Izraelské síly tento týden obnovily rozsáhlé údery v Pásmu Gazy v souvislosti s válkou proti Hamásu, který v této oblasti vládne. Znamenalo to konec příměří trvajícího od poloviny ledna.
Od úterního přerušení dvouměsíčního příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, zemřelo podle úřadů v Gaze řízených Hamásem už přes 540 Palestinců, většinou žen a dětí.
Zatím není jasné, jestli plán vytvořit nárazníkovou zónu kompletně uzavře koridor Necarim a znemožní Palestincům, aby se jím přesouvali na sever nebo na jih.
„Současná americká administrativa je velmi nakloněná izraelskému premiérovi, ale uvědomuje si, že Benjamin Netanjahu s jednáními nespěchá,“ popisuje analytička Irena Kalhousová.
Prohlášení Netanjahuova úřadu rovněž varuje před „dalšími důsledky“, pokud bude Hamás dál odmítat tento návrh. První fáze příměří skončila v sobotu a zatím nebyly dohodnuty podmínky fáze druhé.
Podle kanceláře izraelského premiéra měli Merz a Netanjahu během povolební noci „vřelý rozhovor“ po telefonu. Merz Netanjahuovi slíbil pozvání do Berlína v případě, že se stane kancléřem.
Silnou kritiku v pátek vyvolalo zjištění, že mezi pozůstatky předanými Hamásem ve čtvrtek nebylo tělo Bibasové, jak hnutí tvrdilo. Izraelská armáda uvedla, že jde o vážné porušení dohody o příměří.
„Pokud Hamás opravdu neví, pak to znamená, že ačkoliv se tato organizace snaží dávat najevo, že Gaze nadále vládne, i když z podzemí, tak že přece jenom její možnosti jsou omezené,“ říká Milan Slezák.
Benjamin Netanjahu po nedělním setkání s americkým ministrem zahraničí v Jeruzalémě prohlásil, že Izrael spolupracuje s USA na společné strategii pro Pásmo Gazy.
Podle Marca Rubia Hamás nemůže pokračovat v Gaze jako vojenská nebo vládnoucí síla. Dokud bude působit jako vládnoucí síla nebo síla, která může hrozit použitím násilí, nebude mír možný, míní Rubio.
„Je to způsob zastrašení a tlaku na mezinárodní justici, která je z našeho evropského pohledu nepřípustná. Politici by měli nechat mezinárodní justici fungovat,“ hodnotí sankce proti soudu odborník.
„Boje nebudou obnoveny, ani když budou propuštěna jen tři rukojmí,“ říká pro Český rozhlas Plus česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.
„Pokud nám Hamás nevrátí rukojmí do sobotního poledne, příměří skončí a izraelská armáda se vrátí k intenzivním bojům, dokud nebude Hamás konečně poražen,“ uvedl Netanjahu
„V Izraeli se téměř denně konají demonstrace za to, aby se v naplňování dohody pokračovalo,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus novinářka Nataša Dudinská.
„Bizarností tohoto plánu je, že to je něco, s čím může souhlasit Trump i velká část izraelské vlády, přestože přijímání uprchlíků v regionu není uskutečnitelné,“ říká analytik Jakub Záhora.
Trump označil Pásmo Gazy za pekelnou propast. Byla jí podle něj už i před bombardováním. Navrhl přemístit zbývající obyvatele do bezpečných a krásných míst v okolních zemích.
„Trump se chce jasně vymezit proti předchozí Bidenově administrativě a ukázat, že nebude blokovat dodávky zbraní do Izraele,“ komentuje Trumpovy kroky Kalhousová.
Poslední mezinárodní zatykače, které vydal Mezinárodní trestní soud, mířily kromě velitelů Hamásu i na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Gallanta.
„Příměří je poměrně silné a obě strany mají zájem jeho rámec dodržet. I proto se ve sporných chvílích snaží hledat kompromisy,“ říká česká velvyslankyně v Tel Avivu Veronika Kuchyňová Šmigolová.
Postupné stahování jednotek bude v etapách pokračovat i po uplynutí lhůty, a to po domluvě se Spojenými státy, uvádí v prohlášení úřad izraelského premiéra.
Halevi podle ToI uvedl, že opouští funkci kvůli tomu, že „uznává zodpovědnost za selhání armády“ stran 7. října 2023. Dodal, že tak činí v době, kdy izraelská armáda dosáhla značných úspěchů.
„Osobně jsem skeptický k tomu, že by Trump byl faktor, který povede k definitnímu ukončení války,“ říká odborník Jakub Záhora po vyjednání dočasného příměří mezi Izraelem a Hamásem.