Slovensko nemá už čtvrt roku obsazený post předsedy parlamentu. Peter Pellegrini se totiž přesunul do prezidentského křesla a tuto pozici zastává náhradník. Šéf nejmenší vládní strany SNS Andrej Danko si na tuto svou oblíbenou funkci dál dělá zálusk a trvá na přerozdělení mocenských pozic ve vládní trojkoalici. A to i přesto, že podpora SNS je mizivá, volební výsledky bídné a na funkci šéfa parlamentu má dle koaliční smlouvy nárok strana Hlas.

Bratislava 5:00 5. července 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vztahy ve slovenské vládní koalici nejsou ideální a hlavním viníkem není nikdo jiný než Andrej Danko, jehož požadavky na post předsedy parlamentu dráždí koaliční Hlas. Šéf Slovenské národní strany (SNS) byl v čele Národní rady už v letech 2016–2020 během vlády Směru, SNS a Most-Híd a rád by si to zopakoval.

Fico bude mít po atentátu trvalé následky, řekl Kaliňák. Premiér se brzy objeví na veřejnosti

Číst článek

Přestože je čtvrtá vláda Roberta Fica u moci pouze tři čtvrtě roku, Danko už dokázal její stabilitu hned několikrát narušit. Velmi pozdě si totiž uvědomil, že se mu nelíbí rozdělení sil tří vládních stran v koaliční smlouvě a prakticky ihned od jejího říjnového podepsání opakovaně žádá její přepracování.

Dle dohody náleží Směru sedm vládních postů včetně premiéra, Hlasu taktéž sedm a navíc předseda parlamentu a SNS tři ministerská křesla.

‚Politický dluh‘

Danko jako kolovrátek opakuje, že je třeba toto rozložení sil změnit.

A to i v situaci, kdy jsou preference SNS stabilně pod pětiprocentní hranicí a sám v prezidentských i evropských volbách vyhořel. Z červnového modelu agentury NMS Market Research pak vyšlo, že SNS od zářijových parlamentních voleb ztratila téměř polovinu svých voličů a tyto úbytky nedokáže plně kompenzovat.

V dubnu Slováci zvolili novou hlavou státu dosavadního předsedu parlamentu a šéfa Hlasu Petera Pellegriniho. Tím se dle Danka narušila rovnováha. Vychází přitom z toho, že Hlas má nyní k výše zmíněnému rozdělení moci i post prezidenta, s čímž se v koaliční smlouvě nepočítalo. Mluví tak i o tom, že má Hlas „politický dluh“.

SNS chce na Slovensku získat silnější pozici v koalici. Doufá v obsazení volného postu předsedy parlamentu

Číst článek

Šéf SNS původně na prezidenta také kandidoval, jeho podpora se držela v nižších jednotkách procent, i proto ještě před prvním kolem odstoupil, Pellegriniho však podpořil až před druhým kolem. Před tím prvním na něj v dost osobní rovině naopak útočil.

V červnových eurovolbách se pak Danko chtěl nechat zvolit europoslancem, ovšem také (ke smutku všech zúčastněných) pohořel. Sice si na kandidátku za sebe naskládal všechny své ministry a poslance, výsledkem ale bylo jen tragických 1,9 procenta. To je pro SNS historicky nejhorší výsledek, ať už počítáme evropské, nebo parlamentní volby.

Ani dvojnásobná blamáž mu ale nebrání v tom, aby pro sebe požadoval post předsedy parlamentu, který Pellegrini uvolnil.

Předseda národovců totiž neváhal a záhy přišel s originálním vysvětlením. „SNS získala důvěru v parlamentních volbách. Lidi nám teď vzkázali, abychom setrvali ve vládě, více spojovali koalici a pracovali na zákonech,“ zhodnotil výsledek Danko.

Přiznal však, že pro něj šlo do budoucna o velké ponaučení pro tvorbu kandidátky: „Není na místě jít v plné síle, protože to možná mnozí voliči nepochopili.“

„Snaha Andreje Danka přesvědčit veřejnost, že volební fiasko je výsledkem tužby jejich voličů, aby neodešli do Bruselu, zůstali na Slovensku a pracovali pro stát, je ještě větší trapas než samotných 1,9 procenta,“ zhodnotil zástupce šéfredaktorky deníku SME Jakub Filo.

Hlasu dochází trpělivost

Sága s neobsazeným postem šéfa parlamentu tak pokračuje dál, s Dankem ale předákům Hlasu pomalu dochází trpělivost.

