Analytik: Facebook už nedominuje sociálním sítím. Pozornost stále více získává formát krátkého videa
Facebook už nedominuje sociálním sítím, pozornost uživatelů se rozmělňuje mezi jednotlivé platformy. Zároveň klesá jeho význam jakožto zdroje zpráv. To je jeden ze závěrů rozsáhlé zprávy oxfordského institutu Reuters pro studium žurnalistiky. V pořadu Jak to vidí... na Dvojce ji hodnotí analytik Josef Šlerka.
Oxfordský institut Reuters pro studium žurnalistiky publikoval analýzu, ve které podrobně popisuje stav médií ve světě na základě průzkumů v jednotlivých zemích. Zpráva hodnotí vývoj mediálního trhu, používání zdrojů nebo také důvěryhodnost jednotlivých mediálních značek.
Host: Josef Šlerka, datový analytik a vedoucí oboru Studia nových médií na FF UK. Moderuje Zita Senková
„Tento report je velmi výživný a volně dostupný na internetu,“ shrnuje analytik Josef Šlerka a doporučuje posluchačstvu, aby si zprávu přečetlo celou.
„Podle mě obsahuje několik zajímavostí. Tou první je, že potvrzuje rozpad dominance Facebooku v rámci sociálních sítí. Stále klesá jakožto zdroj zpráv a přístupu ke zpravodajství. Neustanovil se nový král, spíše se pozornost rozdělila mezi jednotlivé platformy,“ vysvětluje.
Zájem o zpravodajství upadá. Nejvíce lidé v tuzemsku věří Českému rozhlasu
Číst článek
TikTok jako Google pro mladé
„Další zajímavostí je, že v tuto chvíli pozornost lidí nejvíce získává video a zejména krátké video, a to i ve zpravodajství. Platforma TikTok předstihla Twitter jako zdroj zpráv, což může být překvapivé, protože máme TikTok spojený se zábavnými videi, ale třeba mladší generace ho využívá jako vyhledávače,“ uvádí Šlerka.
Za třetí zajímavou informaci reportu Reuters označuje odborník nástup influencerů a osobností jako zdrojů informací. „Veřejnost k nim začíná upírat svoji důvěru vlastně možná mnohem víc než ke klasickým médiím nebo ke značkám.“
‚Sociální sítě můžou poškodit zdraví.‘ Americký hygienik žádá výzvu o bezpečnosti dětí na internetu
Číst článek
Zpravodajství? Deprese a nuda
Současným trendem napříč generacemi také je, že se lidé zpravodajství snaží cíleně vyhýbat. Někteří ho totiž považují za depresivní a nudné.
„Víme, že v Česku je to trend dlouhodobý a běžný. Teď vidíme, že je to trend světový,“ vysvětluje Šlerka. „Zásadním problémem je informační zahlcení. A část lidí potom získává pocit, že dostává ze zpráv pouze negativní informace, ale nemá šanci to změnit.“
„Zároveň se objevuje to, že lidé dávají přednost jedné konkrétní zprávě, která se rozvíjí, ke které se něco přidává. To by ukazovalo na to, že jsme přehlceni množstvím, ale byli bychom rádi, kdy přišla jedna zpráva za den, ale zato pořádně a do hloubky zpracovaná.“
Zásah do soukromí pro dobrou věc? Zrušit šifrování zpráv by nemuselo dopadnout dobře
Číst článek
Kde zapojit AI?
Mezi témata, která společnost zajímají, patří zejména zprávy ze světa a lokální politika.
„Ve výzkumu se objevuje ještě jedna zajímavá otázka: u jakých typů zpráv by lidem nevadilo, kdyby byly z větší části generované umělou inteligencí,“ říká Šlerka.
Podle zprávy Reuters z odpovědí vychází, že zprávy z politiky a o zločinu od umělé inteligence nechceme. Naopak sport a lifestylová témata klidně můžou být z menší i větší části generovaná uměle.
„Sport a lifestyle je něco, u čeho se chceme emočně vydovádět, nezáleží tolik na tom, jak zpráva vznikla. Společnost a zločin je natolik důležitá věc, že chceme, aby tam pořád zůstal člověk jako ten, kdo je hlavním producentem obsahu,“ dodává Šlerka.
