„Když jsem byl v Izraeli, tak tam třeba můžete vidět, že rodiny stále unesených nebo i některých, kteří měli to štěstí a byli vyměněni, dostali se zpátky, doufají a předpokládají, že Hamás část z nich pustit může. Proto prosazují diplomatické řešení této věci. Je zajímavé, že i v tomto jsou rozděleni,“ vysvětluje Kundra, který v Izraeli napsal velkou reportáž o lidech, jež Hamás v říjnu 2023 unesl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příměří mezi Izraelem a Hamásem skončilo. Poslechněte si celý díl pořadu Osobnost Plus se zástupcem šéfredaktora deníku Respekt Ondřejem Kundrou

„Mluvil jsem třeba s jedním otcem, který tam má stále svého syna. Pravidelně se účastní demonstrací za propuštění rukojmích, mají slogan ‚Propusťte je hned‘ a vytváří tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua,“ popisuje novinář.

„Tento otec chce diplomatické řešení. Nechce, aby Izrael zasáhl tvrdě vojensky na Hamás. Ale třeba jeho další synové, bratři toho uneseného, prosazují tvrdé vojenské řešení. Tím chci říct, že názory na to jsou rozdělené i v rámci rodin,“ dodává.

60 rukojmích

V průběhu příměří, které bylo uzavřeno v lednu, se vrátilo 25 živých a osm mrtvých rukojmích. Izrael propustil ze svých věznic téměř 2000 Palestinců. Podle Kundry je zbylých 60 rukojmích Hamásu nadále jeho nejsilnější zbraní. „Část rukojmích jsou živí lidé, ale Izraelci a ty rodiny chtějí zpátky i mrtvé. Držení těchto lidí skutečně je silná karta.“

Kromě osvobození rukojmích je však cílem Izraele také zcela zničit palestinské hnutí. „Je možné, že Izraeli se nepodaří naprosto eliminovat Hamás. Hodně ho oslabil, stejně jako Hizballáh, ale to neznamená, že pokračujícími útoky ho zcela zničí. Zase je nad tím celá řada pochybností, že tohoto cíle lze dosáhnout, protože můžou vyrůst noví teroristé,” upozorňuje Kundra.

Vyšetřování Netanjahua

Vyšetřování politické zodpovědnosti premiéra Izraele Benjamina Netanjahua za útok Hamásu ze 7. října 2023 je v současné době odložené. Netanjahu tvrdí, že se vyšetřování sám vystaví, ale až ve chvíli, kdy bude tento konflikt uzavřený. To ovšem může vyústit v jeho neochotu boje ukončit a odkládání vyšetřování.

„Samozřejmě to může být strategie. Nesmíme zapomenout ani na to, že probíhají další případy, které jsou spojené s izraelským premiérem. Jsou tam různá korupční podezření, kdy je vyšetřován justicí,“ připomíná novinář.

„Předtím, než Hamás napadl Izrael, byla izraelská společnost dramaticky rozdělena. Byly tam velké demonstrace proti justiční reformě, kterou si vykládali tak, že část Netanjahuovy vlády – a premiér tomu dal minimálně zelenou – chce politicky spoutat justici právě proto, aby se některé případy spojené s premiérem a dalšími politiky nevyšetřovaly,“ vysvětluje.

Mohl být velký politik

Politickou zodpovědnost za samotný útok Hamásu však Netanjahu podle Kundry nepochybně nese: „Mimochodem mohl se zapsat do dějin jako premiér, který stabilizoval ekonomiku. Za jeho vlády začala ekonomika růst. Zároveň chtěl Abrahamovskými dohodami nastolit mír mezi Izraelem a zeměmi v regionu, které byly jeho nepřátelé. Tímto mohl vstoupit do dějin.“

„Pak ale také Izraelcům říkal, že jim především zajistí bezpečnost a on je ta klíčová osobnost, která to jediná dokáže. To se mu nepodařilo, v tomto smyslu není co vyšetřovat. Ale ve větších detailech určitě ano, protože on třeba tvrdí, že se mu nedostala na stůl varování a zprávy tajných služeb, že něco hrozí, že nemohl přijmout opatření. Některé tajné služby zase tvrdí, že mu to dávaly,“ popisuje novinář.

Jak významná je pro Izrael současná podpora amerického prezidenta Donalda Trumpa? Vrátila se jednání mezi Tel Avivem a Hamásem opět na začátek? A co se bude dít s premiérem Netanjahuem poté, co válka skončí? Poslechněte si celou Osobnost Plus ze záznamu v úvodu článku.

Barbora Tachecí, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít