Ministerstvo vnitra nestihne do podzimních sněmovních voleb připravit zákon o Úřadu pro zahraniční styky a informace. Že resort vnitra, pod který civilní rozvědka spadá, začal na normě pracovat, řekl Českému rozhlasu před dvěma lety šéf vnitra Vít Rakušan (STAN). 

„Že ÚZSI nemá vlastní zákon, považuji dlouhodobě za chybu. Je to specifická služba se specifickou náplní práce a považuji za přínosné, aby i její činnost, stejně jako u zbývajících služeb, přesně specifikoval vlastní právní přepis,“ napsal tehdy Rakušan v SMS.

Podle mluvčího resortu Ondřeje Krátošky nakonec ale dostaly prioritu jiné zákony: „I s ohledem na aktuální vývoj mezinárodní situace je materie vnímána jako složitá a zároveň velmi citlivá na jakékoliv změny, proto vyžaduje klidnou a dostatečně dlouhou diskusi na všech úrovních. Zároveň existuje mnoho dalších legislativních priorit v oblastech, ve kterých je potřeba přijetí nové právní úpravy vnímána jako urgentní.“

Vnitro se tak zaměřilo třeba na úpravu cizineckého zákona nebo zákona o zbraních a střelivu a zákon o Úřadu pro zahraniční styky a informace odložilo. Civilní rozvědka tak zůstává jedinou ze tří českých zpravodajských služeb, která svůj vlastní zákon nemá. Řídí se tak tzv. střechovým zákonem o zpravodajských službách z roku 1994.

Zbývající dvě zpravodajské služby, kontrarozvědná Bezpečnostní informační služba (BIS) a Vojenské zpravodajství, mají nadto ještě své vlastní zákony. Ty podrobněji upřesňují jejich pravomoci a působnost, tedy co, jak a za jakých podmínek můžou, nebo nemůžou dělat.

Informace ze zahraničí?

V případě Úřadu pro zahraniční styky a informace je podle jejího bývalého ředitele Karla Randáka problém třeba to, že chybí úprava pro působení služby na českém území.

„Vždy bylo řečeno, že civilní rozvědka nesmí operovat na území České republiky s výjimkou případů, kdy se jednalo o bezpečnost vlastních zaměstnanců. Na druhou stranu  civilní rozvědka vždy směla získávat informace, které měly původ v zahraničí. Ta informace měla svůj původ v zahraničí, ale byla získána na území Česka, a tam pak byly dohady, co to vlastně je informace, která má původ v zahraničí,“ vysvětluje Randák, který rozvědku vedl v letech 2004 až 2006.

Že by Úřad pro zahraniční styky a informace svůj vlastní zákon potřeboval, souhlasí i předsedkyně sněmovní komise pro kontrolu civilní rozvědky Taťána Malá z opozičního hnutí ANO.

„Žádal o to každý ředitel civilní rozvědky, se kterým jsem měla možnost se potkat. Pan ministr (Vít Rakušan) to sliboval, mluvil o tom na začátku volebního období, bohužel, teď už je jasné, že k tomu nedojde,“ řekla Radiožurnálu Malá a dodala, že pokud by hnutí ANO bylo součástí příští vlády, tak by tento zákon mělo dotáhnout do konce.

‚Dokončení transformace‘

Podle bývalého náměstka civilní rozvědky Jana Paďourka nejde jen o zákon pro Úřad pro zahraniční styky a informace, ale o celkové dokončení transformace zpravodajských služeb, které začalo a zároveň skončilo v 90. letech minulého století.

„Jsem přesvědčen, že před nějakou příští českou vládou stojí úkol dokončení transformace zpravodajských služeb, a myslím si, že jedna z možností je, že tato zahraniční služba (ÚZSI) bude podřízena vládě a premiérovi stejně jako BIS, ale v tuto chvíli, pokud vím, se na tom aktivně nepracuje,“ říká Paďourek, který v současnosti na ministerstvu vnitra vede sekci vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání.

Dořešit by podle něj bylo dobré třeba větší koordinaci činnosti zpravodajských služeb nebo efektivnější kontrolu toho, co a jak dělají. Zároveň si Paďourek myslí, že do budoucna bude potřeba modernizovat jak zákony o BIS a Vojenském zpravodajství, tak obecný zákon o zpravodajských službách.

„Střechový zákon je z roku 1994 a my jsme v roce 2025, opravdu tu mluvíme o dvou naprosto odlišných světech, které téměř nejdou porovnat,“ říká Paďourek.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít