Ficova ‚suverénní politika všech stran‘? Nahrává Putinovi a na Západě už není vnímán jako spojenec

Ještě před Vánoci po překvapivé cestě Roberta Fica do Kremlu slovenští vládní představitelé vážně mluvili o možnosti uspořádat na Slovensku mírový summit, od té doby se ale mnohé změnilo a šance je takřka nulová. Slovenský premiér je v otevřené verbální válce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dle oslovených odborníků stojí spíše na straně Ruska a opakuje jeho narativy.

Analýza Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slovenský premiér Robert Fico na předvánoční návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina

Slovenský premiér Robert Fico na předvánoční návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina | Foto: Alexander Kazakov/Kremlin Pool / Zuma Press | Zdroj: Profimedia

Fico opakovaně deklaruje, že v čele slovenské vlády prosazuje „suverénní politiku všech čtyř světových stran“. Opozice to karikuje a odborníci upozorňují, že jde ve skutečnosti o nástroj, jak na jednu stranu omluvit vstřícnost k Rusku a spory s Ukrajinou a na druhou stranu zakrýt problémy na domácí scéně.

Předseda Směru je od podzimu 2023 v čele již čtvrtého vládního kabinetu. Zatímco dříve se ale daleko více věnoval domácí politice a svět nechával svým ministrům zahraničí, nyní je to jinak. Svůj zrak ve velkém upíná na východ.

Proruský Fico?

6:09

Politolog: Pro Fica je setkání s Putinem prestižní záležitost. V očích Evropy je to zarážející

Číst článek

V den druhého výročí ruské invaze na Ukrajinu o Vladimiru Putinovi prohlásil, že je „falešně démonizovaný“, čas od času kritizuje protiruské unijní sankce a vojenskou pomoc Západu Ukrajině, v listopadovém vysílání ruské státní televize si vyprosil pozvánku na květnové moskevské oslavy výročí konce druhé světové války a před Vánoci dokonce Putina v Kremlu překvapivě navštívil.

Rusko přitom nadále vede Slovensko mezi státy, které označuje za nepřátelské. Na Putina je navíc vydaný Mezinárodním trestním soudem v Haagu zatykač za páchání válečných zločinů.

Setkání s Putinem vysvětlil Fico tím, že šlo o reakci na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který odmítl prodloužení tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. „Těmito postoji finančně poškozuje Slovensko, (…) což je neakceptovatelné,“ uvedl.

Mimo jiné spolu také měli probírat možnost, že by Slovensko v tomto roce uspořádalo mírový summit mezi Ruskem a Ukrajinou.

„Z diplomatického hlediska jde o katastrofu, protože tato cesta akorát prohloubí izolaci mezi našimi klíčovými spojenci, na kterých záleží prosperita a bezpečnost Slovenska. (…) Fico nás absolutně odepsal. Úplně zničil šanci vrátit se do západního klubu,“ uvedl politolog Alexander Duleba.

Podle politologa a prezidenta Inštitútu pre veřejné otázky Grigorije Mesežnikova je slovenskému premiérovi dlouhodobě bližší ruská interpretace války na Ukrajině: „Robert Fico je známý svým proruským postojem už od roku 2014, v tom je absolutně konzistentní.“

Ani podle zástupce šéfredaktorky deníku SME Jakuba Fila svou zahraniční politikou Slovensku neprospívá. „Fico pro Slovensko v Moskvě nezískal žádnou výhodu. Opět ukázal, že jeho ‚suverénní zahraniční politika‘ je o zrazování spojenců, urážení partnerů a poklonkování diktátorům,“ komentoval to.

