Atmosféra na konspiračních webech na Slovensku je ještě dál, než jsou jen deepfake videa, říká expert
Označování médií za „nepřátelská“ je trend, který se objevuje čím dál častěji, říká v rozhovoru pro slovenský Denník N odborník na nenávistné online kampaně namířené proti novinářům a člen organizace International Press Institute Javier Luque.
Polarizaci podle něj zvyšuje fenomén zvaný othering, který často využívají populisti. Rozdělují totiž společnost na ty, kteří jsou „s námi“ a na ty „ostatní“. Tím vytvářejí propast mezi dvěma segmenty společnosti. Jednou ze strategií je označování všech nezávislých a kritických médií za nepřátelská nebo přímo za cenzorní.
Novináři by určitě měli informovat o různých úhlech pohledu, pokud se zakládají na všeobecně potvrzených skutečnostech. Je ale třeba rozlišit informaci od názoru. I názor, který není založený na realitě, musí být respektován.
Luque nicméně upozorňuje, že od respektování jiného názoru je daleko k tomu, abychom stanoviskům bez minimální věrohodnosti dávali prostor ve veřejnoprávních médiích. To totiž otevírá dveře nebezpečné rétorice.
‚Za to, že jsem řekl pravdu‘. Televize Markíza dala výpověď moderátorovi Kovačičovi, kritizoval vedení
Číst článek
V rámci investigativy Decoding the Disinformation Playbook si odborníci všimli, že populisté ve vícero evropských zemích šíří narativy namířené proti médiím. Snaží se je například vykreslit jako hlásné trouby pracující v zájmu nějaké globální ekonomické moci. Cílem je v konečném důsledku narušit důvěru ve vědecky potvrzené informace založené na důkazech, aby už lidé sami nevěděli, co si mají myslet.
Boj proti mainstreamu
Existují tři hlavní narativy, upozorňuje expert. První je, že média jsou hlásné trouby globální moci. Podle druhého jsou média cenzory pravdy a třetí narativ pracuje s ponižováním prostřednictvím tvrzení, že novináři nejsou dostatečně inteligentní na to, aby dokázali poznat, co je pravda, a co není.
Existuje prý ale ještě čtvrtý narativ – jde o vytváření dojmu obětí a bojovníků za svobodu, kteří bojují proti mainstreamu. Tato myšlenka je už velmi konspirativní a prezentuje všechna trochu kritická média jako nepřátelská. Vnímá je jako součást mafie se specifickým cílem a agendou.
Seznam zakázaných médií vytvořil Kreml náhodně. Cílí na ty, kteří by na ně namátkou klikli, říká expert
Číst článek
Tvrzení těchto skupin jsou nesmírně účinná, protože identifikují nepřítele a určují jasný cíl, kterým je nepřítele porazit. Apelují na negativní emoce jako strach nebo hněv a dávají svým následovníkům nový smysl. Z lidí, kteří se cítí být na okraji společnosti, dělají hrdiny.
V rozhovoru přišla řeč také na nedávný atentát na slovenského premiéra Roberta Fica, který Luque jednoznačně odsoudil. „Pokus ukončit život slovenského premiéra je děsivý a v Evropě nastavuje velice nebezpečný precedens,“ prohlásil.
Dodal ale, že ho zároveň znepokojuje rétorika, jež dělá terč z každého novináře a média, které nejde přesně podle vládní linie. V tomto ohledu má Slovensko bohužel velmi tragický precedens už ve vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, k níž došlo před šesti lety.
Tato vražda měla vyslat jasný vzkaz, že jakýkoliv pokus o diskreditaci a obviňování ze strany médií může mít reálně hrozivé následky. Podobná rétorika vytváří prostředí, ve kterém jsou útoky na média ospravedlnitelné a legitimní. To je velmi nebezpečné pro samotné novináře, ale i pro demokracii jako takovou, myslí si Luque.
‚Britská agentka‘
Například ve Španělsku krajní pravice živí konspirační teorie, které dělají cíl z jakýchkoliv nezávislých médií a takzvaných „fact-checkerů“, tedy ověřovatelů pravdy. Ti kritizují výroky krajní pravice a uvádějí je na pravou míru. Útoky proti nim dospěly do takového stadia, že novináři dostali policejní ochranu během kampaně před parlamentními volbami.
V roce 2013 se odehrál jeden šokující případ v Turecku. Když tamní korespondentka BBC Selin Giritová informovala o násilně potlačených protestech. Starosta Ankary se tehdy rozhodl spustit kampaň na Twitteru, ve které své sledující naváděl, aby používali #SelinGiritYouAreBritishSpy, tedy „Selin Giritová, jsi britská agentka“. Jméno i fotografie novinářky se dostaly až na titulky tureckých provládních médií.
‚Zpravodajci to vidí jinak.‘ Ve sporu o blokaci webu AC24 vypovídali i svědci z ‚alternativních‘ médií
Číst článek
K podobnému případu došlo i v Německu, kde lokální novinář upozornil na propojení krajní pravice s antivaxerským hnutím. Tamní krajně pravicoví lídři tehdy začali zveřejňovat, kde právě dotyčného novináře, údajně jen tak mimochodem, zahlédli. Jde o třicátníka, který dnes kvůli vlastnímu bezpečí musí držet v tajnosti, kde bydlí.
Vloni 28. září, tedy dva dny před slovenskými parlamentními volbami, se na internetu objevila falešná nahrávka rozhovoru novinářky Moniky Tódové s šéfem strany Progresivní Slovensko Michalem Šimečkou. Na umělou inteligencí vytvořeném zvuku se novinářka a politik bavili o tom, jak má jeho strana zajištěnou manipulaci hlasů.
Tento případ upoutal hlavně proto, že šlo o jeden z prvních pokusů v Evropě ovlivnit výsledky parlamentních voleb za použití umělé inteligence a útočit na opoziční stranu a důvěryhodnost novinářky najednou. Podle Luqueho se ukázalo, že atmosféra na konspiračních a proruských kanálech na Slovensku je ještě dál, než je jen použití deepfake videa.
‚Jednoduše nejsou‘
„Lidé by si měli uvědomit, že novináři nejsou privilegovanými členy společnosti. Nejsou dobře placení Georgem Sorosem ani žádnou globální ekonomickou mocí. Jednoduše nejsou,“ podotýká expert.
Zájem o zpravodajství upadá. Nejvíce lidé v tuzemsku věří Českému rozhlasu
Číst článek
Mnozí žurnalisté, kteří ze svého platu sotva zaplatí nájemné, si rozmyslí, jestli jim napsání nějakého článku a zveřejnění jisté informace stojí za smršť nadávek na sociálních sítích, koordinované útoky nebo ukazování prstem od politických lídrů.
„Pokud by se trollům podařilo umlčet všechny nezávislé publicisty a média, stali bychom se společností, ve které lidská práva nejsou prioritou,“ varuje Luque. Jedno ze základních lidských práv je totiž právo na vlastní názor a ten si můžeme vytvořit jen, pokud existuje pluralita médií.
„Cílem útoků v konečném důsledku nejsou novináři samotní, ale jejich publikum. Když je totiž narušena jeho důvěra a veřejnost už neví, čemu má věřit, vytvoří se úrodná půda pro dezinformace,“ uzavírá v rozhovoru pro slovenský Denník N odborník na nenávistné online kampaně proti novinářům Luque.
