Tři ruští špioni, které polský soud propustil z vazby, zmizeli a vyhýbají se nástupu trestu. Není známo, kde se nacházejí, napsal v pondělí polský list Rzeczpospolita.
Jeden ze záměrů takovýchto operací je vyvolat nedůvěru v práci bezpečnostních složek, šířit nejistotu a podněcovat obavy u občanů. Najímání podobných zloduchů komplikuje práci tajným službám.
Opakovaně jsme informováni o tom, že ruské tajné služby chystají, ale také už provádějí, sabotáže v Evropě. Jde o poškozování infrastruktury, bombové útoky a žhářství.
Ačkoli neexistují důkazy, že by kterékoli z incidentů napříč kontinentem byly koordinované, bezpečnostní služby se domnívají, že by mohly být součástí snahy Moskvy destabilizovat Západ.
Podle Tuska jde o občany Polska, Běloruska nebo Ukrajiny. Sabotáže a diverzní akce podle něj vyšetřují i některé další evropské země včetně Litvy nebo Lotyšska.
Madura kvůli tomu kritizovaly Spojené státy nebo Brazílie. Aliance nicméně zaregistrovala jiného kandidáta, aby nepřišla o možnost účastnit se voleb, uvedla agentura Reuters.
Německo považuje plynovody za součást kritické infrastruktury, a jejich poškození tak bere mimořádně vážně. Podrobnosti tím pádem zveřejňuje vždycky, až v momentě, kdy má na stole dostatek důkazů.
Ruská agentura TASS uvedla, že ruská tajná služba FSB zabránila pokusu o sabotáž ze strany Ukrajiny. Incident se odehrál v Brjanské oblasti, která sousedí s Ukrajinou a Běloruskem.
Renomovaný chirurg Pavel Pafko musel loni vysvětlovat svá vyjádření pro Radiožurnál, v nichž popisoval exprezidentův zdravotní stav během jeho hospitalizace na podzim 2021.
Například terorismus budou moci ruské soudy podle agentury TASS trestat až 20 roky namísto dosavadních 15 let. Maximální možný trest za diverzi se zvyšuje z 15 na 20 roků.
Novým důkazem by podle advokáta Marka Nespaly mohly být výsledky šetření, které provádí Úřad pro ochranu osobních údajů. Prověřuje, jak nemocnice nakládala s citlivými osobními údaji Miloše Zemana.
Loni podal Zeman prostřednictvím svého advokáta hned několik podnětů. U žalobců si stěžoval na možnou sabotáž i nakládání s jeho citlivými údaji. Stížnost podal i na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Navrhované změny představil předseda bezpečnostního výboru dolní komory parlamentu Vasilij Piskarjov. „Za velezradu navrhujeme doživotní vězení,“ citovaly Piskarjova ruské agentury.
Na Úřad pro ochranu osobních údajů se s podnětem obrátil sám bývalý prezident Miloš Zeman. „Jedná se o výjimečnou situaci,“ uvedl mluvčí úřadu Milan Řepka.
Když ministr spravedlnosti Pavel Blažek loni v létě přebíral od Miloše Zemana podnět kvůli sabotáži, schůzky se zúčastnil i prezidentův advokát Marek Nespala.
S oběma muži se hradní advokát Marek Nespala radil ohledně údajné sabotáže a podnětu, který loni exprezident Miloš Zeman podal. Za jednání s nimi si právník z erárních peněz vyúčtoval 30 337 korun.
„Nedovolíme, aby Rusové volně využívali naše území k válce s Ukrajinou. A chceme je donutit k odchodu,“ řekl v rozhovoru s AP Anton, vysloužilý běloruský voják, jenž se připojil k sabotérům.
Nejvyšší žalobce Igor Stříž nastíněný pokus o sabotáž odmítl. Část podnětu, v níž se řeší pravdivost lékařských zpráv, prověří Městské státní zastupitelství v Praze.
Skupinu, kterou reportéři odhalili, vede 50letý Tal Hanan, který nyní používá pseudonymem Jorge. Do voleb v různých zemích se patrně tajně vměšuje se svým týmem Jorge přes 20 let, píše The Guardian.
Známý americký investigativní novinář Hersh ve svém článku tvrdí, že o vyhození plynovodů do povětří rozhodl Biden, aby Moskvu připravil o obrovské příjmy z prodeje plynu do Evropy.
Únik plynu v Baltském moři vyšetřují Švédsko a Dánsko, jelikož se jedná o jejich výlučné ekonomické zóny. Vlastní vyšetřování oznámila i německá generální prokuratura.