Politolog: Konec mrzačení české legislativy? Závěr Ústavního soudu je důležitý vzkaz zákonodárcům
Ústavní soud zrušil zpřísňující zákon o střetu zájmů, který znemožňoval politikům vlastnit média. Pozměňovací návrh označil za neústavní přílepek. „Myslím si, že je opravdu na velkou zváženou si obecně vyjasnit princip majitelů, udržení veřejných médií obecně jako celku,“ říká v pořadu Jak to vidí... politolog Jan Kubáček.
„Závěr Ústavního soudu bude bohužel asi trochu házení pověstného hrachu na zeď, protože podobně už Ústavní soud rozhodl v roce 2007. Už tehdy šlo o formu provedení a formát projednávání, kdy pozměňovací návrhy často na poslední chvíli formou přílepků zásadně mění zákony,“ říká politolog.
„Výsledkem je, že takový zákon mnohdy neodpovídá realitě a nefunguje v praxi. Jde tedy o důležitý vzkaz našim zákonodárcům, aby ubrali přílepků, přestali mrzačit českou legislativu a nevytvářeli legislativní zmatek,“ vysvětluje Kubáček.
Zákonodárná džungle
V úplné vymýcení přílepků však politolog nevěří. „Je asi bláhové si myslet, že by to politici najednou začali řešit standardní cestou, průběžně, ideálně ještě s veřejnou debatou. Obávám se, že do roka a do dne zapomenou a pojedou ve starém módu. Přesto je to velký apel a varování, aby se přílepky alespoň projednávaly standardní cestou v Poslanecké sněmovně, kdy může argumentovat i protistrana.“
Možná by se však podle Kubáčka mohlo znovu začít debatovat i o tom, že by pozměňovací návrhy navrhovalo více poslanců, aby už na začátku měli širší shodu.
Řešení neústavního lex Babiš? Stačí přetavit v zákon pochválenou analýzu, Blažek ji má v ruce už měsíce
Číst článek
„Takto to funguje v mnoha jiných zemích. Bohužel u nás si může kdejaký poslanec ráno vzpomenout a načíst do pozměňovacího procesu. Výsledkem je takové množství pozměňovacích návrhů, že i zahraniční zákonodárci nechápou, jak se v takové džungli dokážeme vyznat. Bohužel je to ale vidět i na zákonech, kde často některé věci vůbec neladí,“ popisuje politolog.
Mediální legislativa
Novela mimo jiné zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Jan Kubáček by však mediální legislativu zpřísňoval ještě více.
„Správným řešením totiž není ani to, že se jako kandidát vzdám demonstrativně svého vlastnictví a někdo vedle mě bude do politiky intenzivně zasahovat s využitím médií. Myslím si, že je opravdu na velkou zváženou si obecně vyjasnit princip majitelů, udržení veřejných médií obecně jako celku, jejich povahy, přípustnosti toho, co mohou,“ říká.
„Pevně věřím, že se toto téma otevře, protože počítám s tím, že návrh znovu půjde do zákonodárného procesu. Vítám omezení. Logika je smysluplná, jen bych ji rozšířil,“ uzavírá politolog.