České cíle jaderné energetiky jsou příliš ambiciózní. Ekonomicky to nedokážeme zvládnout, říká odborník
V Česku mají vzniknout takzvané akcelerační zóny, v nichž bude možné rychleji stavět solární a větrné elektrárny. „Zákon o podpoře rozvoje obnovitelných zdrojů, který definuje podmínky pro technologii takzvané akcelerační zóny, je reakcí na evropskou směrnici, která požaduje, aby členské státy měly oblasti, kde bude povolování rychlejší,“ přibližuje v pořadu Interview Plus odborník na energetiku z ekologického sdružení Calla Edvard Sequens.
Zároveň je zákon reakcí na realitu v Česku, kde se realizace projektů kvůli administrativní zátěži vleče. „Například u větrné energetiky to znamená, že jednotlivé projekty jsou povolovány deset, a dokonce i více let,“ přibližuje Sequens s tím, že ve schvalovacím procesu se některé povolovací kroky zbytečně opakují, což řízení zpožďuje.
„Požadavkem Evropské komise je, aby byla v akceleračních zónách povolení během jednoho roku, ale i na ostatním území nejdéle dva roky,“ dodává expert, který pracuje na částečný úvazek také jako poradce na Ministerstvu životního prostředí.
Zákon přitom podle něj přímo nedefinuje konkrétní zóny. „To, co probíhalo poslední asi dva roky, je hledání průniků veřejných zájmů, kde by akcelerační zóny měly být stanoveny. Nedojde v nich k vypnutí zákona, ale naopak to bude zhodnoceno jako en bloc pro celou akcelerační zónu.“
V lokalitách budou zároveň stanoveny speciální podmínky, například pokud se tam vyskytuje konkrétní druh ptáka, který zasluhuje zvláštní pozornost, bude specifikováno, jaké podmínky musí být v místě dodrženy, vysvětluje Sequens a připomíná, že stanovení akceleračních zón bude pořád záležet také na krajích či obcích.
„Budou je v rámci územního plánování muset stanovit, anebo také nestanovit. Pokud by stát dospěl k poznání, že tady nikdo stanovovat akcelerační zóny nechce a všichni se tomu brání, tak má své možnosti z hlediska územního plánu, jak to nařídit shora. Ale nevím, jestli by to bylo šťastné,“ podotýká a dodává, že to je zatím ještě daleko.
Obnovitelné zdroje
V současné době tvoří obnovitelné zdroje v energetické spotřebě České republiky asi 19 procent. Vláda chce, aby to do roku 2030 bylo 30 procent. Edvard Sequens tento cíl stále považuje za stihnutelný. Dodává ale, že nejde jen o zmiňovaný zákon, který bude definovat akcelerační zóny.
23:39
Novela energetiky jako Jekyll a Hyde. Krátit podporu solárním elektrárnám je nezákonné, říká advokát
Číst článek
„Probíhají i jednotlivé novely energetických zákonů, které postupně procesy zjednodušují. I takzvaný Lex OZ3, který podepsal prezident a který vstoupí v platnost v tomto roce, zjednoduší řadu podmínek. A nejde jen o větrné elektrárny. Umožňuje podmínky pro akumulaci energie pro velké baterky, umožňuje podmínky pro agregaci flexibility, což znamená, že se bude moci lépe pracovat s vyrovnáváním bilance v síti,“ popisuje.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) tvrdí, že je v bezpečnostním zájmu Česka posílit výrobu elektřiny, a to za využití jak obnovitelných zdrojů, tak energie z jádra.
„Jak mají tento cíl nastavený čeští politici, a není to zdaleka jenom ministr životního prostředí, ale skoro všichni, je příliš ambiciózní. Tady je snaha mít čtyři velké reaktory a možná až deset malých reaktorů a to je něco, co Česko ani ekonomicky nedokáže zvládnout,“ hodnotí Sequens.
Které obnovitelné zdroje Česko nevyužívá a mohlo by? Budou za emisní povolenky platit jednotlivé domácnosti? Poslechněte si celé Interview Plus z audia v úvodu článku.
