Je pozitivní, že prošel lex OZE III. Má pro nás ale negativní pachuť, říká předseda Solární asociace Fousek
Poslanecká sněmovna schválila novelu energetického zákona, která má mimo jiné omezit státní podporu starších solárních elektráren. Co na novele vadí provozovatelům obnovitelných zdrojů energie? „Nejhorší jsou individuální kontroly, které bude moci stát dělat vůči provozovatelům solárních elektráren,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ředitel Asociace pro akumulaci energií a předseda představenstva Solární asociace Jan Fousek.
Poslanecká sněmovna ve středu schválila po několika odkladech novelu energetického zákona označovanou za lex OZE III. V minulých týdnech jste několikrát mluvil o tom, že je potřeba, aby byla novela schválena ještě letos. Máme 11. prosince, norma zamíří do Senátu a k prezidentovi. Dá se to stihnout?
Nejsem si jistý, jestli až k prezidentovi. Očekáváme, že do Senátu by se to ještě mohlo dostat, máme před sebou do Vánoc asi jeden týden, pak něco během Vánoc, je ve hře potenciální mimořádná schůze Senátu, ale to není jisté. Ale jestli to bude v prosinci, nebo v lednu, to není klíčová věc.
Bude to obrovská byrokratická zátěž. Kontroly už několikrát proběhly, stát investorům slíbil, že do toho zasahovat nebude, říká Fousek
Nebyl by tedy problém, kdyby novela vyšla ve sbírce zákonů až v lednu?
To by vyloženě problém nebyl, ani kdyby vyšla v únoru, protože všechny návazné kroky – příprava sekundární legislativy, vyhlášek, cenového rozhodnutí, příprava ze strany distribučních společností ohledně připojování baterií, dočasné řešení na vykazování agregátů – vše by mělo být až od 1.7. 2025, takže tam stále nějaký čas máme. To, co nám hrozilo, bylo, že zejména Stanjurovy pozměňovací návrhy by to mohly protáhnout ještě výrazně déle.
‚Dvě oprátky zůstaly‘
Mluvíte o pozměňovacích návrzích ministra financí Zbyňka Stanjury, o kterých se vedly největší debaty. Návrhy měly omezit státní podporu solárním elektrárnám, které už fungují, byly postaveny, zkolaudovány a uvedeny do provozu už v minulosti. Poslanecká sněmovna ve středu nakonec schválila jen část diskutovaných návrhů. Berete výsledek jako přijatelný kompromis?
Hrozily nám 4 oprátky, stále tam dvě zůstaly viset, ale dvě byly odstřižené. O úspěchu se nedá mluvit, je to samozřejmě lepší, než všechny čtyři, ale stále je to naprosto zásadní vstup do investorského prostředí. Nemluvím ani o tom, že to vůbec nepatřilo do této novely, která měla být od počátku o akumulaci, agregaci a flexibilitě.
Sněmovna schválila novelu energetického zákona lex OZE III. Někdo je spokojen, někdo zuří
Číst článek
Do toho jsme věděli, že to do konce roku jako Česká republika musíme schválit, jinak nám hrozí obrovské sankce a pozastavení financování z národního plánu obnovy. Toho ministr financí využil a vkročil do toho s těmito svými pozměňovacími návrhy.
Zpět k vaší otázce – dvě oprátky nám tam zůstaly. Nejhorší jsou individuální kontroly, které bude moci stát dělat vůči provozovatelům solárních elektráren, protože je to zase další zásah do jejich fungování. Bude to obrovská byrokratická zátěž. Kontroly už několikrát proběhly, stát investorům slíbil, že do toho zasahovat nebude.
Teď ale nejen investoři, ale i města, školy, školky a další organizace, tisíce podnikatelů, kteří jen využili volání státu, aby investovali, budou muset znovu vykazovat, že překompenzovaní nejsou, budou vyplňovat tuny různých formulářů. Z tohoto pohledu je to pro nás negativní zpráva. Je pozitivní, že prošla lex OZE III, ale je to s velmi negativní pachutí.
V případě solárních elektráren vybudovaných v letech 2009 a 2010 se kvůli špatně zformulovanému zákonu mluví o tom, že původním majitelům zajistil obrovské zisky. Přestože tehdy klesala cena solárních panelů, poslanci neupravili výši podpory od státu, podle odhadu kvůli tomu Česko zbytečně zaplatilo stovky miliard korun. Přijde vám v těchto souvislostech mravné, aby ti, kteří teď elektrárny provozují, dostávali nesnížené podpory?
