„Myslím si, že kdo aspiruje na nejvyšší post, má být také vidět,“ obhajuje volbu Bradáčové advokát Tomáš Nahodil. „To není soutěž o to, kdo je nejkrásnější,“ oponuje novinář Petr Dimun.
„Byl jsem v podstatě přesvědčený, že kdyby tato situace nastala, je to nejvhodnější kandidát,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Stříž končí, Bradáčová nastupuje. Velká výměna v čele Nejvyššího státního zastupitelství. Proč k ní dochází zrovna teď? A jakou roli v tom sehrál ministr spravedlnosti?
Svou vizi fungování úřadu a případné změny chce Lenka Bradáčová z respektu k odcházejícímu předchůdci Igoru Střížovi oznámit až po 1. dubnu, kdy se ujme funkce.
Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) o konci nejvyššího státního zástupce ve funkci v úterý informovalo na webu. Igor Stříž se k rozhodnutí vyjádří na tiskovém brífinku ve 13 hodin.
Sněmovna neodhlasovala návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), kterým by se přidalo na platy jeho zaměstnancům. Prošel návrh, který vypadá na první pohled stejně, ale platy nezvyšuje.
Připravit a schválit nový zákon o střetu zájmů se ale nejspíš nestihne. „Zohlednit je třeba také časový rámec daný délkou volebního období,“ zní z ministerstva spravedlnosti.
Průměrný plat zaměstnanců okresních a krajských soudů by měl od ledna 2025 vzrůst o 5000 korun. Odboráři se na tom ve čtvrtek dohodli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS).
Podle expertů z řad protikorupčních neziskových organizací Blažkův krok svědčí o tom, jakou váhu má tento vládní poradní orgán pro svého nového předsedu.
Už dva lidé vypověděli, že brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) převzala úplatek v kauze údajné korupce s brněnskými městskými byty. Proč se o kauzu zajímá také ministr spravedlnosti?
Reformu trestního práva, která podporuje především peněžité tresty, ve středu schválila vláda. Slibuje si, že díky návrhu uleví přetíženým věznicím či zefektivní trestní řízení.
Robustní novelu trestního práva ve středu schválila vláda. Podle oslovených expertů ale není jisté, že návrh rozšiřující peněžité tresty stihne projít do podzimních sněmovních voleb.
S částečnou legalizací samopěstování počítá novela trestního zákoníku, kterou má ve středu projednat vláda. Návrh zároveň povoluje mít doma až 50 gramů konopí. Podle Vobořila je to ale mimo realitu.
Blažek chce mezi zaměstnance rozdělit zhruba 700 milionů korun, které zůstaly po ne tak razantním zvýšení platů soudcům a státním zástupcům. Přesun peněz ale musí ještě schválit poslanci ve Sněmovně.
„Předseda by měl být někdo, kdo bude vnímat, že ve straně jsou různé proudy a bude s nimi hovořit,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál senátorka a uchazečka o vedení Pirátů Adéla Šípová.
Nejdříve stávkovali zaměstnanci soudů, pak státních zastupitelství, a teď protesty zvažují i další úředníci třeba ti z Probační a mediační služby a ministerstva spravedlnosti.
Protesty svolaly odbory po jednání s ministry spravedlnosti a financí. A to i přesto, že zástupci vlády nabídli navýšení na všech soudních pozicích v průměru na více než 41 tisíc korun.
Kvůli nedůstojným platovým podmínkám vyhlásily justiční odbory na 7. až 9. října stávku zaměstnanců soudů. K protestu se podle dosud přihlásilo 90 procent zaměstnanců okresních a obvodních soudů.
„Když zatýkáte primátora v sedm ráno a lidé z protějšího paneláku odchází do práce, tak zkrátka někdo zapne na mobilu kameru,“ napsal Blažkovi zástupce šéfredaktora serveru Seznam Zprávy Radek Kedroň.
Zeman trvá na tom, že o označení abolicí razítkem „tajné“ vůbec nevěděl, celou záležitost zjistil až z médií. Předpokládá, že abolice utajil ten, kdo je vytvořil – což má být jeden z hradních odborů.
Odbory žádají navýšení platů o 15 procent a také diskusi o vytvoření nových platových tabulek pouze pro justici, které budou oddělené od tabulek ostatních státních zaměstnanců.
„Nejde jen o zapisovatelky, ale i třeba o vyšší soudní úředníky a asistenty soudců, kteří nedosahují minima nebo průměrného platu v Česku,“ upozornila šéfka justičních odborů Anna Pospíšilová.
Původně měl registr fungovat už od začátku letošního roku, teď je ale v ohrožení i další termín – 1. leden 2025. Ministerstvo spravedlnosti přitom loni prohlásilo, že se už dohodlo na jeho detailech.
Na začátku května vydal Ústavní soud přelomový rozsudek, ve kterém nařídil zrušit podmínku kastrace při úřední změně pohlaví. Vládní koalice se ale na řešení ještě neshodla.