Estonské námořnictvo začalo chránit podmořský kabel EstLink 1. Případů možných sabotáží přibylo
Estonská armáda podle ministra zahraničí Marguse Tsahkna zahájila námořní operaci zaměřenou na ochranu podmořského energetického kabelu EstLink 1 v Baltském moři. Opatření přichází poté, co bylo ve středu poškozeno internetové a energetické spojení EstLink 2 mezi Estonskem a Finskem. Tamní úřady podezřívají ze sabotáže ruský tanker. Podobných incidentů v posledních měsících přibylo.
„Nejednáme jen s Finskem, ale v podstatě se všemi partnery,“ uvedl estonský ministr obrany Hanno Pevkur v pátečním vysílání estonské stanice ERR. „Finové to probírají (v pátek) a věřím, že se k nám přidají. Ve čtvrtek jsme se dohodli, že NATO se zapojí na vojenské úrovni.“
Za zničené baltské kabely může být zodpovědná čínská loď. Ukazuje to na spolupráci s Kremlem
Číst článek
Finská pobřežní stráž a policie s podporou armády ve čtvrtek zastavila a vstoupila na palubu tankeru Eagle S plujícího pod vlajkou Cookových ostrovů. Podle finského celního úřadu jde ve skutečnosti o ruský tanker, který patří do takzvané ruské stínové flotily – skupiny lodí plujících pod vlajkami jiných zemí, třeba středoafrického Gabonu, a vyvážejí ruskou ropu, která by jinak byla terčem sankcí zemí sdružených v G7.
Úřady se domnívají, že právě tanker Eagle S mohl být zodpovědný za středeční sabotáž spojení EstLink 2.
„Z naší strany vyšetřujeme závažnou sabotáž,“ řekl šéf finského Národního úřadu pro vyšetřování (KRP) Robin Lardot. „Podle našich informací poškození způsobila kotva plavidla, která je předmětem vyšetřování,“ dodal Lardot. Loď je nyní zakotvená ve finských vodách a finská vláda spolupracuje s estonskou na vyšetřování, s Ruskem však nejednala.
Posílení ochrany
Otázka bezpečnosti podmořské infrastruktury evropských zemí se dostala do popředí po sérii výbuchů na plynovodu Nord Stream, který spojoval Rusko a západní Evropu, na podzim roku 2022. Kdo za touto sabotáží stál, není zcela jasné, ačkoliv investigace deníku The Wall Street Journal a další zprávy uvádějí, že za ní stála proukrajinská skupina.
Čínská loď podezřele manévrovala u poškozených podmořských kabelů a komunikovala s Ruskem
Číst článek
Případy nabraly na četnosti v posledních měsících. V listopadu byly přerušené dva optické kabely v Baltském moři při incidentu, který německý ministr obrany označil za sabotáž. Jeden kabel spojoval Finsko a Německo, druhý Litvu a Švédsko. V oblasti Baltského a Severního moře, tedy nad touto kritickou infrastrukturou, pluly ruské lodě a ruské tankery pod vlajkami cizích států, napsal deník The New York Times.
Lodě několika evropských zemí v souvislosti s případem obklíčily a přinutily v Baltském moři zakotvit čínskou obchodní loď. Vyšetřovatelé z Finska, Švédska a Litvy zjišťovali, zda čínská loď kabely úmyslně nezničila tím, že po mořském dně vlekla kotvu. Zatímco americké úřady uvedly, že kabely podle nich úmyslně poškozené nebyly, evropské úřady nevyloučily sabotáž.
Litva převezme od Norska plovoucí terminál na LNG. Má přispět k nezávislosti na ruském plynu
Číst článek
Incidentem se zabýval i deník The Wall Street Journal, který v pondělí uvedl, že kapitán čínské lodi I Pcheng dostával instrukce od ruské rozvědky. Novináři se odvolávají na zdroje amerických tajných služeb, podle nich loď komunikovala s ruskou korvetou Merkur.
Středeční incident vyvolal reakce i vysokých představitelů NATO a Evropské unie a z vyjádření estonského ministra obrany vyplývá, že NATO se bude v ochraně podmořských produktovodů angažovat.
„Jsme připraveni poskytnout další podporu,“ uvedl mimo jiné generální tajemník NATO Mark Rutte. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová chválily rychlou reakci Finska a uvedly, že EU posílí ochranu podmořských kabelů, „a to skrze širší výměnu informací nebo zavedením nových detekčních technologií“.
