená dolní komorou,“ popsala. Jenže přesto zaměstnanci Senátu brali méně.
Stejné argumenty
Argumenty, které pomohly napravit neférovou platovou situaci v Senátu a přinesly více peněz na mzdy na resortu průmyslu, ale nefungovaly ministerstvu spravedlnosti. A to ačkoliv byly a jsou stejné.
‚Neúnosná platová situace.‘ Ministerští úředníci chtějí přidat, vládní pětikoalice se na tom zatím neshodne
Číst článek
„Jsme dlouhodobě pod úrovní platů na jiných ministerstvech. Platy jsou nižší asi o 10 tisíc korun, logicky to vede k tomu, že naši kolegové odcházejí nejčastěji do České národní banky, na ministerstvo financí nebo na Úřad vlády, kde jsou lépe zaplaceni,“ vysvětlila loni v listopadu Radiožurnálu Eliška Hronová, předsedkyně odborové organizace Platforma zaměstnanců ministerstva spravedlnosti.
Zmíněných 25,7 milionu korun přitom podle ní mělo pouze vyřešit platovou situaci na tento rok. „Nemělo se jednat o trvalé a systémové řešení podfinancování ministerstva spravedlnosti ve srovnání s jinými úřady, ale pouze o jednorázové navýšení rozpočtu na rok 2025,“ vysvětlila.
Upozorňovala také na velkou fluktuaci, která je se špatnými platovými podmínkami spojená. Za poslední tři roky podle odborů skončilo 230 ze 420 zaměstnanců. Proto Platforma zaměstnanců ministerstva spravedlnosti loni na podzim uspořádala stávku.
Msta za stávku
Ta jim ale podle jejich vyjádření naopak uškodila, neschválení Blažkova návrhu na přidání na platy vnímají jako pomstu.
Úředníci ministerstva spravedlnosti budou protestovat. ‚Jinde berou o 10 000 víc,‘ tvrdí odboráři
Číst článek
„Platforma (…) schválení pozměňovacího návrhu poslance Vojtěcha Munzara vnímá jako mstu za happening zaměstnanců ministerstva spravedlnosti. Jednak kvůli blízké časové souvislosti obou událostí, jednak kvůli způsobu, jakým (ne)byl později schválený pozměňovací návrh odůvodněn,“ uvedla loni na konci roku Hronová pro iROZHLAS.cz.
Autor pozměňovacího návrhu, poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) ale takovou souvislost odmítl tehdy i nyní.
„Tohle jsem tím nesledoval. Pro nás je důležitější, že chceme na jedné straně spořit a rozhodli jsme se přidat pět procent. A nechtěli jsme dělat precedent pro jedno ministerstvo. Proto jsme to chtěli dát těm pracovníkům, kteří nejsou na centrálním úřadě a kde jsou nedostatečné platy,“ uvedl. Peníze chtěl podle svých slov nasměrovat k těm nejvíce podhodnocením pracovníkům v justici nebo ve vězeňství.
Nyní svůj postoj zopakoval s tím, že Senát do zmiňovaného precedentu nezahrnuje, protože nejde o ministerstvo. „Pokud se bavíme o Senátu, ti si vnitřně uspořili z provozních prostředků,“ dodal k tomu. K přidání na ministerstvu průmyslu neměl informace, protože se podle něj neřešilo na rozpočtovém výboru, v němž zasedá.
Redakce se obrátila s dotazy, proč se svými argumenty ministerstvo spravedlnosti neuspělo, ale například Senát ano, také na ministerstvo financí. Jasnou odpověď ale nedostalo, protože o rozpočtu rozhoduje vláda jako celek.
Mluvčí úřadu Petr Habáň popsal, že k navýšení platů na ministerstvu spravedlnosti dojde, ale že se nebude týkat zaměstnanců spadajících pod služební zákon.
„Konkrétně ústřednímu orgánu – ministerstvu spravedlnosti byl navýšen objem prostředků na platy zaměstnanců v pracovním poměru o částku 33 950 000 Kč, čímž došlo ke zvýšení průměrného platu o více než 50 procent,“ uvedl.
