Trump žádá soud, aby mu přiznal finanční odškodnění a také aby soud přinutil zpravodajský portál „zveřejnit všechny informace, o které se při průzkumu opíral“.
Ačkoliv nebylo oficiálně oznámeno, že by by byla TVN na prodej, většinový podíl by v ní chtělo získat rovnou několik mediálních společností. Více z nich má vazby na ruský režim.
„Je to velký apel a varování, aby se přílepky alespoň projednávaly standardní cestou v Poslanecké sněmovně, kdy může argumentovat i protistrana,“ hodnotí politolog rozhodnutí soudců.
„Měli jsme si říct, co očekáváme od médií veřejné služby ve 21. století. Tohle bylo vždycky nezbytným prvkem debat, ať už ve skandinávských zemích, nebo třeba v Polsku či Německu,“ říká Rožánek.
„Není to záležitost jednoho média, do kterého by nikdo nechodil, ale velmi výrazný a všeobecný trend,“ říká v pořadu Chyba systému moderátor Braňo Závodský.
„Ze státních peněz se financují i různé úřady a služby pro občany,“ říká poslanec za hnutí ANO Aleš Juchelka, podle kterého by se veřejnoprávní média měla platit ze státního rozpočtu.
Pokud by na rozpočtovou variantu „Armageddon“ skutečně došlo, pak v příštím roce ještě ČT udrží sestavu kanálů, která je nyní v provozu, minimálně ještě v prvním pololetí.
„Instituce si velmi personalizujeme. A to je špatně, protože nám to zakrývá pohled na to, co nám přináší a jaká je mezi nimi rovnováha v celém systému,“ říká historička.
Trump chystá velké změny ve federální správě, pokud vyhraje volby. Zasáhnout mohou až desítky tisíc úředníků, které nynější exprezident označuje za představitele takzvaného „deep state“.
Bezos věc prozatím nekomentoval. Deník Washington Post v reakci na kontroverzní rozhodnutí ztratil za pár hodin nejméně 1600 digitálních předplatitelů.
Když se před dvěma lety stala Giorgia Meloniová premiérkou, Bruselu zatrnulo. Žena dvou tváří nebo krajně pravicový chameleon. Za dva roky v čele italské vlády získala Meloniová řadu přídomků.
Volby v Rakousku jsou zklamáním pro tamní levici, píše die Presse. Vítězem jsou Svobodní, kteří už utvořili čtyřčlenný vyjednávací tým v čele s Herbertem Kicklem.
Reportéři Seznam Zpráv v článku popisovali údajnou spolupráci šéfa úřadu Mlsny s „obžalovaným expertem na lisovačky“, proti čemuž se úřad ohradil na svém webu.
Zánik listu je do značné míry zprávou o stavu polistopadových elit vzešlých z disentu. Nepochopily, že mít noviny je ohromný politický nástroj, nebojovaly dost o ně a o jejich nezávislost.
Nenadálý ukrajinský postup Kurskou oblastí se stal nečekaným oříškem i pro ruskou mediální scénu. O bojích referovat musí, ale zároveň to činit tak, aby nepohněvala někoho z mocných.
Slovenský telerozhlas změnil jméno, spolu s tím ale nastoupil i nový dočasný generální ředitel. Změny odstartovaly i ve vysílání, když vedení zasáhlo do reportáže o ministrovi životního prostředí.
Až 40 procent lidí se cíleně vyhýbá zpravodajství, vyplývá z Digital News Report, kterou sestavuje Reuters. Informace získávají častěji třeba přes sociální sítě.
Podíl mladých Britů, kteří pravidelně sledují televizní vysílání, loni poprvé klesl pod 50 procent. Daří se naopak rozhlasu a videoobsahu na sociálních sítích YouTube a TikTok.
„Lidé se začínají odvracet od politických a ekonomických informací, protože je to velmi deprimující,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... expertka na strategickou komunikaci Denisa Hejlová.
Po skoro 131 letech se MAFRA rozhodla ukončit vydávání papírových Lidových novin. Zachovat plánují jen sobotní přílohu, která se stane součástí deníku MF DNES, a fungování webu Lidovky.cz.
Lidové noviny jsou jedním z nejznámější českých deníků, poprvé vyšly 16. prosince 1893 v Brně. Asi nejslavnější éru zažily za první republiky, kdy mezi redaktory patřili i Karel a Josef Čapek.
Existují tři hlavní narativy, upozorňuje expert. První je, že média jsou hlásné trouby globální moci. Podle druhého jsou média cenzory pravdy a třetí narativ pracuje s ponižováním.
Frustrovaný jedinec si bez každodenního přísunu negativních zpráv neumí den představit, soudí. Myslí si Vladimír Just, že touhou po negativismu jsou lidé v Česku výjimeční?
