Navzdory výzvám izraelské armády, aby tak zatím nečinili, se v neděli do vesnic u hranic s Izraelem snaží vrátit stovky obyvatel, které odtud před více než rokem vyhnaly střety Izraelem a Hizballáhem.
Postupné stahování jednotek bude v etapách pokračovat i po uplynutí lhůty, a to po domluvě se Spojenými státy, uvádí v prohlášení úřad izraelského premiéra.
„Spojené státy tam mají malý kontingent a mluví se o tom, že americké jednotky budou staženy,“ řekl Jiří Schneider, dřívější velvyslanec v Izraeli a bezpečnostní analytik.
Loni 27. listopadu začalo platit příměří, které mezi Izraelem a Hizballáhem zprostředkovaly Spojené státy a Francie. Obě strany se ale vzájemně obviňují z jeho porušování.
„Povstalci byli prostě najednou velmi úspěšní a zbořilo se to jako domeček z karet,“ popisuje pád režimu Bašára Asada v Sýrii bezpečnostní expert Jiří Schneider.
„Evropu bude situace v Sýrii zajímat speciálně kvůli migraci, Ameriku kvůli zájmům, které tam dlouhodobě má,“ popisuje politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Postup povstalců však ve třetím největším syrském městě vyvolal u obyvatel obavy. Tisíce z nich se podle exilové organizace a místních zdrojů rozhodly Homs opustit.
„To, jak rychle budou syrští spojenci schopní se zmobilizovat, je momentálně klíčová proměnná,“ říká k aktuálnímu dění v Sýrii odborník Jan Daniel. Co se v zemi odehrává, shrnují otázky a odpovědi.
Příznivci šíitského militantního hnutí se chtějí shromáždit na „svatém místě mučednictví", což je bývalé sídlo organizace, které se tak pravděpodobně stane jakousi svatyní.
Armáda tvrdí, že její bezpilotní prostředek zaútočil na nákladní vůz, na kterém bylo nainstalováno odpalovací zařízení. Uvedla, že odstranila „hrozbu vůči Izraeli a porušení dohody o příměří“.
Izraelská armáda se z Libanonu plně nestáhla a tvrdí, že tam působí „proti porušování příměří“. Členové Hizballáhu se údajně pohybovali v areálu, který sloužil k odpalování raket.
„Já považuju za normální, že v takové situaci člověk všeho nechá a snaží se pomáhat, jak jen může. Během minulé války v roce 2006 jsem zase dělal řidiče sanitky,“ říká šéfkuchař Alí Amáša.
Kalhousová se domnívá, že příměří má šanci vydržet, přestože do poslední chvíle na sebe obě strany útočily: „Izrael i Hamás chtěly ukázat, že do příměří jdou z pozice síly, nikoli z donucení.“
Izraelské jednotky se během 60 dní stáhnou z jižního Libanonu, zatímco se tam rozmístí vojáci libanonské armády. Hizballáh současně přesune své síly od izraelsko-libanonských hranic za řeku Lítání.
Očekává se, že by příměří mělo být vyhlášeno 60denní přechodné období, během něhož se má izraelská armáda stáhnout z jižního Libanonu a Hizballáh má jednotky přesunout od hranic za řeku Lítání.
„Izrael si od toho slibuje, že se tím zvýší tlak na Hámas v palestinském Pásmu Gazy,“ říká pro Český rozhlas Plus Břetislav Tureček, šéf Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity.
Izrael se snaží narušit vazby Hizballáhu na širší šíitskou komunitu už delší dobu. Nálet na banku s pobočkami po celém Libanonu měl zřejmě podkopat důvěru mezi členy Hizballáhu a ostatními šíity.
Izraelské letectvo v sobotu ráno zaútočilo bez předchozího varování několika střelami na obytnou budovu. Podle agentury Reuters použilo protibunkrovou bombu, která na místě způsobila hluboký kráter.
„Na jednu stranu jste ve válce, nad hlavou vám lítají drony a slyšíte výbuchy, na tu druhou se otevřely školy, lidé musí fungovat. Místy je až bizarní, jak se dokážeme přizpůsobit,“ popisuje Nadine.
Izraelská armáda 23. září výrazně zintenzivnila vzdušné údery proti Hizballáhu na území Libanonu, kde zabila řadu jeho velitelů včetně dlouholetého lídra Hasana Nasralláha.
Tento návrh může být podle agentury DPA poslední iniciativou Josepa Borrella v čele unijní diplomacie. Za jeho nástupkyni členské státy v létě vybraly bývalou estonskou premiérku Kaju Kallasovou.
Úřad v pondělní aktuální bilanci obětí konfliktu oznámil, že izraelské útoky v Libanonu zabily od loňského října nejméně 3002 lidí a dalších 13 492 zranily.