Tady nejde o to, co je mravné, nebo nemravné. Ve chvíli, kdy do něčeho investujete, je nastaveno právní prostředí a očekáváte nějakou ziskovost. Jestli je vyšší, nebo nižší, kontroloval stát již v plošném šetření.
Soběstačnost pomocí fotovoltaiky je v zimních měsících chiméra, říká analytik Macenauer
Číst článek
To ukázalo, a tato to vláda potvrdila na začátku svého mandátu, že k plošné překompenzaci nedošlo. Tito investoři zkrátka tuto podporu pobírají a hlavně – máte pravdu v tom, že státní podpora byla takto nastavená, ceny solárních panelů klesaly.
Dnes jsme zhruba desetinásobně níže, co se týče nákladů za jednu megawattu, za kterou můžeme postavit fotovoltaickou elektrárnu. Takto to zkrátka funguje, podobným tempem klesají i náklady bateriových úložišť. Tehdy to tak bylo a od té doby došlo k deseti nebo 11ti retrospektivním zásahům.
Tehdejší ministr Havlíček zhruba čtyři roky zpátky, když se znovu omezovalo IRR (hodnota vnitřního výnosového procenta – pozn. red.), znovu se zastropovávalo a zvyšovala se solární daň, deklarovar: toto je opravdu poslední zásah do podpory solárních elektráren. A zase se to otevírá.
Takže v tomto ohledu je to nešťastné. Ale nerad bych se teď dostával k detailům samotné podpory, protože o tom lex OZE III nebyla.
‚Nenecháme si to líbit‘
Budete se ještě novelu snažit zvrátit v Senátu nebo prostřednictvím pana prezidenta?
To je součástí jednání. Já jsem předsedou představenstva solární asociace, ale nejsem jediný. Musíme si to postupně vyhodnotit. Nejsem v tuto chvíli ani v České republice, takže se budeme bavit o tom, jaké budou kroky dál, ale určitě si to jako Solární asociace nenecháme líbit a budeme nadále poukazovat na všech frontách na to, že další retroaktivní zásah není něco, s čím bychom se hodlali smířit.
Až dva měsíce bez nabíjení. Nizozemská firma zahájila první sériovou výrobu solárního auta
Číst článek
Napsal jste, že pro energetický sektor jde o jeden nejdůležitějších zákonů za poslední roky. V čem je tak zásadní?
Je zásadní, protože se energetika v celé Evropě kompletně proměňuje. U nás vše nastává trochu později, ale nastává také. Co se v energetice děje: Roste poměr energetických zdrojů a zároveň z mnoha různých důvodů – ať už je to emisní stopa, dekarbonizační snahy a mnoho dalčích kroků, o kterých slýcháme – chceme digitalizovat, zbavit se závisloti na jiných státech, třeba na Rusku a tak podobně.
Dochází k dekarbonizaci, je to celosvětová vlna, nástup decentralizovaných, nízkoemisních zdrojů: asi se hlavně bavíme o těch obnovitelných, o slunečních a větrných elektrárnách. Ty mají celou řadu výhod. Jsou nízkoemisní, relativně levné, ale mají jednu naprosto zásadní nevýhodu, na kterou všichni upozorňujeme: jsou nestálé, nevyrábí vždy, když potřebujeme.
Přesně tato novela to měla napravit a teď to konečně po sedmi letech našich snah napravuje. Před čtyřmi lety už jsme to měli transponovat jako stát, tu danou směrnici Evropské unie o vnitřním trhu s elektřinou. Teď se k tomu konečně dostáváme.
Čili určují se pravidla pro flexibilní zdroje, které dokáží maximálně využít všech benefitů obnovitelných zdrojů tak, aby odpadl jinak velmi relevantní argument o tom, že nevyrábí vždy, když potřebujeme.
Čeká nás boom velkých bateriových úložišť? Bude kvůli novele Česko čelit soudům a arbitrážím? Může se z novely stát nástroj namířený proti majitelům solárních elektráren? A co brání rychlejšími rozvoji solárních nebo větrných elektráren v Česku? Poslechněte si celý rozhovor výše.
