Solární elektrárny si mají přepočítat zisk a pak dostanou individuálně dotaci. Stát tak chce ušetřit
Solární elektrárny postavené v letech 2009 až 2010 si budou muset překontrolovat, jakou mají výnosnost, tedy zda dotace ceny dodávané elektřiny, kterou dostávají od státu, není vyšší než ve skutečnosti potřebují. A nejsou tak tzv. překompenzované.
Stát navíc nebude poskytovat dotaci na produkci solární elektřiny v době, kdy je na trhu cena záporná. To by se stejně jako v EU mělo vztahovat na nové elektrárny, na ty postavené v minulosti pak od 1.1. 2026.
Oznámil to ve středu ministr financí Zdeněk Stanjura (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Tato a další pravidla chtějí již ve čtvrtek podat jako pozměňovací návrh k zákonu známému jako Lex OZE 3, který je ve Sněmovně ve druhém čtení.
26:00
Ministr Vlček: ČEZ dá miliardy do výrobce malých reaktorů Rolls-Royce. Smlouva je před podpisem
Číst článek
Vláda se tímto narychlo navrženým opatřením snaží snížit celkový objem dotací na tzv. podporované obnovitelné zdroje (POZE), aby ušetřila na výdajích státního rozpočtu. Celkové dotace na POZE se totiž zřejmě budou pohybovat kolem 40 miliard korun, z toho zhruba 20 miliard platí lidé a firmy v cenách elektřiny formou speciálního poplatku.
Zbytek platí dlouhodobě stát. Vláda ale schválila návrh státního rozpočtu na příští rok s tím, že dotace na POZE bude jen 8,5 miliardy korun. Víc než 10 miliard by tedy chybělo.
„Státní rozpočet by mohl ušetřit po dobu příštích šesti let (2025-2030) nemalé peníze určené na vyplácení dotací na podporu obnovitelných zdrojů, konkrétně především fotovoltaických elektráren s výkonem vyšším než 30 kW, které byly připojeny do sítě v roce 2009 a 2010,” upřesnilo Stanjurovo ministerstvo financí. Změny se tedy nijak nedotknou malých střešních fotovoltaik.
‚Nelze vyčíslit‘
Co znamená, že opatření přinesou „nemalé“ peníze, není zcela jasné. Podle Stanjury to nelze teď přesně vyčíslit. Výhledově, po náběhu opatření, ale může jít o úsporu v řádu jednotek až nižších desítek miliard korun, uvedlo ministerstvo financí.
Sokolovská solární elektrárna má mít ‚nejmodernější technologie‘. Pokryje spotřebu až 16 tisíc domácností
Číst článek
Takzvané vnitřní výnosové procento u starších solárů se má také nově pohybovat v rozmezí 6,3 až 8,4 procenta, což bylo už dříve schváleno Evropskou komisí.
Před dvěma lety nicméně vláda schválila rozpětí 8,4 až 10,6 procenta, vyhláškou ale strop určila u solárů na nejnižší hranici, tedy 8,4 procenta.
Kontrolami ministerstvo průmyslu a obchodu už před dvěma lety zjistilo, že výnos solárů je obvykle v rozmezí 5-7 procent, tedy nižší než povolená hranice pro dotaci. Je tak otázka, jak velkou úsporu stát na dotacích získá. Navíc už příští rok.
Stanjura nicméně ujistil, že pokud by peníze na dotace POZE chyběly, tak je na úkor jiných výdajů příští rok v rozpočtu najde.
Podle něj by ale k úsporám dojít mělo. Dříve totiž kontroly překompenzací probíhaly tak, že se podle Stanjury vzal vzorek elektráren a z něj se pak plošně stanovilo zmíněné vnitřní výnosové procento. Některé zdroje tak dostávaly víc dotací, než bylo třeba, a některé méně. Nová praxe má být taková, že stát bude proplácet jen to, na co mají jednotlivé elektrárny skutečně nárok. Jejich majitelé si mají výpočet výnosového procenta udělat sami a stát ho jen zkontroluje a rozhodne o dotaci.
Boj proti změně klimatu začíná na balkóně. Němci věší solární panely, kde se dá
Číst článek
Součástí opatření je také změna výpočtu vnitřního výnosového procenta. Započítávat se do něj mají i výnosy fotovoltaik poté, kdy jim skončí státní podpora, tedy do konce jejich životnosti. To může být dalších 5 až 10 let.
Podle šéfa Solární asociace Jana Krčmáře si opatření musí členové prostudovat. Každopádně se podle něj bude jednat o tisíce solárních elektráren, které budou muset odevzdat svůj výpočet výnosového procenta a stát ho pak překontrolovat. „Nevím, jak to chtějí zvládnout,“ uvedl.
Pokud jde o zrušení dotací při záporných cenách na trhu i pro starší zdroje, bude to podle Krčmáře znamenat výrazné propady příjmů některých zdrojů. Jediná obrana proti záporným cenám je totiž akumulace pomocí baterií a dalších opatření v soustavě pro flexibilní dodávku, pro to ale v Česku doposud scházela legislativa.
Zavést ji má až nyní právě Lex OZE 3, který se projednává ve Sněmovně. „Během roku se nemohou stihnout takové investice,“ uvedl Krčmář.