„Ukrajina nedostane pozvánku do NATO. Rusko nikdy neodejde ani z Krymu, ani z území, která kontroluje. Kdo nezná ruskou duši, tak ať zapomene, že ji dokáže porazit.“

Robert Fico (slovenský premiér)

Střet se Zelenským

Ukrajinský prezident Fica na oplátku obvinil ze sabotování společné evropské práce na energetické nezávislosti a že nechce hledat náhradu za ruský plyn. „Naopak, chce pomoci Rusku vytlačit americký plyn a energetické zdroje jiných partnerů z Evropy, což naznačuje, že chce pomoci Putinovi vydělat peníze na financování války a oslabení Evropy,“ vyčetl mu Zelenskyj.

Fico má pravdu, že v případě tranzitu ruského plynu brání slovenské zájmy, protože jeho země je vedle Maďarska jediným unijním státem, který je stále na ruském plynu závislý. Jiné země včetně Česka se své dřívější závislosti v minulých třech letech zbavily.

6:11

Fico kopíruje ruské narativy, není neutrální. Šance na mírové rozhovory na Slovensku je nízká, říká expert

Číst článek

Že od Nového roku přestane přes Ukrajinu ruský plyn téct, bylo jasné dopředu. Kyjev své západní spojence informoval, že pětiletou smlouvu s Gazpromem nemá zájem prodlužovat.

Přes vánoční období celý spor mezi Slovenskem a Ukrajinou eskaloval do Ficovy výhrůžky, že na oplátku Ukrajinu energeticky odřízne. Ve čtvrtek hrozbu rozšířil i o to, že by mohlo Slovensko snížit podporu Ukrajincům, kteří do země před válkou prchli.

I proto je tak nyní naprosto nereálné, že by se na Slovensku uskutečnily mírové rozhovory mezi představiteli Ruska a Ukrajiny.

„Slovensko sice říká, že má neutrální postoj, není to však pravda. Ficova rétorika směrem k Ukrajině je velmi ostrá a častokrát dokonce kopíruje narativy ruské vlády. Ukrajina by na takové jednání nepřistoupila, Fico nemá k oběma aktérům konfliktu stejný vztah,“ popsal v rozhovoru pro Radiožurnál politolog z Univerzity Alexandra Dubčeka v Trenčíně Pavol Struhár.

Východní obrat

8:27

Ukrajina je s Evropou energeticky propojena. Pokud ji Slovensko odřízne, pomůžou jiní, vysvětluje odborník

Číst článek

Razantní změna a obrat k Východu jsou ve slovenské zahraniční politice patrné téměř ihned od nástupu Ficova čtvrtého kabinetu na podzim 2023. Předchozí vládní garnitury Igora Matoviče a Eduarda Hegera byly společně s prezidentkou Zuzanou Čaputovou ohledně jednoznačně prozápadního směřování země na stejné vlně.

Tento soulad nyní zmizel. „Od pádu Mečiara máme první protizápadní vládu. To je ohledně toho, co tato vláda dělá, to zdaleka nejnebezpečnější,“ zhodnotili Martin Hanus a Jozef Majchrák z konzervativního deníku Postoj.

Fico dál opakuje svou mantru o „politice všech čtyř stran“. Ve svém novoročním projevu to ilustroval i tím, že popřál šťastný nový rok severní švédštinou, jižní španělštinou, západní angličtinou i východní ruštinou.

Ficův kompas

Při pohledu na Ficovy zahraniční cesty je vidět, že v loňském roce dával daleko větší důraz na vztahy s východními zeměmi než s tradičními spojenci: sousedními zeměmi a Západem jako takovým.

9:57

Slovensko zná své povinnosti ohledně protiruských sankcí. A nepřerušujte mě, zlobil se poslanec Směru

Číst článek

Jak upozornil Denník N, Ficův kontakt se západními spojenci se omezuje na summity v Bruselu, na západ a sever jezdí jen výjimečně. V lednu minulého roku se setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem v Berlíně, od té doby na bilaterální jednání s významným západním spojencem do zahraničí nezamířil. Výjimkou je listopadové setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem na slovensko-polských hranicích.

