„Je tu snaha mít čtyři velké reaktory a možná až deset malých reaktorů a to je něco, co Česko ani ekonomicky nedokáže zvládnout,“ hodnotí odborník na energetiku Edvard Sequens.
„Energetická a plynárenská infrastruktura v různých oblastech Ukrajiny se opět dostala pod masivní raketový a dronový útok,“ napsal Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko.
Sněmovna se chystá na hlasování o novele energetického zákona lex OZE III., kterou jí vrátil Senát. Jaký bude osud novely? Odpovídá Pavel Doucha, člen představenstva Svazu moderní energetiky.
EU v zelené politice prostě upřednostnila ideologii před pragmatismem při ochraně klimatu, což ale neudělaly jiné velmoci USA a Čína, namítá v textu pro německé publikum Křetínský.
Německo si vytklo ambiciózní cíl – být do roku 2045 klimaticky neutrální. Transformace energetiky je klíčovým tématem voleb a rozhoduje se o ní nejen v Berlíně, ale i v regionech, které žijí z uhlí.
Většina ze sedmi nejsilnějších stran chce zachovat německý cíl na uhlíkovou neutralitu v roce 2045. Ještě rychleji, už do roku 2040, chce uhlíkovou neutralitu Die Linke.
„Je to strategický materiál a jsem si stoprocentně jistý, že k jeho omezení nedojde. Za Česko to budeme blokovat, ale to ani nebylo navrženo," podotýká.
Jednou ze změn, kterou ministerstvo životního prostředí představuje, je zpřehlednění a zefektivnění sběru baterií. Povinnost platit za recyklaci baterie předem by měl každý výrobce.
Evropská komise je aktuálně na začátku konzultací s výrobci a dalšími zúčastněnými stranami. Všichni se chtějí vyhnout hlavně špatným důsledkům pro uživatele.
Všechny čtyři analýzy se týkaly energetiky, kterou má v gesci právě primátor. Přestože poslední z nich mu autor předal v září loňského roku, Svoboda se zatím neseznámil s žádnou z nich.
Za poslední rok žádostí o možné připojení mařičů do elektrických sítí v Česku prudce přibylo. Jak nedávno upozornil Český rozhlas, celkem investoři požádali o rezervace příkonu až tisíc megawattů.
„Evropa funguje nejlépe v krizích, to jsme koneckonců viděli v roce 2022 v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině. Věřím, že americký tlak pomůže Evropě se trochu probrat,“ říká Václav Bartuška.
Donald Trump tento krok zdůvodňuje potřebou zvýšit například těžbu ropy a snížit ceny energií a tím i ceny obecně. Ovšem těžba ropy a plynu byla v USA i za Bidena na historickém maximu.
„Pokud nechceme být do budoucna výrazným importérem elektrické energie, musíme dělat konkrétní kroky,“ řekl Radiožurnálu ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), který návrh předložil.
„Ukrajina je propojena na Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Moldávii. Ukrajinu by to omezilo, ale elektřina si cestu najde,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu odborník na rozvodné sítě z EGÚ Brno Jiří Ptáček.
„Lidé prostě potřebují být v zimních měsících v teple. Dnes ráno bylo šest pod nulou a v tom bez topení nepřežijete, respektive nějakou dobu ano, ale ne dlouhodobě,“ popisuje Olena Budagovska.
Bezpečnost podmořské infrastruktury se dostala do popředí po sérii výbuchů na plynovodu Nord Stream. Z vyjádření estonského ministra vyplývá, že NATO se bude v ochraně produktovodů angažovat.
Místopředseda nejsilnějšího slovenského opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Ivan Štefunko uvedl, že PS pokládá regulační pozici státu za důležitější než samotnou většinovou kontrolu.
„Státní energetická koncepce je úplně základní dokument, který by vláda měla zpracovat a předložit veřejnosti,“ myslí si investor a energetický expert Michal Šnobr.
„Nepřítel pokračuje ve svém teroru. Energetická infrastruktura po celé Ukrajině opět čelí masovému útoku,“ uvedl v pátek ráno ministr energetiky Herman Haluščenko na sociálních sítích.
24:07
Praha||kma, Tomáš Pancíř|Ekonomika|Dvacet minut Radiožurnálu
Dlouho odkládaná novela energetického zákona, známá jako lex OZE III, prošla v Poslanecké sněmovně po několika obstrukcích ze strany opozice třetím čtením.