„Je to velký apel a varování, aby se přílepky alespoň projednávaly standardní cestou v Poslanecké sněmovně, kdy může argumentovat i protistrana,“ hodnotí politolog rozhodnutí soudců.
Připravit a schválit nový zákon o střetu zájmů se ale nejspíš nestihne. „Zohlednit je třeba také časový rámec daný délkou volebního období,“ zní z ministerstva spravedlnosti.
Novela tří zákonů označovaná jako lex Babiš II například znemožnila, aby vybraní veřejní funkcionáři byli zároveň skutečnými majiteli médií. Návrh na zrušení podalo 70 poslanců ANO.
Hnutí ANO v pátek podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části takzvaného lex Babiš 2, zpřísněného zákona o střetu zájmů. Návrh podepsalo 70 poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše.
„Andrej Babiš by mohl rozdělit vydavatelství MAFRA na část online médií a část tištěných médií. Tu klasickou část by musel prodat, online část by si mohl nechat,“ míní mediální analytik Filip Rožánek.
Zákon o střetu zájmů Nwelatimu i dalším veřejným funkcionářům ukládá podávat vstupní, průběžné i výstupní oznámení o příjmech. Senátor to ale neudělal letos a ani v předchozích letech.
Paragraf 4c zákona o střetu zájmů se nyní netýká třeba Státního zemědělského intervenčního fondu nebo Státního fondu životního prostředí, přes něž se vyplácejí miliardy z veřejných rozpočtů.
Zákaz vlastnictví médií a přijímání dotací a pobídek bude v zákoně o střetu zájmů zřejmě přísnější. Úpravy tzv. lex Babiš schválila Sněmovna. Nyní je čeká posouzení v Senátu.
Poslankyně hnutí ANO Klára Dostálová přišla s pozměňovacím návrhem, který jde podle protikorupčních organizací na ruku expremiérovi Andreji Babišovi (ANO) a koncernu Agrofert.
Schvalování novely o zákazu vlastnictví médií politiky a přijímání dotací a investičních pobídek v ustanovení zákona o střetu zájmů od Jakuba Michálka z Pirátské strany je oddalováno členy hnutí ANO.
Návrh podle poslankyně ANO Heleny Válkové míří proti „jednomu muži“, šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi. „Nechci to personifikovat Babišem, i když Babiš za tím je,“ řekla.
Na konci minulého týdne Prahu navštívila delegace výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu. Europoslanci tu zjišťovali, jak Česko nakládá s unijními dotacemi.
Jednání je podle mluvčí Ústavního soudu Miroslavy Sedláčkové neveřejné a usnesení soud nevyhlásí. Podnět k Ústavnímu soudu dal prezident Miloš Zeman už před třemi lety – v únoru 2017.
Pokuta tisíc korun nebo napomenutí. To jsou nejčastější sankce za porušení povinnosti podat majetková přiznání. Ministerstvo takových případů za dva roky napočítalo 20 tisíc.
Hradní kancléř Vratislav Mynář se měl podle Zemanova televizního vyjádření zeptat soudce Filipa na to, proč prezidentský návrh leží u soudu už dva roky.
Od konce srpna začne ministerstvo spravedlnosti oznamovat, kteří funkcionáři neaktualizovali k polovině roku ve veřejném registru data o svém majetku. Z komunálních politiků jich tak neučinilo 17 718.
Skupina senátorů podá k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zákona o střetu zájmů. Podle nich narušuje právo na soukromí komunálních politiků a odrazuje lidi od kandidatury do zastupitelstev.
Nahlížet do majetku veřejných funkcionářů jen po předchozí zdůvodněné žádosti. Tím europoslanec Stanislav Polčák (STAN) vysvětluje stížnost k Ústavnímu soudu na zákon o střetu zájmů.