Slovenský ministr vnitra po atentátu: buď ho dohoní politická odpovědnost, nebo mocensky posílí

Číst článek

Už na konci května se do něj pustila vicepremiérka Denisa Saková. „Andrej Danko neví, jestli chce být europoslancem, předsedou parlamentu nebo jestli nechce další ministerstvo. Každý den pracujeme s jiným scénářem,“ postěžovala si v TA3.

Přesně o měsíc později ji napodobil i ministr práce a taktéž místopředseda Hlasu Erik Tomáš. Vadí mu, že SNS v rozporu s programovým prohlášením vlády blokuje přijetí zákona o minimální mzdě. „Musím si položit otázku, že pokud vládní koalice nedokáže zahlasovat za vlastní programové prohlášení, tak jaký má vůbec smysl?“ ptal se.

Podle Fila šéf SNS své koaliční partnery svými přemrštěnými požadavky a neustálými stížnostmi vytáčí doběla. „Pořádně je štve. A to jsem ještě použil velmi slušné slovo. Je pro ně ale velmi pohodlný, ideologicky si v základu rozumí a souzní i v tom, že by chtěli ze Slovenska udělat autokratičtější stát a ne skutečnou demokracii,“ popsal s tím, že právě kvůli tomu jej nakonec v koalici tolerují.

Předáci Hlasu zároveň při každém Dankově výpadu připomínají, že podepsal koaliční smlouvu, v níž je jasně psáno, že pozice předsedy parlamentu patří jim. Ustoupit ale nechce ani jedna strana.

I proto tak stále není spor vyřešený a od Pellegriniho zvolení prezidentem dočasně zaskakuje místopředseda parlamentu Peter Žiga (Hlas). Když se však uvolnila pozice jiného místopředsedy parlamentu Ľuboše Blahy (Směr) po jeho zvolení do europarlamentu, koalice jej urychleně nahradila jeho spolustraníkem Tiborem Gašparem.

„V Hlasu si řekli, že volbu předsedy a dovolbu místopředsedy vůbec nespojí, takže koaliční většina Gašpara zvolila, zatímco kandidát Hlasu na předsedu Richard Raši sedí v koutě a dívá se do stěny,“ glosoval to komentátor Peter Tkačenko.

Situace je zablokovaná i proto, že předáci Směru v tomto souboji straní Dankovi. Ještě před atentátem to zmiňoval i Fico. „Sice by bylo dobré, kdyby se tři koaliční strany podělily o tři pozice ústavních činitelů (prezident Pellegrini, premiér Fico a předseda parlamentu Danko), ale respektuji, že dle koaliční smlouvy patří místo šéfa parlamentu Hlasu,“ říkal v dubnu.

‚Nepřejí si mír, ale eskalaci napětí.‘ Fico využil volby do europarlamentu ke kritice západních zemí

Číst článek

I ministr obrany a vicepremiér Robert Kaliňák (Směr) říká, že by dobrým řešením sporu mohlo být, kdyby se do čela parlamentu postavil lídr SNS. „Myslím si, že pro stabilitu a vyváženost koalice je to dobrý návrh. Podporuje ho jak Robert Fico, tak já. Andrej Danko byl dobrý předseda parlamentu,“ řekl Kaliňák.

Poslanec SNS Roman Michelko už ostatně přiznal, že kdyby Směr Dankovy ambice nepodporoval, už by bylo dávno po sporu a šéfem parlamentu je nominant Hlasu.

Klíčem premiér Fico

Jelikož se koalici celý spor nepodařilo vyřešit před eurovolbami ani po nich, shodly se nakonec vládní špičky, že se spory pokusí vyřešit během letních prázdnin a v září se budou snažit být znovu jednotní.

I proto tak před prázdninami některé nejvíce sporné body odložili. Kromě pozice šéfa parlamentu jde například i o kontroverzní zákon o nevládních organizacích, které chce SNS označovat za „organizace se zahraniční podporou“.

Klíčovým hráčem pro soudržnost i vnitřní vztahy ve vládě je premiér Fico, který by se měl postupně vracet do výkonu funkce. Jak však zmínil vicepremiér Kaliňák, který jej v řízení kabinetu zastupuje, bude mít trvalé zdravotní následky.

V předprázdninové televizní diskusi řekl Danko, že pro vyřešení vnitrokoaličních sporů a toho, kdo nakonec bude novým šéfem parlamentu, bude klíčový trojrozhovor Fica, Pellegriniho a jeho samého. „Najdeme kompromis,“ je si jistý.

Pokud by ani jedna strana nakonec neustoupila, je možné, že se nouzová varianta, kterou je zastupující předseda Žiga, prodloužila na neurčito. Klidně až do září 2027, kdy přijdou na řadu řádné parlamentní volby.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít