Zkrácená reportáž a zrušení rozhovoru. Novináři upozorňují na zásahy do vysílání slovenské televize
Před měsícem změnila slovenská vládnoucí koalice zákon o veřejnoprávním médiu. Se změnou názvu na Slovenská televízia a rozhlas (STVR) přišel i zásah do vedení zpravodajské stanice. Následovalo například zkrácení reportáže o ministru životního prostředí Tomáši Tarabovi (SNS) a situace je napjatá. Někteří novináři zvažují odchod, vedení média v úterý zkritizovalo redaktory za komentování situace v jiných médiích.
Zkrácená reportáž a zrušení rozhovoru. Novináři upozorňují na zásahy do vysílání slovenské televize
Útoky slovenských politiků na nezávislá média se za poslední měsíce stále stupňují. Po nástupu nového vedení začíná docházet i ke konkrétním zásahům do vysílání veřejnoprávního média Slovenská televízia a rozhlas (STVR).
Slovenská novinářka: Normalizaci jsem nezažila. Ale kdybych si ji měla představit, tak takhle
Číst článek
„Tlak na média je u nás obrovský, i na ta soukromá. Vidíme obrovské útoky na konkrétní novináře ze svobodných médií, máme ministry, kteří mají týmy lidí, kteří si na tiskovkách natáčejí novináře, zastrašují je,“ popsala atmosféru například novinářka z deníku SME Zuzana Kovačič Hanzelová ve Vinohradské 12.
Nezávislá slovenská média nyní upozorňují na dva případy, kdy vedení veřejnoprávní televize zasáhlo do konkrétních příspěvků.
Minulý týden se rozhodla ministryně kultury Martina Šimkovičová ze Slovenské národní strany (SNS) odvolat šéfa Slovenského národního divadla Matěje Drličku. „V županu jsem otevřel dveře a před nimi stáli dva stokiloví chlapi s úřednicí z ministerstva kultury, která mi doručila odvolací dekret. Takže 70. léta jsou zpět a StB chodí domů oznamovat špatné zprávy,“ popisoval později, jak v čele divadla skončil.
Deník SME pak upozornil na to, že vedení televize na poslední chvíli odmítlo živě odvysílat rozhovor s odvolaným ředitelem, jak bylo naplánováno. Jeho postoje k situaci se pak diváci dočkali až ze záznamu poté, co ve vysílání komentoval kroky ministerstva operní zpěvák. Prostor pro živé interview dostal naopak Lukáš Machala, pravá ruka ministryně, všímá si Denník N. Machala, který se v minulosti zasazoval o to, aby v televizi zaznívaly i teorie o ploché Zemi, by měl také usednout do nově ustavené rady média.
Televize taková nařčení odmítá s tím, že musela reagovat na zprávu o odvolání. „Rozhovor s bývalým ředitelem Drličkou odvysílala Slovenská televize v plném znění ze záznamu v relaci Aktuálně :24 spolu s vyjádřením ministerstva kultury jako i s názory odborníka,“ uvedla mluvčí Zuzana Vicelová na dotaz serveru iROZHLAS.cz.
Zkrácená reportáž o ministrovi
Další případ pak zveřejnila redaktorka Barbora Šišoláková v instagramovém příspěvku. „Je to vaše televize, máte znát pravdu. A měli byste vědět i o nazvěme to ‚zvýšené opatrnosti‘ ve zpravodajství, na kterou se v posledních dnech ze strany vedení tlačí,“ napsala.
Zpracovávala totiž reportáž o změnách v legislativě týkající se zálohování vratných lahví. V té taktéž uvedla, že legislativní dokumenty pro ministra životního prostředí Tomáše Tarabu (SNS) zpracoval externí právník, který se s ním zná a pochází ze stejného maloměsta. Za poslední dva měsíce s jeho advokátní kanceláří navíc ministerstvo uzavřelo rámcové smlouvy za stovky tisíc eur. Ministra s tím konfrontovala na tiskové konferenci a získala tak jeho bezprostřední vyjádření.
Do vysílání se ale tato informace v reportáži, i když byla schválená editorem, nedostala. Ve střižně zasáhlo vedení televize a část o podezřelém propojení z příspěvku odstranilo, protože mu přišlo nedostatečné vyjádření advokátní kanceláře, když v reportáži zaznělo, že do vydání na zaslané dotazy neodpověděla.
Nakonec se redaktorka domluvila s nadřízenými, že bude na reportáži pracovat další den. Ani tehdy ale zástupci advokátní kanceláře na dotazy neodpověděli a příspěvek se opět neodvysílal s tím, že se na něj musí podívat televizní právníci. Informace nakonec zveřejnila televize Markíza.
Herci i veřejnosti protestovali v Bratislavě proti Šimkovičové. Volali po jejím konci v čele kultury
Číst článek
Veřejnoprávní televize poté odvysílala reportáž po tiskové konferenci, kterou svolal ministr Taraba. Na ní už připravený politik národovců vysvětloval, jak ke spolupráci s advokátní kanceláří došlo.
Televize ale i v tomto případě odmítá pochybení a překročení novinářských standardů. „Redaktorka Barbora Šišoláková vyjádřila ve svém instagramovém příspěvku vlastní subjektivní stanovisko. Vedení zpravodajství Slovenské televize na základě doporučení právního odboru ji požádalo o dopracování tématu. V zájmu dodržení zákonné povinnosti vysílatele zabezpečit objektivnost a nestrannost zpravodajského programu bylo potřeba doplnit k tématu stanovisko druhé strany další věcné informace,“ popsala mluvčí Vicelová stanovisko vedení.
Situaci ve slovenském veřejnoprávním médiu vyostřil také krok dočasného generálního ředitele Igora Slaniny, když odvolal šéfa zpravodajské stanice :24 Juraje Helbicha. Toho nahradil Peter Nittnaus, který již v médiu dříve působil a taktéž za jeho dřívějšího vedení došlo v médiu k pozastavení některých reportáží.
„Při našem prvním osobním střetnutí mezi čtyřmi očima mi oznámil, že mi odebírá pověření vést programovou službu :24 a že chce se mnou ukončit pracovní poměr dohodou s okamžitou platností. Dodal, že papíry jsou už připravené na personálním oddělení. Když jsem se zeptal na důvod, bylo mi oznámeno, že jde o manažerské rozhodnutí,“ popsal Helbich pro Denník N.
Kritika novinářů na poradě
Někteří novináři proto přemýšlí o odchodu z veřejnoprávního média. V úterý dopoledne se navíc podle informací serveru iROZHLAS.cz konala porada redaktorů s vedením, na které nadřízení včetně dočasného ředitele Slaniny kritizovali zaměstnance za vyjádření do médií a vyzvali je, aby se jich zdrželi.
V úterý pak veřejně reagoval i Slanina, který uvedl, že dříve vyzval zaměstnance, aby s ním diskutovali problémy, ale nikdo ho nekontaktoval.
„Z médií jsem se dozvěděl o pocitu nespokojenosti některých redaktorů STVR (...), které vnímám jako vyjádření individuálních názorů jednotlivců, ale zároveň jako porušení Statutu programových pracovníků a spolupracovníků a Etického kodexu novináře Slovenské televize a rozhlasu,“ uvedl ve vyjádření.
„Mým cílem je stabilizace situace a tvorba profesionálního, objektivního a nestranného zpravodajství, které bude ctít pravidla žurnalistiky. Každý z nás je zodpovědný za svoji práci a ve zpravodajství má každý zodpovědnost za to, jaká bude kvalita zpravodajských výstupů,“ napsal Slanina.
‚Znásilněná instituce‘
I když televize a rozhlas patří do jedné společnosti, média sídlí v jiných budovách. I tak si někteří novináři vysvětlují, proč zatím k zásahům do rádiového vysílání nedošlo. „Ve slovenském rozhlase zatím vypadá vše při starém. Teda kromě toho, že z našeho vysílání zmizela zkratka RTVS. Namísto toho používáme Slovenský rozhlas, po půlnoci přibyla i hymna,“ uvedla pro iROZHLAS.cz jedna z rozhlasových novinářek, která si přála zůstat v anonymitě.
I v rozhlasu ale slyší od „televizáků“, že se situace mění a vedení zvyšuje tlaky na vyvažování. „Jde o takzvané vyvažování pro vládu nepříjemných názorů, ale tlak na vyvažování vládních názorů není. Více kolegů z televize říká, že tlaky už jsou cítit a že se tam změnila atmosféra,“ pokračuje novinářka.
Zvažuje proto odchod z veřejnoprávního média, ale přiznává, že jde o velmi těžké rozhodnutí. „Na jedné straně si člověk říká, že vysílání nepatří konkrétnímu managementu, ale posluchačům. Že jednoduše nemají právo ho ovládnout a někdo proti tomu musí bojovat. Cítím zodpovědnost i vůči kolegům a nechci je nechávat samotné čelit tomu, co přijde. A ono to přijde, víme to už z minulosti,“ popisuje své dojmy.
Zároveň má pocit, že už nyní část posluchačů vnímá rozhlas jinak než dřív kvůli tomu, jakým způsobem „vláda doslova znásilnila instituci“.
Dále bez Českého rozhlasu
Už minulý týden přerušil spolupráci se slovenským protějškem Český rozhlas. „Vynucený zánik RTVS a vznik STVR jsme považovali a považujeme za účelové opatření a první krok vedoucí k zestátnění veřejnoprávního vysílatele,“ uvedl mluvčí Jiří Hošna.
Slovenský rozhlas tak přišel především o spolupráci se zpravodajem Českého rozhlasu na Ukrajině Martinem Dorazínem. Někteří slovenští redaktoři pak vyjádřili obavu, kdo bude ruskou agresi pokrývat, protože vlastního zpravodaje v této oblasti nemají.
„Budeme nyní pozorně sledovat, jakým způsobem bude nové vedení STVR jednat a zda bude vysílání STVR splňovat nároky kladené na médium veřejné služby, především v oblasti svobody projevu, nezávislosti a vyváženosti,“ řekl Hošna.
Přeměna
Slovenská vládní koalice od počátku kritizovala veřejnoprávní RTVS a avizovala, že chce kompletně změnit její fungování. V červenci pak vešel v platnost zákon o zrušení veřejnoprávní stanice Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) a o zřízení její nástupkyně pod názvem Slovenská televize a rozhlas (STVR). Tento krok měl za přímý následek, že ve funkci skončil dosavadní generální ředitel Ľuboš Machaj.
Fico chce po návratu pomstu, a ne smír. Polovina slovenské společnosti se bojí omezení demokracie
Číst článek
Opozice i nespokojení zaměstnanci RTVS zákon už dříve kritizovali a označili ho za prostředek, kterým chce vládní koalice ovládnout veřejnoprávní médium.
Médium zatím vede Igor Slanina, kterého dočasně dosadil do funkce místopředseda sněmovny Peter Žiga. Příštího řádného ředitele STVR bude podle zákona volit rada televize a rozhlasu v novém složení, také dosavadním členům rady RTVS totiž skončilo funkční období.
Čtyři členy rady STVR jmenuje ministryně kultury Martina Šimkovičová, zbylých pět zvolí parlament. Nejbližší řádná schůze slovenské sněmovny je plánována na září.
V pondělí se pak také konal v Bratislavě pochod a následná demonstrace proti ministryni kultury Šimkovičové. Organizátoři s odvoláním na informace policie uvedli, že se protestu zúčastnilo devět tisíc lidí. Mezi vystupujícími byl i redaktor veřejnoprávní televize a člen stávkového výboru Vladimír Amrich, který kritizoval kroky vedení v posledních dnech.
„Na účelové změny už naše instituce doplatila. Namísto rozvoje instituce – zpravodajství, publicistiky, dětské či dokumentární tvorby se peníze daňových poplatníků vyhodí na drahý rebranding,“ řekl.
