Oficiální příměří mezi Izraelem a Libanonem platí. Obě strany se ale navzájem obviňují z porušování
Izrael a militantní hnutí Hizballáh se navzájem obvinily z porušování příměří. Izraelská armáda informovala, že zasáhla zařízení Hizballáhu sloužící jako sklad raket na jihu Libanonu. Izrael už předtím tvrdil, že zaznamenal porušení příměří a týkalo se to pohybu podezřelých osob.
Oficiální příměří mezi Izraelem a Libanonem platí. Obě strany se ale navzájem obviňují z porušování
I přes příměří vyhlášené ve středu brzy ráno není mezi Izraelem a Hizballáhem úplný klid zbraní. Libanon tvrdí, že Izrael už několikrát porušil příměří. Jedním z cílů izraelských raket byl i objekt, který Izrael považoval za sklad raket militantního hnutí Hizballáh na jihu Libanonu.
Lidé slaví konec války. Ale příměří mezi Izraelem a Libanonem trvalé nebude, obává se analytik Kraus
Číst článek
Tuto zprávu Izrael potvrdil a uvedl, že v objektu, na který zaútočil, zaznamenal aktivity Hizballáhu. Později armáda řekla, že provedla úder na dva členy Hizballáhu, kteří se pohybovali v areálu, který podle Izraele sloužil pro odpalování raket. Podle izraelské armády tento incident porušuje příměří.
Libanonská média během čtvrtka také informovala o izraelském ostřelování některých obcí na jihu Libanonu.
Příměří přesto oficiálně platí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale řekl, že nařídil armádě, aby byla připravená na možnost obnovy bojů v Libanonu. Oznámil to to v předtočeném rozhovoru v izraelské televizi. Pokud podle něj nastane masivní porušování dohody o příměří, tak se armáda musí připravit na intenzivní válku.
Teď podle Netanjahua Izrael provádí přesně cílené údery. Příměří by podle izraelského premiéra tak mohlo trvat jen několik dnů, napsal to server The Times of Israel. Izraelská armáda se ani po začátku klidu zbraní z Libanonu plně nestáhla a tvrdí, že tam působí „proti porušování příměří“. Podle deníku The New York Times ale zatím není ani jedna strana – Izrael nebo Hizballáh – ochotná vrátit se k plnohodnotným bojům.
Izraelská armáda tvrdí, že během 14měsíční války zasáhla 12 500 cílů Hizballáhu včetně více než dvou tisíců skladů zbraní a velitelských center. Armáda se taky domnívá, že zabila asi 2500 bojovníků Hizballáhu včetně dlouholetého vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha a 13 členů nejvyššího vedení hnutí. Kromě toho se Izrael zmocnil taky tisíců zbraní včetně 13 000 raket. Informoval o tom server Times of Israel.
Izrael a Hizballáh mají důvod pro příměří, nejvíce ho ale ocení civilisté, míní politoložka Taterová
Číst článek
Válka má ale humanitární dopady. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví zemřelo v Libanonu 3820 lidí, většinou z řad Hizballáhu. Mezi civilními oběťmi je ale podle Dětského fondu OSN také více než 200 dětí. Na severu Izraele zemřelo od loňského října při ostřelování raketami Hizballáhu podle BBC nejméně 75 lidí, z toho víc než polovina byli civilisté, a pět desítek izraelských vojáků padlo v bojích na jihu Libanonu.
A zatímco v Libanonu oficiálně trvá příměří, v Pásmu Gazy se stále bojuje. Izraelské vojenské údery ve čtvrtek na různých místech Pásma Gazy zabily nejméně 21 Palestinců, když izraelská armáda zintenzivnila bombardování středních oblastí a její tanky postupovaly na severu i na jihu Pásma. Tvrdí to palestinští zdravotníci.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale řekl, že se zlepšily podmínky pro uzavření potenciálního příměří a propuštění izraelských rukojmích, kteří jsou v Pásmu Gazy držení Hamásem už déle než rok.
Podle deníku The New York Times by mohl Hamás například souhlasit s dočasným pobytem izraelských vojsk na hraničním přechodu mezi Pásmem Gazy a Egyptem, což předtím dlouhodobě odmítal. Izrael trvá na tom, že jeho vojáci zůstanou v Pásmu Gazy, aby zabránili pašování zbraní z Egypta. Příměří by navíc bylo podle něj pouze dočasné.