Jak zatím k novému syrskému režimu přistupují vlivné arabské státy? Chtějí spolupracovat?
Opatrně a myslím si, že s jistými nadějemi. Sýrie se během krvavé občanské války stala dějištěm, na kterém se projevovalo mnoho zahraničních vlivů, včetně těch arabských. Je úplně pochopitelné, že první kontakty vedou do sousedních zemí, do zemí zálivu a že se nový režim snaží vytvořit atmosféru důvěry. Situace je velmi složitá a komplikovaná právě díky zahraničním vlivům, které tam přetrvávají.

Přehrát

00:00 / 00:00

O situaci v Sýrii mluvil Jiří Schneider, dřívější velvyslanec v Izraeli, bezpečnostní analytik, který se dlouhodobě věnuje Blízkému východu

Myslíte třeba i vliv Turecka?
Turecka a Ruska. Spojené státy tam mají malý kontingent a mluví se o tom, že americké jednotky budou staženy. Je otázka, kdo nastoupí na jejich místo na východě Sýrie. Velká otázka je kurdská a samozřejmě Izrael v krvavém konfliktu s Hamásem a s Hizballáhem. Jsou to velmi složité vazby, šachovnice opravdu nemá dvě strany.

Dalo by se říct, že v normálních časech, když by fungovaly mezinárodní organizace, by byl čas na mezinárodní konferenci o budoucnosti Sýrie, kde by se všichni potkali. Teď se to řeší bilaterálně. Rusko má starosti jinde, vede válku v Ukrajině a Spojené státy jsou před výměnou administrace, takže tam je období nejistoty ze strany Spojených států.

Trumpův vliv

Jak moc se zajímá o dění v Sýrii nastupující americký prezident Donald Trump? Co zatím dokážeme vyvodit z jeho vyjádření?
Z jeho vyjádření a z vyjádření některých republikánů můžeme soudit, že to hlavní bude dostat co nejdříve americké vojáky ze Sýrie pryč, protože Sýrie není hlavní bezpečnostní zájem. Pod povrchem zůstává to, že americkým bezpečnostním zájmem je, aby v regionu nedošlo k obnově Islámského státu, který byl s pomocí některých sil s velkým úsilím potlačen v posledních letech.

Američané budou zřejmě chtít, aby se toho účastnili více aktéři v regionu, a tomu také napovídá itinerář cesty syrských představitelů, kde jsou Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty a Jordánsko. Otázka je Turecko a to bude docela tvrdý oříšek.

Jak závažným problémem můžou být chemické zbraně, které v Sýrii zůstaly po Asadově režimu a mluvili o nich v Damašku ministři Německa a Francie?
Těžko soudit, nakolik je to skutečný problém, protože jsme byli svědky toho, že Izrael, který už za Asadova režimu se svolením Ruska, které pomáhalo ovládat letecký prostor, prováděl vojenské operace proti právě zařízením tohoto typu a zařízením, které tam instaloval Hizballáh nebo Írán.

Byla série operací, které zneškodňovaly strategické vojenské objekty, míněno i ty, kde by mohly být zbraně hromadného ničení po pádu Asadova režimu. Takže je skutečně těžké říct, nakolik tam ještě nějaké kapacity v této situaci jsou. Nějaký solidní monitoring si těžko dokážeme představit.

Zvláště německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková akcentovala, aby nová syrská vláda dodržovala práva žen, různých etnických nebo náboženských skupin. Co může přispět k tomu, aby se tak stalo?
Tak první řadě syrská vláda musí dosáhnout dohody, aby měla efektivní kontrolu a možnost vůbec vykonávat právní stát a vládu zákona. Pak je otázka, jakého zákona to bude vláda. Bude to vláda zákona podle západních představ? Nebo to bude vláda islámského zákona?

Teď se objevila informace, že současný ministr spravedlnosti, ten dočasný, se podílel na popravách žen jako islámský soudce v době války. Takže to jsou závažné informace, které ale bude možno řešit teprve, až vláda konsoliduje vůbec svoji kontrolu nad Sýrií a to zdaleka není situace v dnešních dnech.

Audiozáznam rozhovoru si můžete poslechnout v úvodu článku.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít