‚Ten, kdo porazil Izrael.‘ Jak silný je Hizballáh, jakou má pozici v Libanonu a může ho vláda podpořit?
Po týdnech spekulací Izrael v noci na úterý zahájil pozemní operaci do jižního Libanonu. Rozhodl se tak opět zakročit proti Hizballáhu, který je označován za „nejsilněji ozbrojeného nestátního aktéra“ a který si od roku 2006 v Libanonu nese „aureolu toho, kdo porazil Izrael“. Podle experta Ondřeje Beránka přitom nelze čekat, že libanonská vláda Hizballáh při pozemní operaci vojensky podpoří. Analytik Josef Kraus ale míní, že to vyloučit nelze.
‚Ten, kdo porazil Izrael.‘ Jak silný je Hizballáh, jakou má pozici v Libanonu a může ho vláda podpořit?
Je to téměř rok, co Izraelem otřásl brutální útok palestinského teroristického hnutí Hamás, jehož komanda zabila přes tisíc lidí a stovky dalších unesla do Pásma Gazy. Události ze 7. října 2023 odstartovaly dosud pokračující válku v Pásmu Gazy, během níž zemřely podle úřadů pod vlivem Hamásu desítky tisíc lidí. Vyostřily také situaci na severní hranici, která odděluje Izrael od Libanonu. Hamás totiž podpořilo také libanonské militantní hnutí Hizballáh, které zahájilo ostřelování severní části Izraele.
Izrael se rozhodl pro válku s Hizballáhem. Pozemní invaze do Libanonu je další krok, říká expert
Číst článek
Vzdušné útoky Hizballáhu od té doby pokračují na každodenní bázi, což Izrael nutí k vyklízení pohraničních obcí na severu země a evakuaci tamních obyvatel. Na to Izrael zase odpovídá pravidelnými vzdušnými údery a už dříve pohrozil rozsáhlejší operací, která by umožnila návrat desetitisíců evakuovaných Izraelců do svých domovů.
Situace se ještě vyostřila po útocích pagery a zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha, který vedl hnutí přes 30 let. Konflikt nicméně tvrdě dopadá nejen na Hizballáh, ale také na civilní obyvatelstvo Libanonu. Sám Hizballáh oznámil smrt nejméně 500 svých členů, podle agentury AFP ale v Libanonu dosud zahynulo více než 1000 lidí.
Zahájení pozemní operace v jižní části Libanonu nyní představuje další eskalaci. Proč je Hizballáh pro Izrael tak nebezpečný a jakou má v zemi podporu? I na to odpovídá následující souhrn otázek, které nastiňují, proti komu Izrael v Libanonu brojí.
Co je Hizballáh a jak vznikl?
Šíitské hnutí Hizballáh, což v arabštině znamená Alláhova strana či Strana Boží, se zrodilo během libanonské občanské války (1975–1990) po izraelské invazi v roce 1982. Izraelské síly tehdy v boji proti palestinskému hnutí odporu vpadly do Libanonu a zahájily okupaci téměř poloviny země. Hizballáh, který vznikl jako zastřešující organizace pro jednotlivé skupiny protiizraelských ozbrojenců, usiloval o vypuzení izraelských jednotek.
Hrozí totální válka s dopady na celý Blízký východ? Záleží na Hizballáhu a jeho spojencích, míní expert
Číst článek
Hnutí Hizballáh oficiálně vzniklo v roce 1985 zveřejněním manifestu, který popisuje jeho hlavní cíle: provést v Libanonu islámskou revoluci po vzoru íránské revoluce z roku 1979 a vytvořit zde šíitský islámský stát. Manifest zároveň slíbil věrnost vůdci íránské revoluce Sajjidu Rúholláhu Chomejnímu a zavázal se bojovat proti izraelské okupaci Libanonu a palestinských území. Po skončení občanské války pak Hizballáh na základě mírové dohody musel vytvořit vlastní politické křídlo a v roce 1992 poprvé kandidoval v celostátních volbách.
Z Hizballáhu se tak stalo etablované politické hnutí a zároveň nejmocnější vojenská síla v Libanonu. Jeho klíčovým spojencem a hlavním sponzorem je Írán, který v úterý večer zaútočil na Izrael raketami, což má být podle Teheránu mimo jiné odveta za zabití šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha. Íránský úder podle izraelských záchranářů podle prvních zpráv zranil několik lidí a na Západním břehu Jordánu zabil jednoho Palestince.
Mnohé země včetně Spojených států, Velké Británie, Ligy arabských států a několika arabských zemí naopak označují Hizballáh za teroristickou organizaci. Například Evropská unie zařadila na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.
„Hizballáh je uvnitř Libanonu jedním z nejsilnějších aktérů, a to na společenské, politické i ekonomické úrovni. Jedná se o jednu z největší politických stran v zemi – i co se týče zastoupení v libanonském parlamentu. Mnohem víc než politická strana je to ale celospolečenské hnutí, které na územích, jež fakticky spravuje, dubluje a někde vysloveně supluje libanonskou vládu. Třeba i v poskytování nejrůznějších služeb, jako je zdravotnictví, školství, náboženské služby nebo kultura, ale také rozvoj infrastruktury. V oblastech, jako je jih Libanonu nebo údolí Bekáa, fakticky představuje hlavní autoritu, nikoliv vláda v Bejrútu,“ popisuje pro iROZHLAS.cz odborník na bezpečnost a Blízký východ z Masarykovy univerzity Josef Kraus.
Jakou má Hizballáh pozici?
Hizballáh se v Libanonu těší podpoře zejména u té části tamního obyvatelstva, která z aktivit hnutí profituje. Jedná se především o šíity, kteří tvoří asi 32 procent libanonské populace. V podobném poměru jsou pak v Libanonu zastoupeny i dvě další hlavní skupiny – sunnité (31 procent) a křesťané (necelých 30 procent).
25:14
Izrael má Hizballáh dobře přečtený. Teď se ukáže, jestli je připraven na pozemní válku, říká Kalhousová
Číst článek
„Co se týče dvou dalších základních entit, to jsou muslimští sunnité a křesťané, ti mají vůči Hizballáhu jakýsi ambivalentní vztah. Na vnitropolitické úrovni ho vnímají jako rivala, nebo dokonce nepřítele – potenciálního nepřítele v případě, že by se země opět propadla do občanské války. Na druhé straně jej ale považují za jedinou efektivní sílu z hlediska obrany země před agresí souseda, kterým je Izrael,“ vysvětluje Kraus.
Připomíná také měsíc trvající druhou libanonskou válku, která se rozhořela v roce 2006 poté, co komando bojovníků Hizballáhu přešlo hranici a uneslo z izraelského území dva izraelské vojáky. Otevřený ozbrojený konflikt mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím následně trval 34 dnů a stál život 1200 Libanonců a 160 Izraelců.
„Třeba libanonští křesťané uznávají Hizballáh jako sílu, která v roce 2006 byla schopná zabránit hlubší izraelské vojenské invazi do země a nakonec izraelskou armádu z jihu Libanonu vyhnala. To se do té doby nikomu nepodařilo a Hizballáh si od té doby nese aureolu toho, kdo porazil Izrael,“ podotýká bezpečnostní analytik.
„Vzhledem k celé řadě historických událostí je Izrael v Libanonu vnímán, řekl bych zcela legitimně, jako hlavní vnější nepřítel a existence vnějšího nepřítele jinak rozdělené entity spojuje. Zatímco na domácí úrovni spolu sunnité, šíité a křesťané bojují o politický či ekonomický vliv, kdy je Hizballáh jedním z představitelů tohoto boje, na zahraniční úrovni Hizballáh do určité míry dokáže spojit Libanonce, kteří věří, že zajistí teritoriální integritu a bezpečnost země a udrží izraelská vojska vně Libanonu,“ dodává pro iROZHLAS.cz.
Jaký je vztah Hizballáhu s vládou?
Podle odborníka z Masarykovy univerzity by se vztah Hizballáhu s libanonskou vládou dal do značné míry popsat jako konkurenční. Přestože je Hizballáh jednou z největších politických stran zastoupených v parlamentu, jeho podíl na libanonské vládě je problematický – zejména proto, že má v mnohých koutech světa včetně USA status teroristické organizace.
Izraelská armáda svádí v Libanonu intenzivní boje. ‚Necestujte jižně od řeky,‘ varuje
Číst článek
„Například Evropská unie nebo třeba Mezinárodní měnový fond přitom dost často podmiňují různé finanční půjčky tím, že teroristická organizace Hizballáh nebude součástí libanonské vlády. Pokud by byl Hizballáh včleněn do libanonské vlády, Libanon si nesáhne na mezinárodní rozvojovou nebo humanitární pomoc, což vzhledem k tomu, jak bídně na tom země je ekonomicky i jinak, by bylo hodně problematické. Zároveň ale nemít Hizballáh ve vládě znamená, že si vytváříte jakousi opozici, která potom bude torpédovat celou řadu vládních rozhodnutí. Ta buď nebudou přijata, anebo budou, ale nebudou mít legitimitu u té části společnosti, která podporuje Hizballáh,“ vysvětluje Kraus.
„Aby toho nebylo málo, libanonský politický systém, který byl vytvořen na konci libanonské občanské války na přelomu 80. a 90. let, je v podstatě výstupem mírových rozhovorů mezi jednotlivými válčícími stranami. Dává sunnitům, šíitům i křesťanům právo veta pro celou řadu politických případů tak, aby se entity dokázaly domluvit, není proto možné jednu entitu z politických rozhodnutí vynechat. To se týká třeba volby prezidenta, který je dle této mírové dohody vždy libanonským křesťanem, ale musí pro něj hlasovat všechny libanonské entity. Pokud si jedna z nich postaví hlavu, člověk se prezidentem nestane. A to se nyní děje v Libanonu posledních několik let. Libanon tedy fakticky prezidenta nemá, protože se entity nejsou schopné domluvit na kompromisním kandidátovi,“ říká Kraus s tím, že v tomto ohledu má Hizballáh jistý „vyděračský potenciál“.
Proč je pro Izrael tak nebezpečný?
Na základě Taífské dohody, která na přelomu 80. a 90. let ukončila libanonskou občanskou válku, se Hizballáh stal jedinou milicí v zemi, která si mohla ponechat své zbraně. S podporou Íránu přitom arzenál Hizballáhu v následujících letech dál narůstal.
Masivní útok pagery v Libanonu nemá obdoby. Hizballáh na to musí reagovat, říká odborník
Číst článek
Například analýza Centra pro strategická a mezinárodní studia z roku 2018 označila Hizballáh za „nejsilněji ozbrojeného nestátního aktéra na světě“. Podle propočtu Mezinárodního institutu pro strategická studia, na který odkazuje Rada pro mezinárodní vztahy, měl Hizballáh v roce 2020 z dispozici na 20 tisíc aktivních bojovníků a asi 20 tisíc záložníků vybavených arzenálem ručních palných zbraní, tanků, dronů a nejrůznějších raket dlouhého doletu.
„Hizballáh je rozhodně nejnebezpečnější nestátní aktér v oblasti. Během čtyř desetiletí své existence se vyvinul do polovojenské organizace disponující početným arzenálem raket, včetně těch se sofistikovanými naváděcími systémy, které jsou schopné zasáhnout Izrael hluboko ve vnitrozemí. V jeho řadách jsou zkušení bojovníci, kteří prošli důkladným výcvikem díky kontaktům s íránskými revolučními gardami a syrskou armádou. Mnozí se rovněž zapojili do občanské války v sousední Sýrii, kde pomohli syrskému diktátorovi pozabíjet stovky tisíc Syřanů,“ upozorňuje vědecký pracovník Orientálního ústavu AV ČR Ondřej Beránek pro iROZHLAS.cz.
„Postavení Hizballáhu dále posilují úzké vazby na Írán, který mu poskytuje finanční pomoc, vyspělé zbraňové systémy i výcvik. Díky Hizballáhu má Írán přístup do pěti kolabujících arabských států: Libanonu, Sýrie, Jemenu, Iráku a Gazy. Rizikovost pro Izrael dále zvyšuje i geografická realita – Hizballáh operuje zejména v jižních oblastech Libanonu, a je tedy schopný provádět přímé přeshraniční útoky. Jeho aktivity se ale neomezují pouze na území Izraele. Je schopen provádět tajné operace v Evropě, Jižní Americe i Africe. A konečně Hizballáh představuje i významnou politickou sílu v Libanonu, kterou tamní vláda nemůže ignorovat ani kontrolovat,“ dodává.
V jaké je Hizballáh kondici?
Přestože Hizballáh patří mezi nejnebezpečnější aktéry ohrožující Izrael, v posledních dvou týdnech zasadil židovský stát libanonskému hnutí hned několik velmi tvrdých ran – od pagerových útoků přes masivní letecké údery na jihu a východě Libanonu až po zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha. Vyvstává proto otázka, v jaké je nyní Hizballáh vlastně kondici a jak tvrdě ho izraelské údery zasáhly.
22:34
Netanjahu se odráží ode dna. Jeho popularita opět roste, pomáhají mu aktuální střety s Hizballáhem
Číst článek
„Umím si představit určitou míru paralýzy hnutí, protože nejde jen o fyzickou likvidaci celé řady polních velitelů, ale také dalších lidí, kteří ve vojenské struktuře figurují poměrně vysoko. Pokud vám zlikvidují velení, domluvit se na něčem je poměrně zásadní problém. Paralýza ale může vyvěrat i z možné problematické komunikace uvnitř Hizballáhu – po pagerovém a vysílačkovém útoku si dovedu představit, že je elektronická komunikace uvnitř Hizballáhu nyní zapovězená,“ odhaduje Kraus s tím, že rozdávat rozkazy nebo šířit informace nyní pro členy Hizballáhu přestavuje problém. Ohrožují tím nejen bezpečnost dané informace, ale také jich samotných.
„Pokud nějaký velitel začne používat elektronické zařízení, aby vydával rozkazy, vystavuje se bezpečnostnímu riziku, že na něj Izraelci provedou útok. To se v posledních dnech v Libanonu skutečně děje a Hizballáhu to výrazně komplikuje život. Na vojenské úrovni tedy minimálně zhoršení schopností bude, dost možná i paralýza, ale to můžeme odhadnout až na základě výstupů, které se teď vytváří. Jak bude Hizballáh reagovat na izraelskou invazi, jestli bude schopný obrany, nebo dokonce vytlačování izraelských sil ze země, nebo naopak nebude schopný téměř ničeho a Izraelci si tam budou dělat, co chtějí,“ míní.
Podle odborníka Ondřeje Beránka nicméně Írán udělá „vše, co bude v jeho moci“, aby zajistil další existenci svého klíčového spojence.
„Likvidace Nasralláha pro něj představuje citelnou ránu, zvlášť poté, co Izrael do značné míry omezil akceschopnost Hamásu. Íránský vůdce Chameneí ale čelí zásadnímu dilematu, jak reagovat, aby neztratil tvář. Pokud by totiž reagoval až příliš silně, nemusí to jeho režim přežít. Když by naopak reakce byla příliš slabá, může to podnítit úvahy o jeho nástupnictví,“ vysvětluje Beránek.
Kdo nahradí vůdce Nasralláha?
Nahrazení nejvyššího vůdce šíitského militantního hnutí Hasana Nasralláha, který zemřel při pátečním izraelském náletu na jižní předměstí Bejrútu, pro Hizballáh nebude snadné.
8:50
‚Bude záležet na reakci Hizballáhu.‘ Podle experta není izraelská pozemní operace na spadnutí
Číst článek
„V čele Hizballáhu stál 32 let a za tu dobu si vybudoval velmi silné postavení – stal se nejmocnějším mužem Libanonu, aniž by zastával nějakou veřejnou funkci. Izraelské útoky navíc v posledních dnech zlikvidovaly řadu případných nástupců, narušily vojenskou strukturu Hizballáhu a odhalily jeho závažné bezpečnostní slabiny. Ke zvažovaným jménům patří například Hášim Safíjuddín, Nasralláhův bratranec a člověk s úzkými vazbami na Írán,“ říká Beránek a poukazuje na další dvě postavy, které by mohly Nasralláha nahradit.
Jedním z nich je Naím Kásim – blízký Nasralláhův spolupracovník a klíčový muž v ideologických a politických rozhodnutích, které Hizballáh v posledních desetiletích učinil. Právě Kásim také před smrtí Nasralláha působil jako jeho zástupce a nyní vystupuje jako úřadující vůdce Hizballáhu. Druhé jméno je pak Váfik Safá, který stojí v čele bezpečnostních a zpravodajských operací Hizballáhu.
„V souvislosti s nástupnictvím je ale možná dobré připomenout si historii. Nasralláh není první vůdce Hizballáhu, kterého Izrael zabil. V roce 1992 se mu podařilo zlikvidovat Abbáse Musávího, tehdejšího generálního tajemníka Hizballáhu. Jeho ztráta se tehdy považovala rovněž za stěží nahraditelnou, Hizballáh ovšem přežil. Do jeho čela se postavil nový muž, teprve 32letý Hasan Nasralláh. Odstartovalo to proměnu Hizballáhu z gerilové organizace do válečnými konflikty protřelé organizace s desítkami tisíc bojovníků,“ dodává Beránek.
Jaká bude reakce na pozemní operaci?
Otázkou také zůstává, jak na pozemní operaci Izraele zareaguje samotný Hizballáh a jak libanonská vláda. Podle prohlášení izraelské strany mají být cílem pozemních razií na jihu Libanonu stanoviště Hizballáhu, odkud hnutí údajně plánovalo teroristický útok na sever Izraele podobný tomu z loňského 7. října.
Tel Aviv přitom zdůrazňuje, že nejde o operaci namířenou proti libanonskému lidu, ale Hizballáhu samotnému. Libanonské šíitské hnutí v prvotním prohlášení popřelo, že by izraelští vojáci vstoupili na libanonské území. Zároveň ale uvedlo, že je připravené na možnost „přímé konfrontace s nepřátelskými silami, které by se odvážily či pokusily vstoupit do Libanonu“.
Podle Beránka přitom nelze očekávat, že by libanonská vláda Hizballáh během izraelské vojenské operace vojensky podpořila.
Izrael zaútočil na Bejrút. Obytnou budovu v hlavním městě Libanonu údajně zasáhl dron, zemřeli dva lidé
Číst článek
„Libanonská politická scéna je značně fragmentovaná. Najdeme v ní aktéry v zásadě prozápadní, odmítající vliv Hizballáhu, stejně jako síly proíránské či prosyrské. Vzhledem k těmto rozporům nelze čekat jednotnou reakci libanonské politické reprezentace. Libanon samotný navíc už mnoho let čelí zásadním existenčním problémům, které vyvrcholily v roce 2019, kdy jeho ekonomika málem zkolabovala. I vzhledem k této realitě nejde očekávat, že by libanonská vláda oficiálně posvětila vojenské kroky Hizballáhu a aktivně jim pomáhala, navíc když je její armáda do značné míry závislá na západní pomoci,“ odhaduje Beránek.
Podle něj tak můžeme ze strany libanonské vlády očekávat jen slovní odsouzení izraelských kroků a případného porušení národní suverenity, stejně jako v případě války v roce 2006. Jak nicméně podotýká bezpečnostní analytik Josef Kraus, vojenskou podporu ze strany Libanonu zcela vyloučit nelze.
„Úplně bych to nevylučoval, ale v tuto chvíli mi to přijde jako méně pravděpodobné. Oproti tomu více pravděpodobná varianta je, že se libanonská vláda stáhne z toho, co nyní Izraelci označují za tvorbu nárazníkového pásma, a nechá Hizballáh, aby si tam vyřizoval účty s Izraelci. Teď se uvidí, jestli je toho Hizballáh reálně schopen, nebo jsou jeho vojenské schopnosti tak otřesené a paralyzované, že se na efektivní odpor nezmůže a bude pokračovat na podobné nebo stejné lince jako doposud. To znamená spíše ostřelování izraelského teritoria za pomoci improvizovaných raket nebo raket dovezených z Íránu, kdy se nic zásadního nezmění,“ říká Kraus pro iROZHLAS.cz.
„Nebo se naopak ukáže, že vojenské schopnosti Hizballáhu nadále přetrvávají, že byla jeho velitelská struktura rychle obnovena nebo zůstala zachována, a bude se dostávat do přímé konfrontace s izraelskými silami. Potom bude záležet na tom, jak dobře jsou Izraelci připravení a zásobení, protože paralelně s tím vedou velice intenzivní vojenskou kampaň v Pásmu Gazy. A také záleží na tom, jak je připraven samotný Hizballáh. To už je ale věštění z koule,“ uzavírá Kraus.