Oproti tomu byl v Budapešti za maďarským premiérem Viktorem Orbánem, v Číně za premiérem Li Čchiangem, v Bělehradě za srbským prezidentem Aleksandrem Vučićem, v Baku za prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem a navštívil i Jižní Koreu či Brazílii. O zatím poslední cestě do Moskvy za Putinem už byla řeč.

S Orbánem a Vučićem se Fico potkal i neformálně, a to na zářijové oslavě 80. narozenin exprezidenta Miloše Zemana na Hluboké nad Vltavou.

Mezi prvními gratulanty Miloši Zemanovi (vlevo) dorazili slovenský premiér Robert Fico (uprostřed) a slovenský ministr obrany Robert Kaliňák (vpravo) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Na Ukrajinu zamířil Fico dvakrát, v obou případech však pouze do Užhorodu, který leží přímo na hranicích. Před první cestou na Ukrajinu se dopustil výroku, že v Kyjevě žádná válka není a probíhá tam normální život. Reagoval tím tak na otázku, proč nejedná s ukrajinským protějškem v hlavním městě.

Jedním z důvodů, proč Fico takřka nejezdí na významná jednání na Západ, je i únorový rozkol na setkání evropských lídrů o pomoci Ukrajině v Paříži. Tam se svým chováním vyčlenil z pozice spolehlivého spojence. Fabuloval o plánu na vyslání evropských vojáků na frontu a mluvil o tom, že je Západ příliš válkychtivý.

Z dalších podobných jednání začali spojenci Slovensko i kvůli tomu vynechávat.

Zahraniční cesty premiéra Fica v roce 2024

  • 16. 1. – Maďarsko, Budapešť
  • 24. 1. – Ukrajina, Užhorod
  • 24. 1. – Německo, Berlín
  • 1. 2. – Belgie, Brusel, summit EU
  • 26. 2. – Francie, Paříž, setkání evropských lídrů
  • 27. 2. – Česko, Praha, summit V4
  • 21. a 22. 3. – Belgie, Brusel, summit EU
  • 17. 4. – Belgie, Brusel, summit EU
  • 6. a 8. 5. – Ázerbájdžán, Baku
  • 26. 8. – Francie, Normandie
  • 19. 9. – Polsko, Vroclav, summit k povodním
  • 28. až 30. 9. – Jižní Korea, Soul
  • 7. 10. – Ukrajina, Užhorod
  • 18. 10. – Belgie, Brusel, summit EU
  • 30. 10. až 5. 11. – Čína, Peking, Hefei
  • 7. 11. – Maďarsko, Budapešť, summit EU a Evropského politického společenství
  • 21. 11. – Srbsko, Bělehrad
  • 8. až 12. 12. – Brazílie, Brasília, Sao Paulo
  • 18. a 19. 12. – Belgie, Brusel, summit EU
  • 22. 12. – Rusko, Moskva

„Zahraniční politika Roberta Fica sestává z toho, že poplivává naše spojence na severu a západě a jsme vstřícní k Rusku a Číně,“ zhodnotil Ficovu diplomacii komentátor SME Peter Tkačenko.

„Slovensko ve skutečnosti je to, čemu se říká geopolitické minimum státnosti. Nemá skutečnou suverenitu ve smyslu toho, že dokáže svou existenci obhájit svými silami. Potřebuje na to vhodné mezinárodní prostředí a silné spojence. Když to nemá, přestává Slovensko existovat. S tím Fico hazarduje,“ doplnil.

Politolog Mesežnikov předpokládá, že poslední Ficovy kroky v zahraniční politice vedou k tomu, že bude více postupovat podobně jako Orbán. „Robert Fico se přidal k Viktorovi Orbánovi, takže bude výrazněji vnímán jako proruský politik. Myslím, že teď tento tandem bude více otevřenější v prosazování linie, která bude komplikovat přijímání společných stanovisek,“ domnívá se politolog.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme