Odbory na ministerstvu se s ministrem Pavlem Blažkem dohodly, že na platy na příští rok dostanou navíc 25,7 milionu korun. Ministr připravil pozměňovací návrh k projednávanému státnímu rozpočtu. Jenže koalice ho nepodpořila, ruce zvedla pro jiný, konkurenční návrh, který na platy nepřidává.

„Jediný rozdíl mezi těmi návrhy je, že vzali těch 25 milionů, co tam původně Blažek dal, a rozpustili je v justici. Takže lidem na ministerstvu spravedlnosti, kteří kolikrát dozorují justici třeba v exekucích nebo rozhodují o náhradách za neoprávněné vazby, rozhodují o náhradě škody za průtahy v řízení, většinou jsou to právníci, tak jim se prostě nepřidalo,“ zkritizoval krok vládní koalice poslanec za hnutí ANO a také předseda ústavně právního výboru Radek Vondráček.

Zopakoval to, na co upozorňovaly také odbory na ministerstvu spravedlnosti a zaměstnanci během happeningu v půlce listopadu. „Spravedlnost je dlouhodobě vyhladovělá, podhodnocená. Oni tam opravdu v průměru mají o deset tisíc méně. A má obrovskou fluktuaci a špatně se hledají noví lidé. Zůstávají tam jen lidé přesvědčení o svém povolání a srdcaři. Je to časovaná bomba,“ zněla tehdy kritika.

Odborová organizace ministerstva s názvem Platforma zaměstnanců upozorňuje dlouhodobě, že inflace a vládní škrty lidem na úřadě ubraly na výplatních páskách a že situace přestává být únosná. Předsedkyně organizace Eliška Hronová to popsala už letos v létě pro Radiožurnál.

„Já dělám práci, kterou dělám, protože mi dává smysl a mám ji velmi ráda. Ale bez toho, aby můj manžel působil v soukromé sféře a v IT, bych určitě už pro stát v této chvíli nepracovala,“ řekla tehdy.

Msta za stávku?

Se svým šéfem ministrem Blažkem si odboráři nakonec vyjednali přesunutí 25,7 milionu korun, které úřad ušetřil, právě do fondu prostředků na zvýšení platů. Blažek proto připravil pozměňovací návrh zákona, jenže ve Sněmovně pro něj z vládní koalice zvedl ruku sám. Všichni ostatní naopak podpořili návrh poslance Vojtěcha Munzara (ODS).

Ten byl prakticky stejný, jako návrh na nejrůznější změny z Blažkovy dílny, ale chybělo v něm to pro zaměstnance nejpodstatnější, zvýšení platů.

Odbory teď mluví o pomstě. „Platforma (…) schválení pozměňovacího návrhu poslance Vojtěcha Munzara vnímá jako mstu za happening zaměstnanců ministerstva spravedlnosti. Jednak kvůli blízké časové souvislosti obou událostí, jednak kvůli způsobu, jakým (ne)byl později schválený pozměňovací návrh odůvodněn,“ uvedla Hronová pro iROZHLAS.cz.

Munzar totiž obhajoval svůj návrh tím, že koalice nechtěla v době vládních škrtů přidat jednomu ministerstvu víc než jiným úřadům, aby tím nevytvořila nebezpečný precedens. Vláda se totiž rozhodla zvýšit platy státním zaměstnancům od nového roku plošně o pět procent.

„U toho původního návrhu, který byl daný narychlo panem ministrem, nebylo šťastné, že by tam došlo k navýšení i platů na ministerstvu spravedlnosti. To ale má navýšení na základě centrálního rozhodnutí o pětiprocentním navýšení platů pracovníků ve veřejné správě,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz poslanec Munzar (ODS).

Uspořené peníze se podle něj naopak koalice snaží tímto způsobem dostat k dalším finančně podhodnoceným pracovníkům justice, například k řadovým zaměstnancům soudů nebo vězeňské správy. Že by se mělo jednat o reakci na happening, odmítl.

„Tohle jsem tím nesledoval. Pro nás je důležitější, že chceme na jedné straně spořit a rozhodli jsme se přidat pět procent. A nechtěli jsme dělat precedent pro jedno ministerstvo. Proto jsme to chtěli dát těm pracovníkům, kteří nejsou na centrálním úřadě a kde jsou nedostatečné platy,“ dodal.

Tohle odůvodnění se kromě odborů nelíbí ani opozičnímu ANO. „Není běžné, aby nějací zaměstnanci ministerstva protestovali, dělali happeningy. Působí to dojmem, že je to trest za tuhle stávku,“ myslí si Vondráček.

Sám Blažek nechal otázku, zda nešlo o pomstu za to, že úředníci veřejně upozorňovali na platové rozdíly mezi vládními úřady, bez odpovědi. „Sněmovna zkrátka odmítla přidat na platy úředníků. Když jsem viděl záporné stanovisko ministerstva financí k mému návrh, byl jsem rád za to, že projde a prošel velmi podobný návrh kolegy Munzara,“ uvedl pouze pro iROZHLAS.cz.

Platy jako v Německu

Hronová upozornila, že ani přesun necelých 26 milionů na zvýšení platů by v dlouhodobém horizontu špatnou situaci v úřadě neřešil. „Přesun těchto prostředků nepředstavoval trvalé a systémové řešení, ale pouhé zajištění toho, aby ministerstvo vůbec mělo dostatek prostředků na pokrytí stávajících platů na rok 2025,“ uvedla.

Připomněla také nedávné vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS), že Češi by za čtyři roky měli mít platy jako sousední Němci.

„Sám předseda vlády v horizontu nadcházejícího volebního období v případě obhájení mandátu přislíbil v České republice ‚platy jako v Německu‘. Na pochybnosti o realizovatelnosti této vize předseda vlády reagoval slovy, že ‚Češi si nejsou ochotni říkat o přidání peněz‘. Jakmile ale část státních zaměstnanců poukáže na nespravedlivé finanční ohodnocení a prokazatelné nerovnosti v odměňování mezi úřady s žádostí, aby stát v pozici zaměstnavatele toto řešil, přichází ostrá reakce,“ dodala Hronová.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít