Řešení neústavního lex Babiš? Stačí přetavit v zákon pochválenou analýzu, Blažek ji má v ruce už měsíce
Ústavní soud zrušil některé části zákona o střetu zájmů, tzv. lex Babiš. Šéf spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) má přitom k dispozici analýzu, na jejímž základě by mohl připravit novelu. Kvalitu analýzy pochválili už v červnu experti z protikorupční rady. A Blažkovi tehdy téměř jednomyslně doporučili, ať na jejím základě předpis připraví. To se ale nejspíš nestihne. „Zohlednit je třeba také časový rámec daný délkou volebního období,“ zní z úřadu.
Řešení neústavního lex Babiš? Stačí přetavit v zákon pochválenou analýzu, Blažek ji má v ruce už měsíce
Vládní rada pro koordinaci boje s korupcí je důležitým poradním orgánem premiéra Petra Fialy (ODS) a celého kabinetu. Zasedají v ní nejen představitelé vlády, ale také řada expertů z nevládních organizací, odborných komor a dalších úřadů.
5:47
Ústavní soud zrušil podstatné části lex Babiš II. Michálkovu úpravu označil za neústavní přílepek
Číst článek
Na svém posledním jednání na začátku letošního června ještě pod vedením pirátského ministra Michala Šalomouna se zabývala interním dokumentem, který analyzoval fungování zákona o střetu zájmů. Dokument vypracoval odbor střetu zájmů a boje proti korupci ministerstva spravedlnosti. A na jednání rady se líbil.
„Lukáš Kraus (expert z organizace Rekonstrukce státu – pozn. red.) pochválil analýzu a konstatoval, že z ní lze připravit koncepční novelu zákona o střetu zájmů. (…) Michal Šalomoun vyjádřil souhlas,“ píše se v zápisu z jednání, který má iROZHLAS.cz k dispozici.
Závěr, aby ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu zákona dle předložené analýzy, pak stvrdili členové rady hlasováním, kde ze 17 přítomných nebyl nikdo proti a pouze dva členové se zdrželi.
Neústavní přílepek
Jednání rady a analýza je nyní o to důležitější, že v týdnu Ústavní soud zrušil některá ustanovení zákona o střetu zájmů. Před soudem legislativu, respektive proces jejího schvalování, napadli poslanci hnutí ANO.
Nelíbilo se jim, že změny zpřísňující zejména pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich obchodních společností byly schváleny jako přílepek k jinému zákonu. A soud jim dal za pravdu. Více si můžete přečíst ZDE.
Autorem přílepku byl pirátský poslanec Jakub Michálek, který se nejprve snažil některé nedostatky původního zákona opravit novelou. Kvůli obstrukcím opozice se mu ji ale nepodařilo dolní komorou protlačit a rozhodl se proto proces „obejít“ a změny načetl jako pozměňovací návrh k jinému zákonu. A to se nyní ukázalo před Ústavním soudem jako problém.
Díry v zákoně
Že zákon potřebuje revizi a úpravu, je zřejmé už delší dobu. Kvůli špatnému použití pojmů například ze zákona vypadly některé úřady, ačkoliv rozdělují z veřejných prostředků miliardové dotace. Server iROZHLAS.cz se tím podrobně zabýval například ZDE. Mírný byl také zákaz vlastnění médií.
Lex Babiš
Vznik zákona o střetu zájmů v roce 2016 byl motivovaný vstupem šéfa hnutí ANO a skutečného vlastníka koncernu Agrofert Andeje Babiše do politiky a především exekutivních funkcí. Agrofert totiž patřil a patří mezi největší příjemce dotací i veřejných zakázek. Proto se pro zákon vžilo označení „lex Babiš“.
Nedostatky popisuje na 62 stranách také zmíněná analýza. Zabývá se i problémem, který spočívá v absenci možností řešení střetu zájmů. „Právní úprava § 4b a § 4c zákona o střetu zájmů neupravuje možné nástroje, kterých by mohl veřejný funkcionář využít po vstupu do funkce, aby se případnému střetu zájmů vyhnul,“ stojí v dokumentu, který mají iROZHLAS.cz a Radiožurnál k dispozici.
Andrej Babiš (ANO), který dlouhodobě jakýkoliv střet zájmů odmítá, se pokusil vyhovět původnímu zákonu z roku 2016 tím, že vložil své firmy do svěřenských fondů. Jenže jak unijní audit ke střetu zájmů, tak aktuálně Městský soud v Praze, jak jako první informoval iROZHLAS.cz, to nepovažuje za dostatečné řešení. Babiš podle nich mohl mít na své firmy i přes fondy vliv. Minulý týden navíc šéf hnutí ANO oznámil, že fond, v němž měl koncern uklizený, rozpustí.
Experti se proto shodují, že Babiš bude muset své majetkové poměry vypořádat, pokud by se po volbách stal členem vlády. Hnutí ANO přitom podle průzkumů aspiruje na vítěze.
7:19
Babiš měl coby veřejný funkcionář vliv na Agrofert, píše se v prvním rozsudku. Soud potvrdil jeho střet
Číst článek
„Je proto potřeba najít nějakou novou variantu. Rozpuštění svěřenského fondu znamená, že se stane zpátky vlastníkem Agrofertu, ale pokud bude chtít být ve vládní exekutivě, tak bude muset dokládat, že ho neovládá, což nebude jednoduché. Může také Agrofert prodat,“ uvedl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz proděkan Vysoké školy ekonomické Ladislav Mejzlík.
Analýza mimo jiné navrhuje zavedení institutu slepých fondů nebo jiných způsobů řešení střetu zájmů vrcholných veřejných funkcionářů do českého právního řádu.
Málo času
Jenže na ministerstvu spravedlnosti, pod nějž problematika střetu zájmu spadá, se zatím novela nepřipravuje. „Aktuálně probíhají vnitroresortní diskuse. Na základě toho pak ministerstvo vyhodnotí podobu a harmonogram uvažované novelizace,“ uvedla Markéta Poslušná z tiskového odboru.
Konec svěřenského fondu? ‚Rozsudek ke střetu zájmů je průlom, není možné ho bagatelizovat,‘ říká Mejzlík
Číst článek
Zohlednit je totiž podle ní potřeba nejenom účelnost nebo užitečnost doporučovaných změn, ale také „časový rámec daný délkou volebního období Poslanecké sněmovny a aktuální politickou situací“.
Současná vládní koalice má totiž na prosazení nové legislativy necelý rok. Na přípravu nového zákona a jeho schválení tak nebude s největší pravděpodobností dostatek času.
Babiš od počátku jakýkoliv střet zájmů odmítá, opakovaně také v minulosti uvedl, že zákonu vyhověl, když své firmy převedl do svěřenských fondů. Také vedení Agrofertu opakovaně uvedlo, že podniká v souladu se zákony.
